


Na výjimečném místě u Vltavy stál dům, který z něj léta nedokázal těžit. Přístavby obklopily původní dům natolik, že z něj téměř nebylo vidět na řeku a kontakt se zahradou byl minimální. A tak až razantní rozhodnutí nebát se bourání otevřelo cestu proměně, která stavbě z roku 1929 vrátila logiku, světlo i kontakt s krajinou.
Architekti Pavla a Tomáš Feistnerovi z "1:1 architekti" vstupovali do projektu s jasným, avšak skromným zadáním: mírně upravit dům ze 30. let, aby byl pohodlný k bydlení na důchod - a do obývacího prostoru přidat krbová kamna.
Jenže už první návštěvy místa ukázaly, že skutečný potenciál pozemku i domu je jinde - a že "malé úpravy" by zásadní problémy vůbec neřešily.
"Na projektu se nám pracovalo dobře, protože jsme po celou dobu cítili důvěru investorů. Když padla rozhodnutí, už se neměnila a dalo se na nich stavět dál. Tak vznikla mozaika, která nás dovedla až k realizaci," popisuje Pavla Feistnerová.
Původní malý cihelný domek z roku 1929 měl břízolitovou fasádu, kamennou podezdívku a osobitou kompozici detailů z pohledových cihel, přičemž za desetiletí k němu přibývaly další části: garáž, hospodářské stavení i několik svépomocných přístaveb. Ty byly postupně rekonstruovány, bourány a zateplovány. Výsledek? Majitelé cítili, že to stále není ono. Dům neměl kontakt se zahradou, výhled na řeku a vhodně situovaný vjezd.
A tak bylo jasné, že kompromisní řešení by nikdy stoprocentně nenaplnilo očekávání.
Po počátečním váhání se stavebníci rozhodli pro zásadní krok: zbourat všechny novodobé přístavky a nahradit je jedním novým objektem, který bude s krajinou v přímém kontaktu. Nové uspořádání pak logicky navázalo na rytmus pozemku: vjezd a parkování - dům - zahrada - řeka.
A najednou všechno fungovalo. Auta parkují za domem, výhledy se otevírají skrz dům ven a zahrada se stává prodloužením interiéru.
"Naše zásahy byly nakonec mnohem větší, než investoři čekali, ale věděli jsme, že je to správně - znali jsme dům i pozemek do detailu. A ano, šlo to udělat levněji a jednodušeji, ale smysluplně ne," přiznává architektka.
Přístavba je přízemní, nepodsklepená a se střídmou plochou střechou. Je navržena jako stěnová konstrukce, která pracuje s jasně definovanými otvory. A dominantou se stalo fixní okno rámující výhled na řeku společně se širokým posuvným oknem otevírajícím interiér směrem do zahrady.
Zvenku je přístavba obložena kamenným obkladem, který vizuálně navazuje na původní vzhled domku. Působí solidně, téměř jako vodní stavba, která přirozeně patří do říčního prostředí. A ke "kamennému základu" jsou připojeny dvě lehké konstrukce - zastřešení terasy a krytý vstup. Obojí řešené jako dřevěný skelet se skleněnými výplněmi.
Uvnitř přístavby se nachází vstup, kuchyň, obývací pokoj a kompletní servisní zázemí (spíž, WC, technická místnost). A své místo našla i krbová kamna, která byla původním přáním majitelů.
Významnou roli v celkovém vyznění projektu sehrála zahradní architektka Marie Smetana. Její návrh citlivě propojuje dům s říční krajinou a umožňuje, aby dům do zeleně spíše zaplul, než že by nad ní dominoval. "Díky chladnému a vlhkému létu zahrada první rok po výsadbě nádherně vyrostla a teď už se jen těšíme, jak bude dům postupně pohlcovat," dodává Feistnerová.
Již nyní se však ukazuje, že všechna rozhodnutí - hlavně ta odvážná - měla smysl. Interiér i exteriér dnes tvoří jednotný celek a dům konečně využívá nádherné klidné místo na břehu řeky a napojuje se na okolní krajinu.
Realizace pod Stříbrníkem je tak příkladem toho, jak se dá původní architektura citlivě rozvinout, aniž by ztratila svou identitu. A taky to, jak lze starý dům z roku 1929 propojit s moderním způsobem života. A hlavně - jak může odvaha a důvěra mezi majiteli a architekty změnit celé místo k lepšímu.






Záchranné týmy vysvobodily 211 lidí, včetně dvou australských turistů, a vyprostily tělo 19leté Indonésanky z trajektu, který ve středu zasáhl požár na rozbouřeném moři poblíž turisty oblíbeného ostrova Bali v Indonésii. Informovaly o tom podle agentury AP tamní úřady. Vyšetřovatelé zjišťují příčinu požáru, uvedl ministr dopravy Dudy Purwagandhi.



Rekordně nízká hladina vody v Dunaji nadále odhaluje pozůstatky druhé světové války v Evropě. V důsledku letošního intenzivního sucha se z koryta řeky vynořila řada válečných lodí a v Budapešti na dně toku našli i těla dvou německých vojáků z druhé světové války a motorku německého wehrmachtu. Byly tam také identifikační známky vojáků.



Noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi, včetně dítěte, a několik dalších zranily, uvedly ve středu ruské úřady. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. Útok dronů podle starosty přístavního města Novorossijsku Andreje Kravčenka zabil dítě a další dva lidi zranil.



Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že Spojené státy mají Hormuzský průliv pod absolutní kontrolou a že si ji zřejmě udrží. Vyjádřil se tak na své sociální síti Truth Social, kde dále napsal, že Írán s americkou blokádou nemůže nic dělat. Teherán před několika dny uvedl, že se shodl s Ománem na trase plavby v Hormuzském průlivu.



Ukrajina na žádost americké vlády zastavila útoky na ropné tankery u ruského Novorossijsku. Americký viceprezident J. D. Vance o to během telefonátu osobně požádal prezidenta Volodymyra Zelenského s odůvodněním, že údery ohrožují dodávky kazašské ropy a poškozují americké firmy. Kyjev podle Financial Times doufá, že tím posune jednání o licenci na výrobu střel Patriot.