Assassin's Creed: Valhalla je krvavá pouť vikingů. Zábavná, ale bezduchá

Assassin's Creed: Valhalla je krvavá pouť vikingů. Zábavná, ale bezduchá
Assassin's Creed: Valhalla
Assassin's Creed: Valhalla
Assassin's Creed: Valhalla
Assassin's Creed: Valhalla
Foto: Ubisoft
Marek Pros Marek Pros
10. 11. 2020 17:15
Assassin's Creed: Valhalla je ideální videohrou na dlouhé podzimní a zimní večery. Jen dohrání příběhové linky zabere kolem 60 hodin a s podobnou časovou investicí počítejte v případě, že chcete prošmejdit všechna města, vesnice, památky i přírodní divy, které mapa Anglie na ploše 120 kilometrů čtverečních nabízí.

Za Valhallou stojí scenárista Darby McDevitt, který má se sérií Assassin's Creed bohaté zkušenosti. Byl hlavním tvůrcem příběhu v Revelations a je podepsaný pod pirátským Black Flag. I to naznačuje, že se Valhalla vydává trochu jiným směrem než minulé díly.

McDevitt zasadil události do roku 873, éry vikinských nájezdů do oblasti dnešní Anglie. Příběh vikinga Eivora přitom začíná velmi komorně, byť pracuje s řadou klišé a popkulturní představou o světě vikingů. Navození atmosféry ale zvládá bravurně a zejména v prvních, civilně pojatých minutách, než se vše zvrtne v krvavou řežbu, dává vzpomenout i na pasáže z God of War. To je ale jediná podobnost se slavným bohem války Kratem, Valhalla si kráčí vlastní cestou, kterou jí vyšlapaly předchozí díly Origins a Odyssey.

Assassin‘s Creed: Valhalla
Assassin‘s Creed: Valhalla | Foto: Ubisoft

Sbohem, otazníku

Prvních pět šest hodin hry je velmi rozvláčných, strávíte je v jakémsi obřím prologu, ve sněhem zavátém Norsku. Designéři postupně představují jednotlivé mechaniky a naznačí, že ani tentokrát se nebude jednat o revoluci, ale spíše mírnou evoluci. Kdo hrál Origins či Odyssey, bude ve Valhalle jako doma.

Z herní mapy například vymizely kritizované otravné otazníky a nahradily je barevné tečky, které naznačují, že v dané lokaci se nachází poklad, artefakt nebo vedlejší úkol. Rozhodně nečekejte košaté či různě se větvící questy po vzoru třetího Zaklínače, autoři se zároveň šikovně vyhnuli otravným generátorům nesmyslných činností typu "najdi-zabij-přines".

Vedlejšáky tu slouží spíše k prohloubení atmosféry a mají charakter drobných lidských příběhů, byť k prokresleným scénkám z každodenního života mají stejně daleko jako Valhalla k dokonalé hře. Uvěřitelnost sráží prkenné animace, kdy postavám chybí výraznější mimika a často svou gestikulací připomínají oživlé cvičné panáky, na nichž si má hrdina v úvodu hry vyzkoušet asasínské vybavení.

Assassin’s Creed: Valhalla - trailer | Video: Ubisoft

Hra naopak dobře šlape v příběhové lince, které autoři podřídili celou hratelnost. Zmizely nejrůznější povinné odbočky a honba za vylepšováním postavy, pryč je i nekonečný loot a nepřehledný inventář. Zbraní i brnění je o poznání méně, dá se ale různě vylepšovat a Eivor zvládne nepřátele posílat na odpočinek i kombinací různých jednoručních zbraní a efektivních speciálních útoků. Boj je zábavný, avšak místy až okázale frenetický (zejména hromadné bitky) a chybí mu lehkost a komplexnost samurajského dobrodružství Ghost of Tsushima.

Změn doznal i "stealth", většinu nepřátel zabijete pomocí skryté čepele na jeden úder, elitním vojákům ale bez potřebných skillů smrtící úder nezasadíte.

Příběh zejména v prvních 10 hodinách sice působí poněkud ospale, než se rozjede, ale nabízí řadu vedlejších postav, které zkrátí čekání na různé zvraty a výrazná dějová rozhodnutí. Více než výpravný velkofilm tak Valhalla připomíná levnější, ale roztomile brutální epizody seriálu Vikingové. Je zábavná, ale jaksi bezduchá.

Radost pohledět

Assassin's Creed vždycky exceloval v audiovizuálním zpracování, a přestože Valhalla neždímá z končících konzolí (testováno na základní PS4) úplné maximum, nabízí plynulou hratelnost a skvělý zvukový i hudební doprovod. Je radost se jen tak na koni projíždět anglickým venkovem a sledovat západ slunce. Grafika není tak podmanivě poetická jako v případě Ghost of Tsushima nebo realisticky působící jako v Red Dead Redemption 2, ale svět, který zobrazuje, je velmi detailní, pestrý a imerzivní. 

Autoři Valhally vsadili na intenzivnější vyprávění příběhu (nebojte, dojde i na věčný souboj templářů a asasínů) a nechávají zcela na hráči, zda se chce rozptylovat vedlejšími aktivitami. Rozhodně se nejedná o "přeskinovaný" Origins nebo Odyssey, i když kvůli stejnému enginu řada prvků předchozí díly výrazně připomíná. Je to svébytné pokračování, které se liší od svých předchůdců v drobnostech, a kdo si libuje v severské mytologii, dostane jí tu plný vikinský roh. 

Zůstává otázkou, kudy se Ubisoft vydá příště, protože Valhalla naznačuje, že graficky i herně se série tímto dílem již vyčerpala. Nezbývá než si přát, aby nástup nových konzolí (PlayStation 5 a Xbox Series X) a manažerská obměna ve vedení firmy vytvořily dostatečný prostor pro to, aby úžasné herní světy Assassin's Creed v budoucnu také ožily pestrým a originálním obsahem.

 

Právě se děje

Další zprávy