Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
Když sovětská sonda Luna 3 v roce 1959 poprvé vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce, bylo hned jasné, že „něco nesedí“. Přivrácená strana, kterou vidíme ze Země, je poseta rozsáhlými tmavými čedičovými pláněmi – naproti tomu odvrácená strana je světlejší, hornatější a mnohem více poznamenaná prohlubněmi.
Jedním z hlavních podezřelých se brzy stala pánev South Pole–Aitken – největší známý impaktní kráter ve sluneční soustavě, který zabírá téměř čtvrtinu měsíčního povrchu. Bez přímých vzorků z této oblasti ale nebylo možné tuto hypotézu potvrdit.
To se změnilo však s misí Čchang-e 6 z roku 2024, kdy vědci tak vůbec poprvé získali měsíční prach z odvrácené strany – a okamžitě se pustili do jeho analýzy: tým vedený vědcem Heng-Ci Tianem se zaměřil na izotopy železa a draslíku ve vzorcích odebraných právě z pánve South Pole–Aitken.
A výsledky byly překvapivě jednoznačné – podle nové studie Čínské akademie věd mohl být zásadním viníkem obrovský dávný náraz, který změnil chemické složení Měsíce.
Historická katastrofa
V porovnání se vzorky z přivrácené strany Měsíce obsahují horniny z odvrácené strany vyšší podíl těžších izotopů železa a draslíku, přičemž tento rozdíl nelze vysvětlit běžnou sopečnou činností. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je tedy gigantický náraz, který pronikl hluboko do měsíčního pláště, vytvořil extrémní teplo a způsobil odpařování lehčích izotopů, zatímco těžší zůstaly zachovány.
„S největší pravděpodobností to vzniklo v důsledku odpařování draslíku způsobeného impaktem, který vytvořil pánev South Pole–Aitken,“ uvádějí vědci. „Dokládá to hluboký vliv této události na vnitřní strukturu Měsíce,“ dodávají.
Jizvy sahající pod povrch
Zásadní je, že náraz nezanechal jen obří kráter na povrchu – změnil chemii Měsíce do značných hloubek a možná dokonce vyvolal konvekci pláště v měřítku celé polokoule. K definitivnímu potvrzení této možnosti budou ale zapotřebí další vzorky z jiných oblastí odvrácené strany.
Jedno je však už teď jasné: meteoritické dopady nejsou jen povrchové šrámy. Mohou trvale přetvářet vnitřní stavbu vesmírných objektů – a jejich následky přetrvávají miliardy let. A nový výzkum ukazuje, že jejich stopy nejsou viditelné jen po povrchu, ale sahají hluboko do jeho nitra – a čas je nedokázal zahladit.
Zdroj: Science Alert
Mohlo by vás zajímat
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚMacinka hodnotil Trumpa. Clintonové se to hrubě nelíbilo, skočila mu do řeči
Postup prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech je reakcí na to, že se v některých politických oblastech zašlo až příliš daleko. V panelové debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu večer řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Hlasitý nesouhlas s jeho názorem vyjádřila bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.
Uber chystá rozvoz jídla v dalších sedmi zemích Evropy. Ve hře je i návrat do Česka
Americká technologická společnost Uber letos rozšíří svou rozvážkovou službu do sedmi dalších evropských zemí včetně Česka, napsal deník Financial Times (FT). Expanzi deníku potvrdila globální šéfka pro doručování v Uberu Susan Andersonová, Česko však přímo nezmínila.
Šťastný: „Mám vizi pořádat zimní olympiádu v Česku.“ Prozradil také kdy a s kým
Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2038 nebo 2040. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Lídr maďarské opozice pobavil Tuska jménem své kolegyně. "Chápu, já jsem Donald"
S lídrem maďarské opozice Péterem Magyarem, který v dubnových volbách vyzve svého rivala Viktora Orbána, se v Mnichově na okraj bezpečnostní konference sešli předsedové vlád Německa, Polska, Chorvatska i Rakouska. Na schůzky ho doprovázela Anita Orbánová, kterou si Magyar vybral za případnou ministryní zahraničí a jejíž příjmení vyvolalo menší rozruch. Sám Orbán do Mnichova nepřijel.
Past na advokáta. Seriálový hit Netflixu se vrací další řadou ve vynikající formě
Čtvrtá sezona právnického seriálu Advokát, jejíž deset epizod je k vidění na Netflixu, se pokouší o riskantní obrat. Hlavního hrdinu usazuje tam, kam dosud posílal své klienty – na lavici obžalovaných. I přes občasné zakolísání v tempu přináší trefnou úvahu o vysoké ceně za dobrou obhajobu.