Vražda jako z hororu. Klaun s balónky zastřelil ženu, na svobodě zůstal desítky let

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

„To je milé,“ řekla čtyřicetiletá Marlene Warrenová, když u jejího domu zazvonil klaun s balónky a květinami. Myslela si, že nečekané překvapení patří jejímu synovi, který se zotavoval ze zlomené nohy. Jenže návštěva měla úplně jiný důvod. O pár vteřin později se ozval výstřel a klaun beze slova zmizel. Odpověď na otázku, kdo se za maskou skrýval, přišla až o desítky let později.

Ráno 26. května 1990 začalo v domě Warrenových ve Wellingtonu na Floridě úplně obyčejně. Jednadvacetiletý Joe Ahrens se zotavoval ze zlomené nohy a snídal se svou matkou Marlene a několika přáteli.

Pak někdo zahlédl, jak se k domu blíží klaun s květinami a balónky. Joe si nejdřív myslel, že jsou určeny právě jemu. „Říkali jsme si, že když mám nohu v sádře, asi mi někdo posílá něco pro radost,“ vzpomínal později.

Marlene šla otevřít. Klaun jí podal balónky, na jednom z nich stálo: „Jsi nejlepší.“ „Jak milé,“ měla podle svědků odpovědět. O pár vteřin později se však ozval výstřel.

Klaun jen pomalu odešel

„Máma otevřela dveře a pak jsme uslyšeli ránu. Spadla na zem,“ popsal Joe. Marlene někdo střelil do obličeje. Zatímco její syn volal záchranku, pachatel podle svědků neutíkal. Jen se otočil a pomalu odešel k autu.

Joe si zapamatoval hlavně velké hnědé oči, oranžové vlasy, červený nos, bílé rukavice a černé boty. Klaun nasedl do bílého Chrysleru LeBaron. „Zařadil a odjel, jako by se vůbec nic nestalo,“ popsal.

Marlene převezli do nemocnice, kde ještě dva dny bojovala o život. „Pořád jsem jí říkal, že ji miluju a že nechci, aby odešla,“ vzpomínal Joe. Když lékaři přístroje odpojili, bylo jí čtyřicet let.

„Kdyby se mi něco stalo, udělal to Mike“

Policie se brzy začala zajímat o její soukromý život. Marlene se podle syna domnívala, že jí manžel Michael Warren zahýbá, a měla z něj strach. „Kdyby se mi něco stalo, udělal to tvůj otec,“ měla Joeovi říct. Podobnou větu svěřila i své matce.

Michael však měl na dobu vraždy alibi. Podle vyšetřovatelů byl v autě s přáteli a mířil na závodiště. Pozornost policistů se tak přesunula jinam - k Sheile Keenové, která pracovala v jeho autobazaru.

Lidé z okolí podniku tvrdili, že mezi ní a Michaelem není jen pracovní vztah. „Stačilo vidět, jak se na Michaela dívala. Milovala ho,“ vzpomínala jedna z bývalých zaměstnankyň. Oba ale románek popírali. Pak se však objevily další stopy.

Klaunský kostým a bílý vůz

Dva dny před vraždou si v místní půjčovně kostýmů koupila neznámá žena za hotovost klaunský převlek, oranžovou paruku, líčidla a červený nos. Prodavačka později při poznávání z fotografií označila jako jednu z možných zákaznic právě Sheilu Keenovou.

Také balónky a květiny podle vyšetřovatelů koupila krátce před vraždou tmavovlasá žena, jejíž popis Keenové odpovídal.

Čtyři dny po útoku policie našla opuštěný bílý Chrysler LeBaron podobný vozu, ve kterém klaun odjel. Uvnitř byly oranžové syntetické částice připomínající vlasy z paruky a hnědé lidské vlasy. Auto navíc mělo spojení s autobazarem Michaela Warrena.

Policie pak prohledala byt Sheily Keenové a také tam našla oranžová vlákna. Tehdejší analýza vlasů navíc naznačovala shodu s vlasy z auta.

Jenže psal se rok 1990. DNA testování bylo teprve v začátcích, vražedná zbraň ani kostým se nikdy nenašly a svědci navíc původně popsali pachatele jako vysokého muže. K zatčení proto nedošlo a případ na dlouhá léta vychladl.

Z podezřelé se stala manželka

Pak přišel zvrat, který působil téměř neuvěřitelně. Michael Warren a Sheila Keenová se dali dohromady a v roce 2002 se vzali. Muž, jehož první ženu zastřelil člověk převlečený za klauna, si tak vzal ženu, kterou policie od počátku považovala za hlavní podezřelou.

„Když si dáte dohromady, že spolu měli v době vraždy poměr a později se vzali, působilo to, jako by se jejich plán naplnil,“ řekl Dave Aronberg, státní zástupce okresu Palm Beach, který se případem zabýval.

Manželé začali nový život a provozovali restauraci Purple Cow. Sheila tam podle svědků používala jméno Debbie a obarvila si vlasy na blond. O její minulosti ale mezi zaměstnanci kolovaly zvláštní řeči. „Říkalo se, že Debbie zabila Mikeovu bývalou ženu,“ vzpomínala jedna z nich. Podle ní se dokonce Sheila jednou na Halloweena převlékla za klauna.

Pro Joea Ahrense mezitím vražda matky nikdy neskončila. „Nevědomost kolem toho odporného zločinu, ten strach… bylo to peklo,“ říkal. Po její smrti propadl alkoholu a drogám, postupně se ale ze závislostí dostal. A čím víc se k případu vracel, tím víc byl přesvědčený, že za smrtí jeho matky stojí právě Sheila.

Zatčení po 27 letech

V roce 2017 se k případu vrátil tým vyšetřující staré vraždy. Modernější testy znovu prověřily vlasy nalezené v bílém Chrysleru a podle žalobců je spojily se Sheilou Keenovou. V září 2017 ji policie zatkla. Od vraždy uplynulo 27 let.

Případ se ale nakonec k plnohodnotnému procesu nedostal. V dubnu 2023 Keen-Warren přijala dohodu s prokuraturou a přiznala se k vraždě druhého stupně. Její obhájce zároveň dál tvrdil, že je nevinná a dohodu přijala hlavně proto, aby neriskovala doživotní trest.

Dostala dvanáct let, započítala se jí však doba strávená ve vazbě i pravidla platná v době vraždy. Dne 2. listopadu 2024 tak vězení opustila.

Od rána, kdy klaun zazvonil u dveří Marlene Warren s květinami a balónky, uběhlo více než 34 let. Pro Joea Ahrense tím skončil případ, který ovlivnil téměř celý jeho dospělý život. S výsledkem spokojený nebyl. „Nejsem s tím smířený. Ale musím být.“

Když se ho později ptali, co by dnes řekl své matce, nemluvil o vraždě ani o spravedlnosti. „Poděkoval bych jí za to, že mi ukázala, jak milovat a žít v klidu. A poděkoval bych jí za to, že byla součástí mého života.“