Reklama
Reklama
Magazín

Velikonoce 1946 skončily v Jizerských horách tragédií. Místní o ní pak desítky let téměř nemluvili

Tereza Šolcová
Tereza Šolcová
Tereza Šolcová

Na Velikonoční pondělí roku 1946 vyrážejí z Hejnic v Jizerských horách dvě dívky a dva chlapci na obyčejnou procházku směrem do hor k lesům. O několik hodin později se ozvou výstřely a dva mladí lidé už se domů nikdy nevrátí. Městská kronika pak tragédii připíše „pomatené ruce“ jediného chlapce. Vyšetřovací spisy ale vyprávějí mnohem temnější příběh. Co se tehdy v Jizerských horách skutečně stalo?

Reklama

Je krátce po válce a v Jizerských horách začíná jaro. Hejnice ale neprožívají klidné období. Poválečný odsun, násilí a nejistota mění život v kraji, kde vedle sebe po generace žili česky i německy mluvící obyvatelé. Do této atmosféry vstupuje příběh čtyř mladých lidí, kteří se na Velikonoční pondělí rozhodnou projít směrem k Bílému Potoku.

Ve stejnou dobu se nedaleko železničních kolejí schází pět chlapců z nové poválečné osidlovací vlny. Někteří z nich jsou ještě děti. Přesto mají u sebe zbraně a řeší, kde by si mohli zastřílet. Když zahlédnou čtveřici mířící k lesu, vydají se za ní. To, co se odehraje u opuštěné boudy poblíž pískovny, později podrobně zachytí vyšetřovací spisy.

Případ ale není jen příběhem jednoho násilného činu. Stejně silně vypovídá o době, která následovala bezprostředně po válce, o lidech, kteří během několika měsíců přišli o domov, i o tom, jak snadno může skutečný průběh událostí překrýt pohodlnější verze. Co přesně se tehdy v lese stalo a proč se příběh na dlouhá léta téměř vytratil z veřejné paměti, rekonstruuje první díl podcastu Podivné zločiny.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama