Vědci: Telepatie už nebude sci-fi. Technologie pomohou ochrnutým, dají se ale zneužít

Magazín Magazín
12. 9. 2019 10:01
Telepatie v blízké budoucnosti už nebude jen fenomén z vědecko-fantastických filmů. Shodují se na tom britští experti, podle kterých by technologie mohly pomoct například ochrnutým pacientům, kteří nemohou mluvit. Akademici ale zároveň varují, že mozkové implantáty mohou pro své účely zneužívat firmy, které je nyní vyvíjejí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Nervové implantáty a externí nervová rozhraní se již v medicíně používají při léčbě pacientů postižených mozkovou mrtvicí nebo epilepsií. Rozvoj těchto zařízení ale ženou kupředu zejména soukromé technologické společnosti a akademická britská Královská společnost podle americké stanice CNN volá po zásazích ze strany vlád, které by měly nastavit etické hranice jejich používání.

Podnikatel a miliardář Elon Musk letos informoval, že jeho firma Neuralink plánuje příští rok na lidech poprvé vyzkoušet své ultrajemné elektrody. Ty by měly být zavedené do mozku, aby následně ochrnutým pacientům umožnily komunikovat prostřednictvím počítače či telefonu.

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg zase dříve projevil zájem o takzvané telepatické psaní. Jeho společnost podporuje výzkum, který má za cíl vyvinout rozhraní umožňující překládat myšlenky do slov. Překlad by měl dosáhnout rychlosti až sto slov za minutu a rozhraní by mělo být schopné rozeznat až tisíc slov.

"Prostě se nad něčím zamyslíte a vaši kamarádi budou tu myšlenku moci okamžitě sdílet s vámi, pokud tedy budete chtít," řekl Zuckerberg v roce 2015.

Technologie pomohou nemocným, mohou být ale zneužity

Britští odborníci ale ve své zprávě nazvané "iHuman: Stírání hranic mezi myslí a strojem" upozorňují vedle lákavých možností i na potenciální rizika podobných technologií.

"Nervová rozhraní by se do roku 2040 mohla stát alternativou pro pacienty. Ochrnutým lidem by umožnila chodit, mohla by vyřešit problém neléčitelných depresí, a dokonce by mohla pomoct lidem s Alzheimerovou chorobou," citovala CNN jednoho z autorů studie, Tima Constandinoua z londýnské Královské univerzity. 

Ten ovšem současně upozornil na to, že by data získaná pomocí nervových rozhraní mohla být zneužita korporacemi nebo i vládami. "Ty totiž získají přístup k vašim trápením a myšlenkám. Vyvstává tak riziko, že budou moci narušit vaše soukromí i lidská práva a posílit společenské nerovnosti," uvádí zpráva Královské společnosti.

Její členové proto teď tlačí na britskou vládu, aby zahájila národní výzkum nervových rozhraní, z něhož by vyplynula doporučení, jak s technologiemi nakládat.

Je potřeba zajistit bezpečnost nových technologií

"Přestože se dnes vymoženosti, jako je přímé spojení mozku s počítačem, mohou zdát jako záležitost vzdálené budoucnosti, měli bychom se už nyní ujistit, že jsou zákonodárci dostatečně flexibilní, aby pak dokázali včas reagovat," zdůraznil Constandinou.

Vlády se podle něj musí ujistit, že zavedení technologií proběhne bezpečně a ve prospěch lidstva.

"Nervová rozhraní jsou v současnosti stejně nepředstavitelná, jako nám před pár lety připadaly nepředstavitelné chytré telefony. V případě pozitivního scénáře mohou výrazně přispět ke zlepšení sociální péče a veřejného zdraví, a proto nesmíme dovolit, aby měl jejich vývoj pod palcem jen zlomek firem, který by protežoval jejich čistě komerční využití," argumentoval další z vědců londýnské univerzity Christofer Toumazou.

Video: Anténa je nový orgán, nejde sundat na spaní. Lidé by měli předělávat sebe, ne planetu, říká kyborg

Moje implantáty jsou části těla, nejsou něco, co jen nosím, říká Neil Harbisson, první člověk, kterého úřady nechaly vyfotit na pas s umělým orgánem. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy