Vietnamci v Česku stále pomáhají, jen jsou méně slyšet. Mnozí přišli o podnikání

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
4. 4. 2021 18:46
Vietnamská komunita v Česku se loni na jaře aktivně zapojila do boje proti pandemii koronaviru. Šila roušky, rozdávala kávu a nápoje zdravotníkům, vybrala peníze na plicní ventilátor. O aktivitě vietnamských sousedů psal kdekdo, jejich pomoc ocenilo i ministerstvo zdravotnictví. Rok poté se o jejich filantropii už tolik nemluví, část z nich však stále pomáhá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: sangu.eu

Vietnamská komunita v Česku loni ukázala, jak zásadní roli může sehrát, když se spojí s ostatními v boji proti pandemii.

Jednou z nejviditelnějších iniciativ bylo šití roušek pro zdravotníky, domovy důchodců, hasiče či místní radnice, se kterým začala v polovině března zavedená organizace vietnamských rodičů v Česku s názvem Làm Cha Mẹ CZ. Skupina následně inspirovala mnoho dalších nečlenských vietnamských rodin, aby šily.

Později se vietnamští majitelé večerek rozhodli zdravotníkům a dalším záchranným složkám nabízet kávu a nealkoholické nápoje zdarma, některým institucím komunita věnovala dezinfekční gely a třeba v Ústeckém kraji místní Vietnamci vybrali více než 140 tisíc korun na nákup plicního ventilátoru pro ústeckou Masarykovu nemocnici.

Další organizace zaměřené na česko-vietnamské soužití se staraly o překlady zásadních vládních informací nebo zprovoznění amatérské infolinky pro Vietnamce, kteří se cítí jistější ve svém rodném jazyce. O aktivitě vietnamské komunity v Česku byla napsána spousta článků a podle řady českých Vietnamců to pomohlo šířit pozitivní obraz o jedné z největších menšin v Česku.

"Loňskou iniciativu jsem vnímala velmi pozitivně, jak často vídáme například i v českých médiích, Vietnamci jsou velice solidární, často sami organizují charitativní akce, pořádají sbírky na nejrůznější komunitní aktivity," říká vietnamistka Marta Lopatková.

Česko-vietnamského lékaře ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Thaie Honga Le loni překvapilo, s jakou rychlostí a v jakém velkém rozsahu byla pomoc poskytována, ať už materiální či finanční. "Vietnamští spoluobčané tak chtěli skutečně pomoci, jelikož ke zdravotníkům chovají velký respekt, a podle mě se navíc chtěli distancovat od čínského zdroje, tedy že ne každý Asiat je stejný," myslí si.

Sto tisíc pro Bulovku i materiální pomoc

Články o solidaritě komunity sice utichly, ale pomoc trvá v určité míře i nadále, což potvrzuje také spoluzakladatel projektu Vietnamci pomáhají Tung Manh Nguyen.

"Poslední naše aktivita druhé vlny covidu byl výjezd do azylových domů pro lidi bez domova ve spolupráci s projektem Azyláky.cz," říká. Nyní se Česko-vietnamský vzdělávací institut, který za loňskou iniciativou stojí, rozhodl zaměřit na pomoc sociálně znevýhodněným skupinám. Kromě toho stále propojuje dobrovolníky s žadateli o pomoc a sdílí příběhy dobré praxe.

"Vietnamci (loni) pomáhali sami, nikdo je neřídil. Ani my jsme nevyvíjeli velkou aktivitu, jen jsme chtěli, aby byly všechny informace na jednom místě," vysvětluje Tung Manh Nguyen. "Informovali jsme česká média a spojovali lidi, co potřebují pomoc s těmi, co ji nabízí, ale je mezi nimi menší jazyková bariéra. Momentálně je situace napjatá a informací je tolik, že člověk nestíhá sledovat změny, proto si myslím, že média o Vietnamcích již tolik nepíšou a hledají jiné informace než loni," dodává. Dobrovolníci, kteří pomáhají finančně či materiálně, však stále jsou.

Důkazem může být například nedávný dar respirátorů a 100 tisíc korun Fakultní nemocnici Bulovka v Praze od vietnamské komunity společně s Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky.

Koronavirus je zasáhl stejně jako Čechy

Další komunity v českých městech přispěly nemocnicím a zdravotníkům taktéž respirátory, jídlem či nápoji. Pandemie přitom negativně zasáhla také řadu vietnamských podnikatelů, kteří byli nuceni uzavřít své provozovny.

