Reklama
Reklama
Magazín

Číhá v oblíbených dovolenkových rájích. Komáři v Evropě šíří virus, který letos láme rekordy

Terezie Benoni

Západonilská horečka letos v Evropě nabírá na síle. Do konce září se nakazilo 1765 lidí v 16 zemích a virus se objevil ve 202 regionech. Nejvíc případů hlásí Itálie a Řecko, přibývají ale i země, kde se dříve objevoval jen zřídka. „Vzhledem k příznivému počasí riziko nákazy přetrvává,“ říká epidemioložka SZÚ Hana Orlíková.

Západonilská horečka se objevuje i v regionech, kde by ji dřív nečekali.
Západonilská horečka se objevuje i v regionech, kde by ji dřív nečekali. Foto: Shutterstock – nechaevkon
Reklama

Na dovolené v Itálii nebo Řecku člověka většinou zajímá, kam zajít na večeři, kde se vykoupat a jak přežít horko. Letos ale v některých částech jižní Evropy přetrvává také vysoká aktivita komárů, kteří mohou přenášet virus západonilské horečky.

Do konce září zaznamenaly evropské úřady 1765 místně získaných případů v 16 zemích. Virus se objevil ve 202 regionech. Nejvíce případů připadá na Itálii, kde jich bylo 721, následuje Řecko se 420 případy.

„Počet onemocnění u lidí v Evropě je vyšší ve srovnání s několika předešlými lety a je pravděpodobné, že do konce sezony budou hlášeny další případy,“ říká Hana Orlíková, epidemioložka z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.

Vyšší počet případů ale neznamená, že by letošní virus způsobil těžší průběh nemoci. Podle dosavadních dat se závažnost drží v očekávaném rozmezí a ve srovnání s některými předchozími lety je dokonce mírně příznivější. ECDC k 3. září evidovalo 61 úmrtí z 1086 tehdy nahlášených případů a uvedlo, že letošní průběh nevykazuje známky vyšší závažnosti. Letošní sezona tak přináší především větší počet případů a širší geografický výskyt.

Reklama
Reklama

Za virem nejsou jen komáři

Virus se v přírodě udržuje především mezi ptáky a komáry. Přenašeči jsou hlavně komáři rodu Culex, kteří se nakazí při sání krve infikovaných ptáků a při dalším štípnutí mohou virus přenést na člověka nebo koně.

Kolik případů se v daném roce objeví, závisí na několika faktorech. Důležité jsou migrační trasy ptáků, výskyt vhodných druhů komárů a především počasí. „Každá sezona západonilské horečky má jiný průběh, rozdílný počet případů i rozsah postižených regionů. Výskyt ovlivňuje řada faktorů,“ vysvětluje Orlíková.

Teplo a dostatek vody vytvářejí podmínky, ve kterých se komáři rychleji množí a déle přežívají. Virus se mezi nimi pak může účinněji šířit. Podle epidemioložky se na dlouhodobém vývoji podepisuje také změna klimatu, která přispívá k prodlužování sezony a rozšiřování oblastí, kde se nákaza může objevit.

Evropa letos sleduje také výskyt viru v zemích, které západonilskou horečku v minulosti hlásily jen zřídka. Nizozemsko zaznamenalo první lidské případy od roku 2020 a virus se objevil také v Belgii. ECDC v srpnu upozornilo na šíření nákazy do dalších evropských regionů.

Reklama
Reklama

Západonilská horečka v číslech

  • 1765 místně získaných případů v Evropě do 30. září

  • 16 zemí s místně získanými případy

  • 202 postižených evropských regionů

  • 721 případů v Itálii

  • 420 případů v Řecku

  • 80 % nakažených nemá žádné příznaky

  • méně než 1 % nakažených rozvine závažné neurologické onemocnění

  • 0 případů s místním přenosem letos zatím hlásí Česko

Virus z Itálie

Česko letos zatím nemá případ západonilské horečky, u kterého by se člověk nakazil přímo na našem území. Jeden pacient si infekci přivezl z Itálie. Rozdíl je důležitý. U importovaného případu se člověk nakazí v zahraničí. U místního přenosu se virus šíří mezi komáry a lidmi přímo v dané zemi. V Česku se letos takový přenos zatím nepotvrdil.

Česko ale s virem zkušenost má. Místní případy se v minulosti objevily především na jižní Moravě a vědci virus opakovaně zachytili také u českých komárů. Jeho přítomnost potvrdily nepřímo i nálezy protilátek u lidí a koní.

Zatím není důvod mluvit o významném riziku pro českou populaci, podmínky se ale mohou měnit. „Můžeme očekávat, že případy nákazy budou diagnostikovány častěji a z více oblastí v rámci našeho území. Na vývoj mají vliv především měnící se klimatické podmínky,“ říká Orlíková.

Co to je a jak se léčí

Západonilskou horečku způsobuje virus západního Nilu (West Nile virus), který přenášejí především komáři. Přibližně 80 procent nakažených nemá žádné příznaky. U ostatních se může objevit horečka, bolest hlavy, únava, bolesti svalů a kloubů, nevolnost nebo vyrážka. Méně než jedno procento nakažených rozvine závažné onemocnění nervového systému, například meningitidu nebo encefalitidu. Riziko těžkého průběhu roste především s věkem a u lidí s oslabenou imunitou či některými chronickými onemocněními. Specifická léčba ani vakcína pro lidi zatím neexistují. U lehkého průběhu se léčí především příznaky, u těžších forem je nutná hospitalizace a podpůrná léčba.

Reklama
Reklama

Lékaři řekněte, kde jste byli

Pro člověka, který se vrací z Itálie, Řecka nebo jiné zasažené oblasti, není podstatné, kolikrát ho během dovolené štípl komár. Důležité je, aby lékař věděl, že pobýval v místě, kde se západonilská horečka šíří.

Většina nakažených nemá žádné příznaky. Přibližně pětina lidí ale může několik dní po nákaze dostat horečku, bolest hlavy, být výrazně unavená nebo mít bolesti svalů. Pokud se tyto potíže objeví po návratu z rizikové oblasti, měl by člověk lékaři cestu zmínit, stejně jako případné poštípání komáry.

Podle SZÚ se příznaky nejčastěji objeví za dva až šest dní, inkubační doba ale může být delší. Méně než jedno procento nakažených pak rozvine závažnou infekci nervového systému, například meningitidu nebo encefalitidu. Pro lidi zatím neexistuje vakcína, která by před západonilskou horečkou chránila. Základní ochrana proto zůstává jednoduchá: repelent, oblečení zakrývající ruce a nohy, sítě v oknech a dveřích a při pobytu venku také moskytiéra.

Říjen ještě nemusí znamenat konec

Komáři s příchodem podzimu nezmizí ze dne na den. Pokud se teploty drží dostatečně vysoko, mohou zůstat aktivní ještě několik týdnů. V jižní Evropě proto podle Orlíkové riziko nákazy přetrvává i během října.

Reklama
Reklama

„Vzhledem k příznivému nákazy hrozí ještě po řadu následujících týdnů,“ říká. V Česku je riziko výrazně nižší a s ochlazením bude dál klesat. Pro cestovatele do jižní Evropy ale sezona západonilské horečky ještě nemusí být u konce.

Zdroj: autorský článek


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama