


Západonilská horečka letos v Evropě nabírá na síle. Do konce září se nakazilo 1765 lidí v 16 zemích a virus se objevil ve 202 regionech. Nejvíc případů hlásí Itálie a Řecko, přibývají ale i země, kde se dříve objevoval jen zřídka. „Vzhledem k příznivému počasí riziko nákazy přetrvává,“ říká epidemioložka SZÚ Hana Orlíková.

Na dovolené v Itálii nebo Řecku člověka většinou zajímá, kam zajít na večeři, kde se vykoupat a jak přežít horko. Letos ale v některých částech jižní Evropy přetrvává také vysoká aktivita komárů, kteří mohou přenášet virus západonilské horečky.
Do konce září zaznamenaly evropské úřady 1765 místně získaných případů v 16 zemích. Virus se objevil ve 202 regionech. Nejvíce případů připadá na Itálii, kde jich bylo 721, následuje Řecko se 420 případy.
„Počet onemocnění u lidí v Evropě je vyšší ve srovnání s několika předešlými lety a je pravděpodobné, že do konce sezony budou hlášeny další případy,“ říká Hana Orlíková, epidemioložka z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.
Vyšší počet případů ale neznamená, že by letošní virus způsobil těžší průběh nemoci. Podle dosavadních dat se závažnost drží v očekávaném rozmezí a ve srovnání s některými předchozími lety je dokonce mírně příznivější. ECDC k 3. září evidovalo 61 úmrtí z 1086 tehdy nahlášených případů a uvedlo, že letošní průběh nevykazuje známky vyšší závažnosti. Letošní sezona tak přináší především větší počet případů a širší geografický výskyt.
Virus se v přírodě udržuje především mezi ptáky a komáry. Přenašeči jsou hlavně komáři rodu Culex, kteří se nakazí při sání krve infikovaných ptáků a při dalším štípnutí mohou virus přenést na člověka nebo koně.
Kolik případů se v daném roce objeví, závisí na několika faktorech. Důležité jsou migrační trasy ptáků, výskyt vhodných druhů komárů a především počasí. „Každá sezona západonilské horečky má jiný průběh, rozdílný počet případů i rozsah postižených regionů. Výskyt ovlivňuje řada faktorů,“ vysvětluje Orlíková.
Teplo a dostatek vody vytvářejí podmínky, ve kterých se komáři rychleji množí a déle přežívají. Virus se mezi nimi pak může účinněji šířit. Podle epidemioložky se na dlouhodobém vývoji podepisuje také změna klimatu, která přispívá k prodlužování sezony a rozšiřování oblastí, kde se nákaza může objevit.
Evropa letos sleduje také výskyt viru v zemích, které západonilskou horečku v minulosti hlásily jen zřídka. Nizozemsko zaznamenalo první lidské případy od roku 2020 a virus se objevil také v Belgii. ECDC v srpnu upozornilo na šíření nákazy do dalších evropských regionů.
1765 místně získaných případů v Evropě do 30. září
16 zemí s místně získanými případy
202 postižených evropských regionů
721 případů v Itálii
420 případů v Řecku
80 % nakažených nemá žádné příznaky
méně než 1 % nakažených rozvine závažné neurologické onemocnění
0 případů s místním přenosem letos zatím hlásí Česko
Česko letos zatím nemá případ západonilské horečky, u kterého by se člověk nakazil přímo na našem území. Jeden pacient si infekci přivezl z Itálie. Rozdíl je důležitý. U importovaného případu se člověk nakazí v zahraničí. U místního přenosu se virus šíří mezi komáry a lidmi přímo v dané zemi. V Česku se letos takový přenos zatím nepotvrdil.
Česko ale s virem zkušenost má. Místní případy se v minulosti objevily především na jižní Moravě a vědci virus opakovaně zachytili také u českých komárů. Jeho přítomnost potvrdily nepřímo i nálezy protilátek u lidí a koní.
Zatím není důvod mluvit o významném riziku pro českou populaci, podmínky se ale mohou měnit. „Můžeme očekávat, že případy nákazy budou diagnostikovány častěji a z více oblastí v rámci našeho území. Na vývoj mají vliv především měnící se klimatické podmínky,“ říká Orlíková.
Západonilskou horečku způsobuje virus západního Nilu (West Nile virus), který přenášejí především komáři. Přibližně 80 procent nakažených nemá žádné příznaky. U ostatních se může objevit horečka, bolest hlavy, únava, bolesti svalů a kloubů, nevolnost nebo vyrážka. Méně než jedno procento nakažených rozvine závažné onemocnění nervového systému, například meningitidu nebo encefalitidu. Riziko těžkého průběhu roste především s věkem a u lidí s oslabenou imunitou či některými chronickými onemocněními. Specifická léčba ani vakcína pro lidi zatím neexistují. U lehkého průběhu se léčí především příznaky, u těžších forem je nutná hospitalizace a podpůrná léčba.
Pro člověka, který se vrací z Itálie, Řecka nebo jiné zasažené oblasti, není podstatné, kolikrát ho během dovolené štípl komár. Důležité je, aby lékař věděl, že pobýval v místě, kde se západonilská horečka šíří.
Většina nakažených nemá žádné příznaky. Přibližně pětina lidí ale může několik dní po nákaze dostat horečku, bolest hlavy, být výrazně unavená nebo mít bolesti svalů. Pokud se tyto potíže objeví po návratu z rizikové oblasti, měl by člověk lékaři cestu zmínit, stejně jako případné poštípání komáry.
Podle SZÚ se příznaky nejčastěji objeví za dva až šest dní, inkubační doba ale může být delší. Méně než jedno procento nakažených pak rozvine závažnou infekci nervového systému, například meningitidu nebo encefalitidu. Pro lidi zatím neexistuje vakcína, která by před západonilskou horečkou chránila. Základní ochrana proto zůstává jednoduchá: repelent, oblečení zakrývající ruce a nohy, sítě v oknech a dveřích a při pobytu venku také moskytiéra.
Komáři s příchodem podzimu nezmizí ze dne na den. Pokud se teploty drží dostatečně vysoko, mohou zůstat aktivní ještě několik týdnů. V jižní Evropě proto podle Orlíkové riziko nákazy přetrvává i během října.
„Vzhledem k příznivému nákazy hrozí ještě po řadu následujících týdnů,“ říká. V Česku je riziko výrazně nižší a s ochlazením bude dál klesat. Pro cestovatele do jižní Evropy ale sezona západonilské horečky ještě nemusí být u konce.
Zdroj: autorský článek




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.



Vůdce keňské apokalyptické křesťanské sekty Paul Mackenzie byl v pátek odsouzen ke 200 letům vězení za vraždu 190 dětí a jednoho dospělého. Jeho oběti podle soudu zemřely hladem na jeho pokyn a jejich těla byla pohřbena v lese. Případ souvisí s jednou z nejhorších tragédií spojených s působením sekt v moderních dějinách země, napsaly agentury Reuters a AFP.



Na sociálních sítích vyvolalo pobouření video z Karlových Varů, které zachycuje pracovníka svozové společnosti při manipulaci s těly uhynulých zvířat. Muž je na záznamu hází z balkonu přímo na korbu svozového vozu. Příspěvek se rychle rozšířil na Facebooku a vyvolal řadu kritických reakcí. Jeho autorka ho později odstranila. Případem se zabývá policie i veterinární správa.



Ukrajinci zveřejnili video ruského útoku, který si vyžádal více než 50 životů. Záznam podávají jako důkaz o nevybíravé taktice – Rusové svrhli několikatunové klouzavé bomby na výdejnu humanitární pomoci, počkali, až se na místo sjedou záchranáři a lidé opustí kryt, a následně poslali další náklad bomb.



Policisté se v pátek stejně jako ve čtvrtek zabývali anonymními výhrůžkami o uložení bomby v některých letadlech, která mířila do Prahy nebo se chystala z ruzyňského letiště odletět. Přijatá bezpečnostní opatření měla minimální dopad na běžný chod letiště, oznámila dopoledne policie na síti X.



Zatímco jsme na noční obloze pozorovali jediný Měsíc, Země už měla dalšího společníka. Připojil se k ní na jaře, ale astronomové si jeho přítomnosti všimli až v srpnu. A ani tehdy nedokázali hned určit, co se vlastně v blízkosti naší planety pohybuje. Dnes už je jasno. Zemská gravitace zachytila drobný asteroid, který se dočasně stal naším druhým měsícem.