


Představte si vesnici u moře, kde mezi lidmi pobíhá smečka vlků. Nikdo nekřičí, nikdo neutíká, vedle si klidně hrají děti. Zní to jako pohádka, jenže podle nové studie švédských, britských a norských vědců se něco podobného mohlo skutečně odehrávat na malém ostrůvku v Baltském moři, kam se dnes jezdí spíš za ptáky a bohatou květenou.

Ostov Stora Karlsö v Baltském moři má sotva 2,5 kilometru čtverečních, úředně patří ke Švédsku a je známý hlavně díky rozsáhlým ptačím koloniím, žádní suchozemští savci se tu přirozeně nikdy nevyskytovali. Přesto archeologové v jeskyni Stora Förvar našli kosti dvou vlků staré tři až pět tisíc let. Vysvětlení? Podle Linuse Girdlanda-Flinka z Aberdeenské univerzity je sem lidé museli dovézt z pevniny na lodi.
Tahle informace sama o sobě by stačila na vědeckou senzaci, jenže genetici a antropologové zjistili, že příběh vlků z jeskyně Stora Forvär je ještě zajímavější.



Analýza ukázala, že kosterní pozůstatky rozhodně nepatřily psům, ale vlkům – nenašli v nich jedinou stopu po psí genetické linii. Izotopová analýza, tedy metoda, která z kostí dokáže vyčíst, čím se dané zvíře živilo, prozradila, že vlci jedli hlavně tuleně a ryby. Přesně to samé, co tehdejší obyvatelé ostrova. Jinými slovy: někdo je krmil ze stejného hrnce jako sebe – jako domácí mazlíčky.
„Zjištění, že šlo o vlka, a ne o psa, bylo velké překvapení,“ říká Pontus Skoglund z britského Institutu Francise Cricka. „Jde o převratný nález, který naznačuje, že lidé tady dokázali chovat vlky přímo ve svých osadách, protože v nich viděli nějaký užitek.“

Kombinací vědeckých technik vědci objevili i další ukazatele, které jsou spojovány s blízkým soužitím s lidmi, třeba že byli menšího vzrůstu než jejich příbuzní na pevnině.
„Zjistili jsme, že vlk s nejkompletnějším genomem měl velmi nízkou genetickou rozmanitost, nižší než kterýkoli jiný starověký vlk, kterého jsme našli,“ vysvětluje Anders Bergström z Východoanglické univerzity. Podle něj je to typické pro izolované populace nebo pro domestikovaná zvířata. „I když nemůžeme vyloučit, že tito vlci měli nízkou genetickou rozmanitost z přirozených důvodů, naznačuje to, že lidé s vlky interagovali a řídili je způsoby, které jsme dříve nezvažovali,“ dodává.
„Kombinace těchto dat nám otevřela zcela nové a velmi nečekané pohledy na vztahy mezi lidmi a zvířaty v době kamenné a bronzové – a to obecně, ale i konkrétně ve vztahu k vlkům a psům,“ doplňuje Jan Storå ze Stockholmské univerzity.
Nejdojemnější část příběhu patří zvířeti, které žilo v době bronzové a které mělo vážně poškozenou kost jedné končetiny. S takovým zraněním by se v divočině sotva sám uživil, natož ulovil něco většího.

Přesto se zranění stihlo na kosti zahojit natolik, že po něm zůstala jasná stopa – zvíře tedy přežilo dost dlouho na to, aby se dalo mluvit o nějaké formě péče, nebo přinejmenším o období, kdy nemuselo lovit velkou kořist samo.
Dosud se přitom vztah lidí a vlků vykládal hlavně jako dlouhá cesta k domestikaci, na jejímž konci stojí pes ležící u našich nohou. Tihle baltští vlci ale do úhledné evoluční přímky nezapadají.
Jestli šlo o ochočená zvířata či zvířata chovaná v zajetí, se možná nikdy s jistotou nedozvíme. Jisté je, že tahle smečka z malého baltského ostrova nikdy nevyústila v psa, jak ho známe dnes. Přesto se jedná o velmi neobvyklý archeologický nález: důkaz, že vztah člověka a vlka mohl být mnohem vřelejší a komplikovanější, než jsme si kdy mysleli.
Zdroj: Sciencedaily.com, Stockholm University, PNAS









Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom v neděli Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší, a zmínil, že na schůzky by neměl čas.



Íránská média informují, že „nepřítel“ v neděli zasáhl ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že armáda USA udeřila proti raketovým, protivzdušným systémům i proti menším lodím íránských revolučních gard v úžině. Ta je podle Teheránu pro lodě uzavřená, Washington tvrdí pak. V noci na neděli Američané zasáhli na 140 íránských vojenských cílů.



Více než dvě stovky politických elit, podnikatelů, technologických šéfů, ale například i hereček a herců se právě chystají na několikadenní setkání nedaleko irského Dublinu. Na programu mají debaty o třetí světové válce, umělé inteligenci a dalších tématech týkajících se budoucnosti světa. O fungování této elitní skupiny se přitom veřejnost dozvěděla paradoxně díky základnímu selhání zabezpečení.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil v neděli změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Zelenskyj v neděli ohlásil i změny ve vedení bezpečnostních složek.



Devátou etapu cyklistické Tour de France vyhrál ve spurtu čtyřčlenné skupiny uprchlíků bývalý mistr světa Mathieu van der Poel z Nizozemska. Kvůli velkému horku byla etapa mezi městy Malemort a Ussel zkrácena o zhruba třicet kilometrů na 154,6 km.