Viditelnost klesla na metr, lidé umírali přímo na ulicích, pohřební služby vyprodaly rakve. Žlutozelená mlha, která v prosinci 1952 na pět dní zahalila Londýn smrtícím koktejlem sazí, síry a kyseliny, přepsala historii. Dnes má jméno Velký smog a nastartovala novou éru ochrany životního prostředí.
Smrtící recept dokonalé bouře
Velký smog vznikl smrtící souhrou chladné anticyklóny, která se nad jižní Anglií usadila 4. prosince, teplotní inverze a masivního spalování nekvalitního uhlí. Mrazivé teploty a bezvětří uvěznily kouř a oxid siřičitý z komínů a továren nad městem a vytvořily neviditelnou pokličku, pod kterou se plyn měnil na jemné kapičky kyseliny sírové. Londýňané tak doslova dýchali kyselý aerosol, který jim leptal plíce. Paradoxně k tragédii přispěla i snaha o ochranu životního prostředí - ochlazený kouř se totiž držel při zemi a nevystoupal vysoko do atmosféry. Město se tak ocitlo v jedovaté chemické pasti, ze které nebylo úniku.