"Setkáváme se s tím, že několik podnikatelů vietnamského původu muselo v centru Prahy zavřít provozovny, stejně jako s obchodníky v oblasti služeb, kteří krizi pociťují. Obávám se, že ekonomická krize je zasáhne ještě více, proto se v naší organizaci snažíme vymyslet možná řešení a najít partnery, kteří by nám pomohli," říká Tung Manh Nguyen.

Podle něj má nejistá situace kolem koronaviru i značný dopad na psychiku u části komunity, což potvrzuje také lékař Thai Hong Le. "Ale protože držíme při sobě, tak často nejsme v boji s pandemií bezradní," dodává. "Nárůst pacientů s duševním onemocněním vnímám, i nových, ale spíše se jedná o zhoršení stavu těch současných. Ani nevíte, jaký problém nám udělal loňský lockdown, a už vůbec se neodvážím líčit komplikace psychiatrické péče, když má někdo covid," hovoří o své praxi z nemocnice.

Nezodpovědní Češi? To není názor vietnamské komunity

Předseda Česko-vietnamské společnosti Miloš Kusý v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že Vietnamci jsou při dodržování opatření mimořádně ukáznění. Což je podle něj dáno i tím, jak je pandemie zvládána ve Vietnamu.

"Od loňského února kdokoliv, kdo se chce dostat do Vietnamu, musí projít čtrnáctidenní karanténou ve státním hlídaném táboře nebo hotelích," popisuje Kusý. "Pokud se tam objeví vir, třeba jako v jedné čtvrti Saigonu se objevily tři případy, tak uzavřeli celou čtvrť, která je skoro dvakrát větší než Praha," dodává.

Opatření jsou tak velmi přísná a podle Kusého si někteří Vietnamci myslí, že Češi jsou mnohdy velmi nezodpovědní.

Podle některých Vietnamců žijících v Česku však názory Miloše Kusého neodpovídají skutečnému názoru vietnamské menšiny. "Obě země, národy a mentality mají úplně jiné historické zkušenosti s pandemií a obávám se, že na základě toho nelze vyvodit žádné srovnávání, natož kritizovat lidi v Čechách. Jen to budí nenávistné postoje na jedné či druhé straně," uvedla na Facebooku například Diana Tuyet-Ian Nguyenová.

Přestože počet nakažených ve Vietnamu je minimální, ani zde koronavirus zcela nevymizel. A kvůli tomu je ošidné dostat se do země i jen na návštěvu za rodinou nebo vyřízením neodkladných záležitostí. Země je totiž uzavřená a o vstup je nutno žádat oficiální cestou.

Čekat přitom zájemci mohou i několik měsíců. "Jeden můj známý, který přišel o práci a chce se vrátit natrvalo do Vietnamu, čeká už půl roku," ilustruje situaci spoluzakladatel projektu Vietnamci pomáhají.

Pandemie koronaviru zamávala také s volebními preferencemi a Česko letos na podzim čekají zásadní parlamentní volby. Podle spoluzakladatele projektu Vietnamci pomáhají Tunga Manha Nguyena je uplynulý rok také důvodem, proč by se vietnamská komunita měla více zajímat o českou politiku.

"Myslím, že většina mladých Vietnamců - tedy lidí, kteří se v Česku narodili nebo sem přijeli v dětském věku, se o politiku do určité míry zajímá," namítá Marta Lopatková. "Jsou mnohem aktivnější než jejich rodiče, což je do velké míry dané možná i jejich statutem v Česku, možností volit a tak dále. Nejsem si jistá, jestli zrovna pandemie bude mít nějaký zásadní vliv na aktivizaci mladých Vietnamců," dodává.

Lékař Thai Hong Le politiku sleduje a myslí si, že současná situace zavdává příčinu k nespokojenosti lidí. "Vzhledem k nadcházejícím volbám se ještě více stupňuje míra dezinformovanosti, občanům chybí konstruktivní kritické myšlení. Hanit a šířit nenávist umí každý. Nechápu to, ať už je veřejné mínění jakkoli roztříštěné, princip solidarity a sounáležitosti by nikomu neměl být cizí. Já ve volbách dám svůj hlas koalici Piráti a starostové," říká.

Mohlo by vás zajímat: Miloš Kusý o Vietnamcích a covidu-19

Život v pandemii - Miloš Kusý o Vietnamcích v Česku a covidu-19 | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy