Lidé často přemýšlejí, jak dlouho vydrží život na Zemi. Nová studie se tentokrát zaměřila na rostliny, bez nichž by dnešní svět nemohl existovat. Pomocí klimatických modelů vědci odhadli okamžik, do kdy na planetě zřejmě přežije poslední zelený organismus. Jejich výpočty přinášejí překvapivě optimistickou zprávu, ale zároveň ukazují, co nakonec rozhodne o osudu celé biosféry.
Pokojové květiny možná občas uhynou kvůli zapomnětlivé péči svých majitelů, o budoucnost rostlin jako celku ale podle nové studie není třeba mít hned obavy. Planetární vědci spočítali, že vegetace na Zemi by mohla přetrvat ještě přibližně 1,87 miliardy let. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres.
Výzkum vedli astrobiolog Jacob Haqq-Misra a planetární klimatolog Eric Wolf z výzkumné organizace Blue Marble Space. Pomocí trojrozměrných klimatických modelů simulovali vývoj Země během následujících dvou miliard let. Do výpočtů zahrnuli očekávané postupné zvyšování svítivosti Slunce i přirozené změny koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.
Právě Slunce bude podle vědců hrát hlavní roli. Jak bude během miliard let stárnout, jeho zářivý výkon se zvýší přibližně o 20 procent. Taková změna zásadně ovlivní podmínky na Zemi. Zásadní pak byla odpověď na otázku, jestli budou pro rostliny představovat větší problém rostoucí teploty, nebo postupný nedostatek oxidu uhličitého.
Rostliny dnes tvoří přibližně 80 procent veškeré biomasy planety. Ke svému životu potřebují dostatek světla, vody a oxidu uhličitého. Z dlouhodobého hlediska ale množství CO₂ v atmosféře ovlivňuje přirozený karbonátovo-silikátový cyklus. Oxid uhličitý se postupně váže do oceánů, ukládá do hornin a zpět do atmosféry se dostává především vulkanickou činností.
Dva možné scénáře
Protože není jisté, jak silně tento proces závisí na teplotě planety, připravili autoři dva odlišné scénáře. První model předpokládal intenzivnější zvětrávání hornin. V takovém případě by se teplota Země udržovala poměrně stabilní, ale koncentrace oxidu uhličitého by postupně klesala. Rostlinám by nakonec chyběla základní surovina pro fotosyntézu a vegetace by zanikla přibližně za 1,84 miliardy let.
Druhý scénář vycházel z pomalejšího zvětrávání. Oxidu uhličitého by byl dostatek, zato by se planeta postupně oteplovala. Průměrná teplota zemského povrchu by nakonec dosáhla přibližně 65 stupňů Celsia. Takové podmínky by už žádná suchozemská rostlina nepřežila.
Právě tento scénář určil maximální možnou životnost rostlinné biosféry přibližně na 1,87 miliardy let. Podle autorů jde o delší dobu, než předpokládala většina dosavadních studií.
„Výsledky naznačují možnost, že fotosyntetická biosféra Země by mohla v určité podobě přetrvat až do okamžiku, kdy planeta začne přicházet o své zásoby vody,“ píší vědci. Pokud by tomu tak skutečně bylo, životnost rostlin by byla srovnatelná s životností zemských oceánů.
Je v tom háček
Studie má ale důležitou výhradu. Modely totiž nepočítaly s tím, že by se rostliny během příštích miliard let dále vyvíjely. Stejně tak zcela opomíjejí případné technologické zásahy lidstva nebo jiné inteligentní civilizace.
Autoři připouštějí, že evoluce by mohla rostlinám umožnit přizpůsobit se stále extrémnějším podmínkám. Podle jejich úvah by si mohly postupně vyvinout schopnost lépe regulovat vlastní teplotu nebo tlak a přesouvat se do vyšších vrstev atmosféry. Odtud by se život teoreticky mohl šířit i na tělesa s nižší gravitací, například komety nebo Měsíc, případně do volného kosmického prostoru.
