Doma chodila ve svetru a horko nevnímala. Vedro v Evropě zabíjí potichu, Česko řeší nepřipravenost

Když teploty několik dní za sebou stoupaly k extrémním hodnotám, začala Hana Janů, ředitelka Novoměstských sociálních služeb v Novém Městě na Moravě, znovu navštěvovat některé seniory, za kterými její pracovníci docházejí. Čekala, že uslyší stížnosti na vedro nebo uvidí známky přehřátí. Místo toho ji překvapovalo něco jiného: řada lidí byla přesvědčená, že se nic neděje.

Související

Vědci odhalili změnu, která může předcházet ztrátě paměti. Začíná tam, kde by ji čekal málokdo

„Říkali mi, že to není možné, že 35 stupňů přece nemůže být pravda,“ popisuje Janů. Jedna devadesátiletá klientka dokonce doma chodila ve svetru. Právě v tom podle ní spočívá velké riziko – starší lidé často necítí horko tak jako mladší a nemusí poznat, že jejich tělo už je přetížené.

Nebezpečí přichází potichu

Novoměstské sociální služby nezajišťují pobytové zařízení, ale terénní péči. Jejich pracovníci docházejí za seniory přímo do jejich bytů a domů. Nemohou jim nařídit, aby se chovali určitým způsobem, mohou pouze doporučovat a upozorňovat na rizika. Právě proto je u těchto klientů obtížné odhalit problém včas.

První varovné signály podle ní nebyly dramatické. „Zdravotní sestřička nám říkala, že lidé jsou strašně unavení a ztrácejí chuť k jídlu i pití,“ popisuje. Pracovníci proto začali klienty znovu kontrolovat a u těch ohroženějších kontaktovali rodiny. „Doporučovali jsme příbuzným, aby dbali na to, jak mají větrat, a hlídali přísun tekutin,“ říká ředitelka.

Právě rodina podle ní hraje u lidí žijících doma zásadní roli. Pečovatelka totiž přijde pouze na část dne. „To, že tam přijde pečovatelka, neznamená, že ten den už senior nic nepotřebuje. V takto extrémních podmínkách je nutná častější kontrola,“ dodává.

Představa, že největší riziko podstupují lidé, kteří tráví čas venku, je podle Janů mylná. „V tak extrémních vedrech jsou ohrožení všichni bez rozdílu. Je jedno, jestli je člověk ležící, nebo chodící,“ říká. Problémem může být i samotné bydlení. Někteří senioři žijí v bytech, které se během horkých dnů rychle přehřívají, a nemají možnost teplotu výrazně ovlivnit.

Od státu žádné instrukce nedostali

Přestože sociální služby pracují s jednou z nejohroženějších skupin obyvatel, ředitelka Janů říká, že během vlny veder nedostali žádné speciální pokyny, jak postupovat.

„Z ministerstva práce a sociálních věcí nic, z ministerstva zdravotnictví taky ne a z hygieny taky ne,“ říká. Organizace se proto řídila především vlastní zkušeností a obecnými doporučeními.

Podle Janů by přitom sociální služby potřebovaly jasnější postupy – například jak rychle vyhodnocovat rizikové klienty nebo jak postupovat u lidí, kteří odmítají doporučení. „Čekali jsme, že nám k tomu někdo pošle aspoň nějaké informace,“ dodává.

Vedra v Evropě mají tisíce obětí

Zkušenost jedné pečovatelské služby zapadá do širších evropských dat. Vlna veder na konci června si podle prvních odhadů vyžádala v Evropě více než deset tisíc nadúmrtí. Vyplývá to z údajů sítě EuroMOMO, kterou podporuje Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než devět tisíc nadúmrtí připadalo na lidi starší 65 let.

Údaje zahrnují všechna nadměrná úmrtí, nejen ta, u kterých byla jako přímá příčina uvedena vysoká teplota. Sledují období od 22. do 28. června, kdy vedra vrcholila například ve Francii, Španělsku nebo Velké Británii. „Mít v tomto ročním období takový počet je neobvyklé. Je to opravdu vysoké číslo,“ řekl agentuře Reuters Lasse Vestergaard, hlavní lékař dánského Statens Serum Institutu.

Horko zatěžuje organismus jako nemoc

Podle WHO není extrémní teplota jen otázkou nepohodlí. Tepelný stres patří mezi významná zdravotní rizika a může zhoršit například srdeční a cévní onemocnění, nemoci dýchacího systému, cukrovku nebo onemocnění ledvin.

Starší lidé jsou ohroženější mimo jiné proto, že jejich organismus hůře reguluje teplotu, mají často více chronických nemocí a mohou méně pociťovat žízeň. WHO upozorňuje, že dopadům veder lze ve velké míře předcházet. Pomáhají systémy včasného varování, ochrana ohrožených skupin nebo připravené krizové plány.

Spor ve sněmovně: stačí příspěvky na sítích?

Právě otázka připravenosti státu se dostala také do Poslanecké sněmovny. Opoziční poslankyně kritizovaly, že vláda podle nich nekomunikovala rizika veder dostatečně výrazně a jednotně. Poslankyně Pirátů Irena Ferčíková Konečná upozorňovala, že vedra mohou ohrozit seniory, chronicky nemocné nebo lidi bez možnosti využít klimatizaci. Kritizovala také podle ní nedostatečnou krizovou komunikaci.

Vládní ministři odmítli, že by stát nereagoval. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka uvedl, že ministerstvo zdravotnictví zveřejňovalo doporučení k úžehu, úpalu nebo bezpečnému létu prostřednictvím svých komunikačních kanálů. Spor se tak vedl především o to, zda jednotlivé informace zveřejněné institucemi stačí, nebo zda podobné situace vyžadují jednotnou státní komunikaci.

Domovy pro seniory budou muset řešit i chlazení

Pro Hanu Janů je jedním z hlavních ponaučení letošní vlny veder také otázka vybavení budov. „Pořád se řešilo hlavně vytápění. Ale bude nesmírně důležité řešit i to, jak budovu udržet chladnou v letních měsících,“ říká. Za důležité považuje lepší izolaci, stínění oken a také změnu pohledu na klimatizaci.

„Klimatizační jednotka v prostorách, kde jsou křehké cílové skupiny, ať už senioři, nebo lidé se zdravotním postižením, by neměla být luxus. Stejně jako potřebujeme v zimě topit, budeme potřebovat řešit i horko,“ dodává.

Podle WHO budou právě podobná adaptační opatření stále důležitější. Kromě chlazení budov mohou pomoci také ochlazovací centra, více zeleně ve městech a lepší ochrana lidí, kteří jsou během horkých dnů nejvíce ohroženi.

Zdroj: autorský článek, euromomo.eu, psp.cz, who.int