Když se Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu České republiky, rozhodl v roce 2020 navštívit Tchaj-wan, vyvolalo to v Pekingu, který tento ostrovní stát považuje za vzbouřeneckou provincii, značné rozhořčení. Kromě čínského obvinění z vměšování se do vnitřních záležitostí a nerespektování principu jedné Číny měla cesta českého politika dopad i na obchodní vztahy s Českou republikou.
V reakci na postoj čínské vlády přerušily některé čínské firmy obchodní vztahy s tuzemskými dodavateli. Jednou z firem, kterých se situace přímo dotkla, byl královéhradecký výrobce hudebních nástrojů Petrof. Jedenáct nástrojů vyrobených pro čínského zákazníka tak zůstalo v Česku. Ve skladech výrobce se však dlouho neohřály. Zakoupila je rodinná nadace Karla Komárka, která je následně darovala českým školám. Podle ředitele Karel Komárek Family Foundation (KKFF) Luboše Veselého projekt vznikl během několika okamžiků.
Proč jste se rozhodli tyto nástroje zakoupit a darovat je českým školám?
Informace o tom, že se čínský zákazník v reakci na návštěvu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu rozhodl neodebrat již vyrobené nástroje, proběhla českými médii v pátek. Když se to Karel Komárek dozvěděl, nadzvedlo ho to ze židle. Řekl, že to tak nenechá. Hned druhý den, v sobotu ráno, mi zavolal, ať zařídím, aby nástroje zamířily do českých škol na podporu hudebního vzdělávání. Šlo o okamžitou reakci na nastalou situaci. Během několika okamžiků tak vznikl základ pro úspěšný projekt Piana do škol, který běží dodnes.
Jaký je stav hudebních nástrojů na základních uměleckých školách, respektive na základních školách s rozšířenou hudební výchovou?
Nejčastěji se na českých školách nacházejí nástroje vyrobené v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. Výjimku však netvoří ani nástroje, které jsou více než sto let staré. Na mnohých těchto nástrojích se i přes maximální péči, kterou jim školy věnují, podepsal zub času. Některé menší školy se snaží nahrazovat klasické nástroje elektronickými, což ale nepředstavuje úplně dobré řešení. Každý učitel hry na klavír vám potvrdí, jak důležité je pro žáky navázat s nástrojem vztah a získat potřebný cit.
Naše diskuse s odborníky ukazují, že ideální stáří nástroje v uměleckém vzdělávání by mělo být maximálně patnáct až dvacet let. To je doba, po kterou si nástroj stále drží kvalitu a poskytuje studentovi potřebnou službu. Podle údajů, které jsme v průběhu času sesbírali, se průměrné stáří nástrojů na českých školách pohybuje kolem padesáti let.
Podle jakých kritérií probíhal výběr škol, které se mohly o získání nových nástrojů ucházet?
Výběr probíhal velmi pečlivě a na základě znalosti konkrétních dat z terénu. Ve spolupráci s ministerstvem školství a Uměleckou radou ZUŠ jsme připravili grantovou výzvu, do které se mohly kromě základních uměleckých škol přihlásit i základní školy s rozšířenou hudební výchovou. V prvním kole se přihlásilo 152 škol. Kritéria byla nastavena tak, že cílem bylo podpořit především školy, které měly zastaralé a nevyhovující nástroje. Zároveň jsme ale brali ohled i na kvalitu výuky - tedy na to, jak jsou žáci úspěšní v různých soutěžích. Samozřejmě jsme brali v potaz i velikost školy, její rozpočet a počet nástrojů, které má k dispozici. Pozornost jsme věnovali i určitým sociodemografickým parametrům.
Důležitou roli pro nás hraje také skutečnost, zda a jak se daná škola podílí na komunitním a kulturním životě v obci či ve městě. Každé z těchto kritérií mělo svoji váhu. Po vyhodnocení vznikl seznam, který určil základní pořadí. Osm škol následně obdrželo pianina. Tři školy, které mají k dispozici vlastní koncertní sál, získaly klavír.
Jedenácti nástroji to ovšem neskončilo, že?
Do výzvy jsme zapojili 56 škol. Ostatní nesplnily stanovená kritéria, takže jsme je museli vyřadit. Ty, které se umístily na prvních jedenácti místech, obdržely nástroje, původně určené pro čínského zákazníka, ihned. My jsme nicméně dospěli k závěru, že by byla škoda nevyužít zájmu a solidarity, která kolem tohoto projektu vznikla. Rozhodli jsme se vypsat veřejnou sbírku s cílem vybrat prostředky i pro zbývajících 45 škol. Od listopadu roku 2020 do konce roku 2021 se nám podařilo vybrat téměř 10 milionů korun s tím, že necelých pět milionů korun se vybralo mezi více než tisíci drobnými dárci.
Dalších pět milionů tvořil dar jednoho dárce. Důležitým faktorem pro rozšíření podpory byl značný zájem základních uměleckých škol. Ty se na nás obracely s tím, že jsou připravené se aktivně zapojit při získávání peněz od potenciálních dárců.
O úspěchu projektu Piana do škol svědčí i fakt, že jste v prosinci loňského roku vypsali jeho pokračování…
Do aktuálního programu grantové podpory jsme vybrali 21 základních uměleckých škol z jedenácti krajů. Šestnáct z nich usiluje o pianino Petrof za 299 000 korun, pět pak o klavír typu Breeze, stejného výrobce, jehož cena je 1 099 000 korun. Celkem bychom v rámci dvou grantových výzev měli do 77 základních uměleckých škol rozdělit nové nástroje v hodnotě přesahující 25 milionů korun. Osobně si však přeji, abychom v projektu pokračovali a vyhlásili výzvy další.
Jsou podmínky pro získání těchto nástrojů stejné jako v případě první grantové výzvy, nebo došlo k nějakým změnám?
Kritéria jsou téměř identická. Rozdíl spočívá v tom, že část prostředků na pořízení nového nástroje si škola musí obstarat sama. Model je v principu nastavený tak, že Nadace KKFF zaplatí polovinu ceny nástroje, přičemž část z jeho ceny dotuje formou hmotného daru výrobce. Na škole pak je, aby druhou polovinu financovala primárně prostřednictvím darů od lidí, kteří jsou zapojeni do jejího života. Kolem každé školy funguje komunita, jejíž aktivizace má pro nadaci nezastupitelný význam.
Školy pro výběr darů využívají webový portál www.pianadoskol.cz. Dárci jeho prostřednictvím zasílají příspěvek právě škole z okolí, ale samozřejmě nejen jí. Nadace KKFF následně každou korunu, která přijde, zdvojnásobí. Pro získání pianina postačuje, když škola sežene 125 tisíc korun. U koncertního křídla pak musí škola získat dodatečně 500 tisíc korun.
Jak se školy s touto podmínkou vyrovnávají?
Již v průběhu první výzvy jsme zjišťovali, jaké mají základní umělecké školy zkušenosti s fundraisingem. Zajímalo nás, zda by do podobného způsobu spolufinancování byly ochotné jít. Samozřejmě je v tom nenecháváme samotné - při vyhledávání sponzorů jim poskytujeme maximální podporu. V nadaci máme tým, který do těchto škol jezdí a pomáhá jim přímo na místě. Radíme jim, jak komunikovat na sociálních sítích, jak oslovovat potenciální dárce nebo komunikovat s lokálními médii.
Školy by se neměly obávat oslovit své absolventy, kteří dnes působí například v pozicích majitelů firem apod. Příkladem školy, která se tohoto úkolu nezalekla a aktivně oslovila potenciální dárce ve svém okolí, je základní umělecká škola v Nymburce. Té se podařilo požadovaný objem finančních prostředků získat za neuvěřitelných devět dnů.
Veřejnou sbírku jste se rozhodli podpořit i uspořádáním cyklu benefičních koncertů, které v průběhu první poloviny tohoto roku proběhnou v pražském sídle skupiny KKCG na Bořislavce. V žánrově rozmanitém repertoáru by měl být společným prvkem právě klavír a záměr vystupujících podpořit projekt Piana do škol. Kdo na koncertech vystoupí?
Každé poslední úterý v měsíci, počínaje 28. únorem, se v rámci tohoto cyklu uskuteční čtyři koncerty. Úvodním koncertem bude vystoupení poprockové skupiny No Name, která v atriu sídla rodinné nadace Karla Komárka ušije koncert tomuto specifickému prostoru přímo na míru. Neopakovatelným zážitkem bude jistě i březnový koncert jazzového uskupení Emil Viklický Trio. Ten bude unikátní tím, že se jako jediný z cyklu uskuteční jako čistě akustický, aby v prostoru atria vynikla přirozená akustika nástrojů. Mladou krev následně v dubnu rozproudí performance skupiny Meme se dvěma klavíry a také speciální akustická scéna vycházející české hvězdy Marcell.
Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF)
- Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF) pomáhá rozvíjet české kulturní dědictví a proměňovat veřejný prostor. Angažuje se i v dalších oblastech, v nichž se snaží měnit myšlení lidí a posouvat jejich potenciál. Uvedené zaměření nadace se manifestuje v podpoře mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, projektu Piana do škol nebo v činnosti Nadace Proměny Karla Komárka, směřující k obnově velkých městských parků a školních zahrad.
- Nadace neklade důraz jen na rozvoj dlouhodobých projektů, ale působí i tam, kde je to aktuálně třeba. Během pandemické krize řešila problémy seniorů, zapojila se do řešení dopadů tornáda na Moravě i sociálních důsledků války na Ukrajině. KKFF dlouhodobě podporuje i Kennedy Centrum ve Washingtonu, jemuž přispěla mimo jiné na uměleckou scénu The Reach. Rodinnou nadaci založili v červnu 2017 Karel Komárek a jeho žena Štěpánka Komárková.
Avizovali jste, že 30. května 2023 vystoupí společně vůbec poprvé dva držitelé Ceny Anděl - Beata Hlavenková a Leoš Hort. V čem bude tento koncert výjimečný?
Dvojice začala spolupracovat teprve na konci loňského roku, takže na posluchače čeká hudební zážitek, který si v minulosti nemohli dopřát, a to jedinečná fúze klasických a elektronických nástrojů. Ve stejný den pak hudebník a skladatel Karel Havlíček představí klavír v doprovodu smyčců a dechových nástrojů. Posledním koncertem v rámci cyklu Piana na Bořislavce bude jen tři dny před začátkem letních prázdnin performance Jaroslava Uhlíře.
Populární klavírista a skladatel zde se svou kapelou zahraje své písně, které vznikly převážně ve spolupráci se Zdeňkem Svěrákem. Celý výtěžek z těchto čtyř koncertů bude samozřejmě použit na financování nákupu dalších nástrojů. Vstupenky si lidé mohou zakoupit online.
Rodinná nadace manželů Komárkových podporuje také Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Jak dlouho? A jaké je vlastně poslání festivalu?
Už 16 let. Dvořákova Praha je naším nejvýraznějším projektem v oblasti kultivace uměleckého prostředí. Festival napomáhá uchovat odkaz významného českého skladatele a poskytuje příležitost mladým umělcům získat první významné koncertní zkušenosti. Příkladem jsou tzv. debutové dny, kdy si mohou vyzkoušet, jaké je hrát na velkém pódiu pražského Rudolfina.
Fungujeme také jako partner mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga, kterou pořádá Český rozhlas společně s Akademií klasické hudby. Posláním uvedené soutěže, která se koná od roku 1966, je vyhledávat mimořádné talenty ve věku do 16, respektive 18 let. S některými z těchto talentů pak pracujeme v rámci jejich individuální podpory. Samotnou soutěží za dobu její existence prošla řada interpretů, kteří dnes patří mezi významné osobnosti v oblasti klasické hudby. Příkladem takových interpretů jsou Václav Hudeček, Pavel Šporcl či Ivo Kahánek.
Zmínil jste individuální podporu mladých umělců. Kolik jich je a jak konkrétně je podporujete?
Nadační činnost stavíme na tom, aby naše podpora nebyla jednorázová, ale dlouhodobá a kontinuální. Aby se mladí lidé rozvíjeli, je s nimi potřeba dlouhodobě pracovat. V současné době takto podporujeme necelou desítku výjimečných mladých talentů. Ty se z velké části rekrutovaly právě z prostředí základních uměleckých škol a jsou to především laureáti již zmíněné soutěže Concertino Praga. Každý z nich má vytvořen stipendijní fond, z něhož se následně proplácejí přihlašovací poplatky na různé soutěže, zahraniční cesty, ale třeba i příspěvky na nákup nového nástroje. Hudební začátky s kvalitním nástrojem mohou talentované žáky ovlivnit na celý život.