Ještě odvážnější jsou hypotézy o technologických řešeních. Některé návrhy geoengineeringu uvažují například o rozptylování odrazivých aerosolů do atmosféry nebo o obřích slunečních štítech na oběžné dráze, které by část slunečního záření odrážely zpět do vesmíru. Důsledky podobných zásahů ale zatím nikdo nedokáže spolehlivě předpovědět.
Mezi nejodvážnější scénáře pak patří například myšlenka postupného přesunutí Země na vzdálenější oběžnou dráhu, nebo dokonce ovlivnění samotného Slunce tak, aby si déle udrželo současnou svítivost. Zatím však jde čistě o teoretické úvahy.
Přesto studie přináší poměrně optimistický pohled. Autoři upozorňují, že dnešní podoba života nemusí představovat jeho konečné možnosti. Limity, které dnes považujeme za nepřekročitelné, mohou být jen odrazem současného stavu biosféry.
„Život na Zemi je mimořádně odolný a omezení způsobená vysokými teplotami nebo nedostatkem oxidu uhličitého mohou odrážet pouze dnešní podobu biosféry, nikoliv její skutečné evoluční možnosti,“ uzavírají vědci. Podle nich je nejpravděpodobnějším scénářem to, že život na Zemi přetrvá přinejmenším tak dlouho jako samotná planeta.
VIDEO: „Když se invazní druh namnoží, nemáte šanci ho eliminovat, pouze omezit. Za každým druhem je speciální příběh,“ říká entomolog
Zdroj: Journal of Geophysical Research: Atmospheres, ScienceAlert, Blue Marble Space Institute of Science
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Vítěz Evropské ligy opět ostrouhal. Superpohár vyhrálo PSG
Fotbalisté Paris St. Germain zopakovali loňský triumf v Superpoháru. V zápase, v němž se v úvodu nové sezony tradičně utkávají vítězové Ligy mistrů a Evropské ligy, porazili v Salcburku Aston Villu 2:1. Od příchodu španělského trenéra Luise Enriqueho v červnu 2023 získali už třináctou trofej.
Leavittová na konci srpna skončí v pozici mluvčí Bílého domu, oznámil Trump
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na konci měsíce opustí svou funkci. Oznámil to ve středu večer americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Osmadvacetiletá Leavittová se nedávno vrátila do Bílého domu po krátké pauze poté, co v květnu porodila své druhé dítě, napsala agentura AP. Podle Trumpa jeho mluvčí v této roli končí, aby se mohla více věnovat svým dětem a rodině.
Záchranáři vyprostili 211 lidí z hořícího trajektu u Bali, jedna osoba zemřela
Záchranné týmy vysvobodily 211 lidí, včetně dvou australských turistů, a vyprostily tělo 19leté Indonésanky z trajektu, který ve středu zasáhl požár na rozbouřeném moři poblíž turisty oblíbeného ostrova Bali v Indonésii. Informovaly o tom podle agentury AP tamní úřady. Vyšetřovatelé zjišťují příčinu požáru, uvedl ministr dopravy Dudy Purwagandhi.
Vyschlý Dunaj vydal těla vojáků. Dva předměty jim mohou po 80 letech vrátit jména
Rekordně nízká hladina vody v Dunaji nadále odhaluje pozůstatky druhé světové války v Evropě. V důsledku letošního intenzivního sucha se z koryta řeky vynořila řada válečných lodí a v Budapešti na dně toku našli i těla dvou německých vojáků z druhé světové války a motorku německého wehrmachtu. Byly tam také identifikační známky vojáků.
ŽIVĚ Dva mrtví po ukrajinském útoku na Krasnodarský kraj. Obětí je i dítě
Noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi, včetně dítěte, a několik dalších zranily, uvedly ve středu ruské úřady. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. Útok dronů podle starosty přístavního města Novorossijsku Andreje Kravčenka zabil dítě a další dva lidi zranil.