Vesmírné drama, které už neuvidíte: Češi vyfotili kometu na útěku, snímek ohromil NASA

Jako astronomický snímek dne americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval fotografii dvou českých astronomů nazvanou Kometa R3 PanSTARRS v průběhu času. Jejími autory jsou Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Jakub Kuřák z Klubu astronomů Liberecka České astronomické společnosti.

„Dnešní prestižní astronomický snímek dne NASA je již potřetí výsledkem úspěšné spolupráce dvou libereckých astronomů,“ řekl ČTK Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Astronomům se během května podařilo na dálku zaznamenat a zpracovat sekvenci pohybu komety v souhvězdí Orionu na večerní chilské obloze nedaleko observatoře ESO Paranal.

Související

Vesmírné signály přicházejí úplně jinak, než jsme si mysleli. Vědci našli klíč k velké kosmické záhadě

Kometa, která dostala vesmírný impulz

„Co se stane s kometou, když opouští naši vnitřní Sluneční soustavu? Přílet komety do vnitřní Sluneční soustavy je obvykle oslavován s velkou pompou a velkými nadějemi, že se kometa stane jasnou a fotogenickou. Ale na cestě ven je jádro komety méně zahříváno Sluncem, je vypouštěno méně plynu a prachu, jasná koma kolem jádra se zmenšuje a slábne a délka ohonu se zkracuje. Mnoho komet se poté vrátí do vnější Sluneční soustavy a vrátí se až za stovky nebo tisíce let. Naproti tomu některé komety – jako například kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) – dostávají gravitační impulz od planet, a proto se už nikdy nevrátí. Na snímku byla kometa R3 PanSTARRS hloubkově snímána mnoho nocí od začátku až do poloviny května poblíž Cerro Paranal v Chile. Pozdější snímky se jeví blíže k horní části a jasně ukazují zmenšující se iontový ohon komety,“ zní oficiální popisek NASA.

Kometu zachytili na dálku z Česka, a to pomocí dálkově ovládaného přístroje Fyzikálního ústavu AV ČR. Zařízení je umístěno v Chile v nadmořské výšce přibližně 2300 metrů. Mašek od 1. do 22. května každý večer po západu Slunce chilského času pořizoval data, která potom Kuřák astrofotografickými metodami zpracovával.

Oba astronomové navíc neuspěli v prestižním výběru NASA poprvé. Naposledy se tak stalo 8. května, kdy byl publikován jeden snímek z této sekvence. Celkově jde už o třetí jejich společný úspěch, snímek Mnoho ohonů komety G3 ATLAS v NASA zaujal už loni v lednu, Jakub Kuřák se do výběru dostal i s dalšími svými snímky.

Matematické kouzlo v souhvězdí Orionu

„Kamera pořizuje snímky ve třech kanálech – červené, zelené a modré. Během těchto 22 dní se expoziční časy dost lišily, od celkových 15 minut až po 50 minut ve všech kanálech. Tyto snímky poté matematicky sloučím a vytvoří se z toho finální snímek komety,“ vysvětluje Kuřák metodu, kterou fotografie vznikla.

Astronomové na snímku zachytili i jedinečné struktury v ohonu komety. „Nejvíce fascinující na snímku je, že díky počasí v Atacamě, nejsušší poušti na světě, můžeme fotit v podstatě každý den, což nám dovolilo vytvořit časosběrnou sekvenci komety,“ říká Kuřák nadšeně.

Související

Země se začala otáčet jinak. Vědci tvrdí, že důvod změny je mimořádně znepokojivý

Dodal, že nafocení sekvence plánovali od dubna, kdy kometu pozorovali na ranní obloze z kanárského ostrova La Palma. „Kometa R3 PanSTARRS je jedním z nejdůležitějších pozorovatelných objektů pro tento rok, takže když jsme ji v polovině dubna viděli z Kanárských ostrovů, rozhodli jsme se sledovat ji celý měsíc, než dorazí až do souhvězdí Orionu,“ dodává.

„Málokdy kometa prochází tak známým a nádherným souhvězdím, jakým je Orion, proto bylo samozřejmostí tuto nebeskou podívanou zaznamenat i s celým souhvězdím, které je plné fotogenických mlhovin.“ A jak dodává, v tuto chvíli už z českého území kometa vidět není – u nás byla pozorovatelná kolem 20. dubna. Nyní se kometa gravitačním polem Slunce dostává ven z naší galaxie a mizí v hlubinách vesmíru už navždy. „Ona ale přijde zase jiná,“ usmívá se spokojený fotograf.

Zdroj: ČTK, Jakub Kuřák, Martin Mašek