Víme, kdy se vrátí „tepelná poklička“. Meteorologové prozradili, co nás čeká

Úleva od extrémních veder bude jen dočasná. Nejnovější meteorologické modely naznačují, že se tropické teploty do Česka ještě během července vrátí. Jak dlouho vydrží, hrozí další čtyřicítky a proč odborníci mluví o takzvané tepelné pokličce?

Po několika dnech extrémních veder si Česko konečně oddechne. Ochlazení ale nebude mít dlouhého trvání. Aktuální výstupy meteorologických modelů ukazují, že už v polovině příštího týdne začnou teploty znovu růst a na řadě míst se opět dostanou nad hranici tropických třicítek.

Vedra se vrátí

„Modely ECMWF i GFS se shodují na nárůstu teplot od poloviny příštího týdne. Teploty opět zamíří přes 30 stupňů Celsia, o víkendu je ale budou brzdit bouřky. Zatím to vypadá, že se zastaví zhruba u 34 stupňů a následně přinese ochlazení právě bouřková činnost,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová.

Podle ní dlouhodobější výhled sice počítá s nadprůměrně teplým zbytkem července, zatím ale nenaznačuje opakování současného extrému. Výraznější a dřívější návrat veder očekává západní Evropa, především Francie nebo Velká Británie.

Opatrnější je klimatolog Radim Tolasz. Připomíná, že výhledy na několik týdnů dopředu je potřeba brát s rezervou. „Některé modely předpokládají návrat horké vlny v první dekádě července, ale zatím jsou to jen ojedinělé výstupy. Na přesnější předpověď je dobré počkat a uvidíme, na čem se modely začnou shodovat,“ upozorňuje.

Čtyřicítky zatím ne

Po rekordních teplotách se nabízí otázka, zda může Česko letos překonat hranici 40 stupňů Celsia znovu. V tom se oba odborníci víceméně shodují – pravděpodobnost je zatím nízká. „Prozatím nejsou ve hře. Čtyřicet stupňů je extrém, ke kterému potřebujeme příhodné podmínky, ty zatím budou bourat bouřky,“ vysvětluje Honsová.

Také Tolasz podobný scénář nepovažuje za pravděpodobný. „Jako konzervativní klimatolog jsem přesvědčen o tom, že nad 40 stupňů se už v průběhu léta dostávat nebudeme. Neberte to ale jako předpověď, vycházím především ze statistiky výskytu takto vysokých teplot u nás.“

To ale neznamená, že nás čeká klidnější léto. Podle klimatologa je velmi pravděpodobné, že se během července i srpna objeví další horké vlny. Jak silné budou ve srovnání s tou současnou, zatím nelze spolehlivě odhadnout.

Proč vzniká „tepelná poklička“

Jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů posledních dnů je takzvaná tepelná poklička neboli heat dome. Ve skutečnosti jde o rozsáhlou oblast vysokého tlaku vzduchu, která funguje podobně jako poklice na hrnci.

„Teplý vzduch je v oblasti vysokého tlaku tlačen dolů. Tím se ještě více ohřívá a vznikají podmínky pro dlouhotrvající vlny veder,“ popisuje Honsová. Letos podle ní účinky tohoto jevu zesílilo i mimořádně suché jaro. V půdě chyběla vláha, takže se méně energie spotřebovalo na odpařování vody a více jí zůstalo na ohřívání zemského povrchu.

Podobně mechanismus vysvětluje i Tolasz. Správnější překlad anglického označení heat dome je podle něj „tepelná kopule“ nebo „tepelný dóm“. „Pro počasí v takové tlakové výši je charakteristický rychlý růst teplot, pokles relativní vlhkosti a pomalý pohyb vzduchových hmot. Výsledkem jsou déle trvající horké vlny s velmi vysokými teplotami.“

Vedra často končí prudkými bouřkami

Právě bouřky bývají přirozeným zakončením podobných epizod. Meteorologové upozorňují, že mohou být velmi silné.

„Parametry pro vznik velmi silných bouřek jsou nyní vysoko. Hrozí kroupy, přívalové srážky, ale největší škody může způsobit vítr o rychlosti až kolem 100 kilometrů za hodinu,“ varuje Honsová. Také podle Tolasze jsou konvektivní bouře běžným zakončením horkých vln. „Naštěstí se většinou objevují jen lokálně, ale o to bývají intenzivnější.“

Smog uprostřed léta

Vedra přinesla i další problém – zvýšené koncentrace přízemního ozonu, označovaného jako letní smog. Podle Honsové vzniká kombinací silného slunečního záření, vysokých teplot, slabého větru a chemických látek v ovzduší. Nejvyšší koncentrace bývají odpoledne.

„Ozon dráždí dýchací cesty, může způsobovat kašel, pálení očí nebo bolesti hlavy.“ Tolasz doplňuje, že přízemní ozon není vypouštěn přímo do ovzduší. Vzniká až chemickými reakcemi oxidů dusíku, těkavých organických látek a kyslíku za působení intenzivního ultrafialového záření.

Jednorázový extrém? Spíš nový trend

Oba odborníci se shodují také v tom, že současná situace není jen náhodnou výjimkou. „Druhou letošní vlnu veder nad Evropou přinesla tepelná kopule, zesilující horké proudění a klimatická změna,“ shrnuje Honsová.

Tolasz jde ještě dál. Připomíná, že podobné situace klimatologové předpovídají už dvě desetiletí. „Dlouhodobě vidíme, že se horké vlny opakují častěji a trvají déle. Delší období s teplotami nad 35 stupňů přes den a více než 20 stupňů v noci lidskému organismu ve střední Evropě nevyhovuje. Musíme se na ně připravit.“

Letošní vlna veder byla podle obou odborníků výjimečná nejen rozsahem, ale i intenzitou. Rekordní hodnota 41,9 stupně Celsia v Doksanech překonala dosavadní české maximum o 1,5 stupně, což je z klimatologického hlediska mimořádný skok.

Zdroj: autorský článek