


Paleontologové léta považovali slavného diplodoka za čistě severoamerického obyvatele. Nález čtrnácti ocasních obratlů u španělského Teruelu však staré pořádky bourá. Pětadvacetimetrový jurský kolos s bičovitým ocasem před 150 miliony lety prokazatelně spásal i evropskou vegetaci. Výzkumníci navíc odhalili překvapivou věc: ještěr prošel na nový kontinent po dočasném pevninském mostu.

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů našli v okolí východošpanělského města Teruel, napsala agentura Reuters s odkazem na studii, kterou vědci zveřejnili v odborném časopise Journal of Vertebrate Paleontology.
Výzkumníci nadace Dinópolis z Teruelu objevili 14 ocasních obratlů a několik kostí z hemálního oblouku na spodní straně ocasu, které patřily jedinci žijícímu před přibližně 150 miliony lety, na konci období jury.
„Provedená anatomická studie a evoluční analýzy nám umožnily identifikovat exemplář z El Castellaru jako jedince patřícího do rodu Diplodocus. Jedná se o jednoho z nejúplnějších diplodokidů dosud objevených v Evropě a jde o první důkaz výskytu tohoto rodu mimo Severní Ameriku,“ uvedl hlavní autor studie Sergio Sánchez-Fenollosa. El Castellar je obec nedaleko Teruelu, leží asi 100 kilometrů severozápadně od Valencie.
Nalezený jedinec měřil na délku pravděpodobně okolo 25 metrů, uvedl spoluautor studie a výkonný ředitel nadace Dinópolis Alberto Cobos. Přítomnost tohoto rodu v Evropě dokazuje, že dávní velikáni mohli migrovat mezi Severní Amerikou a Evropou, pravděpodobně přes dočasná propojení obou kontinentů při ústupu pravěkého severního Atlantiku, napsal list El País.
Diplodokus, poprvé identifikovaný na základě fosilií nalezených ve Wyomingu v roce 1877, je známý svým dlouhým krkem, malou hlavou a ocasem připomínajícím bič. Pohyboval se po čtyřech robustních nohou a patří mezi nejproslulejší dinosaury na světě. Repliky jeho kostry jsou vystaveny v muzeích po celém světě, mimo jiné v přírodovědném muzeu v Berlíně. Jeho oblíbenost mezi laiky i odborníky z něj podle El País činí „ikonu prehistorického života“.






Váží téměř deset tun, měří devět metrů a její tlaková vlna dokáže zdevastovat oblast o rozloze několika městských bloků. Řeč je o takzvané matce všech bomb, kterou by Donald Trump mohl nasadit proti Íránu. Mezi americkými představiteli však panují silné pochybnosti. Navzdory své ničivé síle je totiž tato zbraň k zamýšlenému účelu – zničení podzemních jaderných komplexů – takřka nepoužitelná.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Bruselu setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem, na síti X následně vyzval k pokračování podpory Ukrajiny. Rutte uvedl, že hovořili mimo jiné o důležitosti zavedení energetického příměří.



Koalice Jedno Ústí, která vyhrála v Ústí nad Labem volby, bude vládnout bez dalších partnerů. Primátorem bude ředitel městských služeb Tomáš Vohryzka. Jedno Ústí spojilo před letošními volbami sedm ústeckých stran a hnutí (PRO!Ústí, Piráti, Zelení, STAN, TOP 09, UFO a Naše Česko) a desítky nestraníků. ANO odchází v krajském městě po osmi letech do opozice. Tam bude i ODS.



Dusno panuje v hnutí Naše Česko kvůli dění v Mariánských Lázních. Jde o to, kdo a s kým uzavřel jakou dohodu. Teď to vypadá, že by mohlo vládnout ANO v koalici se Změnou pro Mariánské Lázně a Naším Českem. Jenže ještě v úterý opoziční strany oznámily dohodu, která měla ANO odstavit. Do věci se vložil šéf Našeho Česka Martin Kuba, který tlačí na svého zastupitele, aby úterní dohodu dodržel.