Když před 42 tisíci lety zasáhl území dnešní Jižní Koreje obří asteroid, rozpoutal peklo. Jenže vědci teď v kráteru Hapcheon objevili nečekané svědectví. Tamní unikátní nález totiž ukazuje, že vesmírné katastrofy nemusely život na Zemi jen ničit, ale paradoxně fungovaly jako jeho inkubátor. A možná právě díky nim dnes máme co dýchat.
Tým vědců z Korejského institutu pro geovědy a nerostné suroviny objevil v jihokorejském kráteru Hapcheon, který vznikl asi před 42 tisíci lety, zvláštní vrstvené horninové útvary známé jako stromatolity. Ty vznikají činností mikrobiálních kolonií a patří mezi nejstarší známé důkazy života na Zemi. Kráter slouží jako jakýsi stroj času. Podmínky, které v něm vznikly po dopadu před 42 tisíci lety, přesně simulují to, co se dělo na Zemi před miliardami let.
Vědci v jihokorejském kráteru objevili stopy mimozemského materiálu i prastarých mikroorganismů produkujících kyslík. Podle nové studie mohly právě dopady asteroidů na mladé Zemi vytvářet horká jezera bohatá na minerály – prostředí, v němž se ranému životu mimořádně dařilo. Objev tak otevírá nové otázky o tom, jak vznikla atmosféra, díky níž dnes může na Zemi existovat složitý život.
Právě v těchto usazeninách vědci našli stromatolity vytvářené především sinicemi, tedy organismy schopnými produkovat kyslík pomocí fotosyntézy. Geochemická analýza ukázala, že nesou chemický podpis okolních hornin i materiálu pocházejícího z asteroidu.
„Toto je první komplexní důkaz naznačující, že stromatolity mohly vznikat v hydrotermálních jezerech vytvořených dopady asteroidů,“ uvedl vedoucí studie Jaesoo Lim. „Taková prostředí mohla poskytovat příznivé podmínky pro rané mikrobiální ekosystémy.“
„Oázy života“
Objev je zajímavý především kvůli otázce, jak Země získala kyslík. Před více než dvěma miliardami let totiž atmosféra obsahovala jen minimální množství tohoto plynu. Podle vědců však právě sinice podobné těm, které vytvářely stromatolity, začaly postupně produkovat kyslík ve velkém.
Podle autorů studie mohly impaktní krátery před miliardami let během rané historie Země fungovat jako lokální „oázy života“, kde se těmto mikroorganismům mimořádně dařilo. Asteroidy tak možná nepřímo přispěly ke vzniku podmínek, díky nimž se mohl vyvinout složitý život.
Výsledky jsou důležité i pro hledání života mimo Zemi. Podobná hydrotermální prostředí mohla totiž v minulosti existovat také na Marsu, který byl kdysi teplejší a vlhčí než dnes. Právě staré impaktní krátery proto vědci považují za jedno z nejslibnějších míst pro hledání stop dávného mimozemského života.
VIDEO: Kámen, který vesmírný rover svým téměř tunovým tělem mimoděk rozdrtil, skrýval to, co NASA popisuje jako opravdový poklad.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Vstřícný krok vůči Polákům. Ukrajina otevře archivy tajných služeb k volyňskému masakru
Ukrajina otevře veškeré archivy tajných služeb, které se týkají volyňského masakru z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. V pátek to na síti X oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Varšavou procházejí v posledních týdnech složitým obdobím, rozhodnutí je tak vnímáno jako vstřícný krok.
Útěcha po pádu Anglie. Nečekaný počin řidiče dojal Bellinghama
Jude Bellingham po semifinálové porážce Anglie sdílel báseň týmového řidiče. Slova jejího autora podle hvězdy Realu vystihla bolest i hrdost mužstva.
ŽIVĚ Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér. Byl na letišti 800 kilometrů od hranic
Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Tupolev Tu-95, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi 800 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Ukrajinská armáda zasáhla také objekty ruského ropného průmyslu a cíle na Ruskem okupovaných územích, dodal ukrajinský prezident.
Masakr v Černém moři. Ukrajina loví Putinovu stínovou flotilu
Ochromit ruský vývoz ropy a připravit Kreml o jednu z hlavních finančních tepen války. Takový je cíl ukrajinské operace, během níž se od začátku července podle Kyjeva stalo terčem útoků nejméně 159 plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jen během čtvrtka měly ukrajinské drony zasáhnout dalších 12 lodí, které Kremlu umožňují obcházet mezinárodní sankce.
Zemřela irská oscarová herečka Brenda Frickerová. Bylo jí 81 let
V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela irská oscarová herečka Brenda Frickerová. Bylo jí 81 let. V pátek o tom informovala agentura AP. Frickerovou čeští diváci znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku (1992).