


Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají, že najdou chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.

Výzkumníci zjistili, že metan vznikající při spalování raketového paliva se po měsíčním povrchu šíří překvapivě rychle. Z jižního pólu se dokáže dostat až k severnímu za méně než dva měsíční dny, tedy přibližně během dvou měsíců pozemského času. Výrazně přitom nezáleží na tom, kde kosmická loď přistane.
„Snažíme se chránit vědu i naši investici do vesmíru. Měsíc je jedinečná přírodní laboratoř, ale paradoxně může naše vlastní činnost vědecký výzkum zkomplikovat,“ upozornil Silvio Sinibaldi z Evropské kosmické agentury (ESA).
Na první pohled se může zdát, že několik tun raketových zplodin nemůže tak rozsáhlé těleso ovlivnit. Problém je ale v samotných podmínkách na Měsíci. Ten téměř nemá atmosféru, která by šíření molekul zpomalovala. Částice se proto pohybují po povrchu téměř volně a putují v dlouhých balistických drahách.
„Jejich pohyb je v podstatě jako série skoků. Molekuly přeskakují z jednoho místa na druhé,“ popsala hlavní autorka studie Francisca Paiva.
Právě tato vlastnost může ohrozit místa, která jsou pro vědce nejcennější. Na měsíčních pólech se nacházejí hluboké krátery, kam nikdy nedopadne sluneční světlo. V jejich extrémně chladném prostředí se po miliardy let uchoval led, který mohl zachytit materiál dopravený kometami a planetkami.
Vědci v těchto zásobách hledají takzvané prebiotické organické molekuly – chemické látky, z nichž se mohly později vytvořit první stavební kameny života včetně DNA.
„Víme, že organické molekuly ve sluneční soustavě existují, například na asteroidech. Stále ale nevíme, jak se z nich staly látky, které plní konkrétní biologické funkce. Právě tuto mezeru se snažíme zaplnit,“ vysvětlil Sinibaldi.
Měsíc je pro podobný výzkum mimořádně cenný právě proto, že jeho povrch se po miliardy let téměř nezměnil. Na rozdíl od Země zde neprobíhá výrazné působení počasí, vody ani tektonické aktivity. Některé oblasti tak fungují jako kosmický archiv dávné historie. Podle vědců však nyní hrozí, že do této kroniky začne zasahovat lidská činnost.
Výzkumný tým vytvořil detailní počítačový model založený na připravované evropské misi Argonaut. Simulace sledovala, jak se po přistání kosmické lodi rozptyluje metan vznikající při spalování paliva.
Výsledky vědce překvapily. Za méně než dva měsíční dny se molekuly dokázaly přesunout z jižního pólu až k severnímu. Po sedmi měsíčních dnech, což odpovídá téměř sedmi měsícům na Zemi, už více než polovina metanu skončila zachycená v ledových oblastech kolem pólů.
„Nejvíc nás překvapila právě rychlost. Za jediný týden se molekuly mohou rozšířit z jižního pólu až na severní,“ uvedl Sinibaldi. Podle autorů studie to znamená, že problém není omezený pouze na bezprostřední okolí místa přistání. „Ukázali jsme, že molekuly mohou procestovat celý Měsíc. Ať přistanete kdekoliv, nakonec dojde ke kontaminaci prakticky všude,“ varovala Paiva.
Vědci ale zdůrazňují, že toto riziko nemusí zastavit budoucí mise. Řešením by mohlo být například pečlivější plánování míst přistání, využití technologií s menším množstvím emisí nebo další úpravy kosmických lodí.
Výzkumníci nyní chtějí zjistit také to, zda znečištění zůstává pouze na povrchu ledových oblastí, nebo zda proniká i hlouběji. Právě hlubší vrstvy by totiž mohly zůstat pro vědecký výzkum nedotčené. Rozhodující budou až skutečné mise.
Paiva zároveň upozornila, že metan nemusí být jediným problémem. Riziko mohou představovat i další látky uvolňované z kosmických lodí, například z nátěrů nebo pryžových součástek.
Zdroje: Science Daily, AGU, AGU






Dva mrtvé a 12 raněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy. Oznámil to v neděli ráno starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.



Tyčkařka Nicole Krutilová je juniorskou mistryní světa, v Eugene vyhrála výkonem 445 centimetrů. Navázala tak na osm let staré zlato současné české rekordmanky Amálie Švábíkové z MSJ v Tampere.



V Buffalu se přes léto vytrvale řeší, kdo bude v nadcházející sezoně hokejové NHL prvním centrem klubu. Jedním z kandidátů je Jiří Kulich, kterému Sabres do budoucna hodně věří. V draftu 2022 se přitom smiřovali s tím, že jim českou naději vyfoukne konkurence.



Dnešní Den židovských památek otevře v ČR přes 60 synagog a hřbitovů, které budou moci lidé navštívit zdarma nebo za dobrovolné vstupné. Letošní devátý ročník akce zájemcům otevře v čase od 10:00 do 17:00 opravené památky a památky, které nejsou obvykle přístupné.



Jiří Lehečka dohrál na Masters v Montrealu v osmifinále. Rafaelu Jódarovi podlehl 3:6, 3:6, český tenista udělal 34 nevynucených chyb.