Reklama
Reklama
Magazín

Vědci rozluštili jizvu na dně Severního moře. Asteroid kdysi vyvolal obří tsunami

Terezie Benoni

Sedm set metrů pod dnem (ano, pod dnem) Severního moře leží obří kruhová jizva. Geologové se o její původ přeli přes dvacet let a v roce 2009 dokonce hlasováním zamítli, že by šlo o stopu po vesmírném tělese. Teď je spor u konce. Mikroskopická zrna z hlubinného ropného vrtu definitivně potvrdila, že do moře narazil asteroid o velikosti fotbalového stadionu a vyvolal stometrovou vlnu tsunami.

Materiál z nitra Země vyletěl vysoko nad hladinu a následně se zřítil zpět do moře. Ilustrační foto
Materiál z nitra Země vyletěl vysoko nad hladinu a následně se zřítil zpět do moře. Ilustrační fotoFoto: Shutterstock – Zacarias da Mata
Reklama

Kráter leží zhruba 130 kilometrů od anglického pobřeží hrabství Yorkshire a nese jméno Silverpit podle známé podmořské rybářské prolákliny v Severním moři. Jeho centrální prohlubeň měří přes tři kilometry, celá soustava kruhových zlomů v zemské kůře však dosahuje průměru dvaceti kilometrů.

Když těžaři a geofyzici strukturu v roce 2002 při hledání zemního plynu poprvé spatřili, okamžitě rozpoutali divokou debatu. Kruhový tvar a centrální pahorek sice nápadně připomínaly krátery z Měsíce, skeptici však nabízeli střízlivější vysvětlení: propad hornin po rozpouštění podzemních solných ložisek nebo dozvuky dávné sopečné činnosti.

Spor vyvrcholil v roce 2009 bizarní situací. Geologická společnost v Londýně uspořádala debatu, kde vědci o původu kráteru nechali kolovat hlasovací lístky. Většina přítomných akademiků tehdy hypotézu o dopadu z vesmíru demokraticky smetla ze stolu. Přírodě však bylo akademické hlasování ukradené.

Mapa oblasti kráteru Silverpit v Severním moři.
Mapa oblasti kráteru Silverpit v Severním moři.Foto: Goran tek-en, Wikimedia Commons.

Důkaz z ropného vrtu

Definitivní tečku za dvěma dekádami dohadů udělal až mezinárodní tým sedimentologa Uisdeana Nicholsona ze skotské Heriot-Watt University. Vědci spojili špičková 3D seismická data s laboratorním rozborem vzorků, které v minulosti v těsné blízkosti kráteru vyvrtaly ropné společnosti.

Reklama
Reklama

Klíčový objev čekal v hloubce stovek metrů pod mořským dnem. Nicholsonův tým v materiálu identifikoval zrnka křemene a živce s takzvanou šokovou deformací.

„Vzorky z ropného vrtu v oblasti odhalily vzácné šokově deformované krystaly křemene a živce ve stejné hloubce, v jaké leží dno kráteru,“ uvedl Nicholson.

Běžné geologické pochody ani sopečné erupce takové změny v minerálech vyvolat nedokážou. Krystalická mřížka zrn nesla mikroskopické stopy po nárazovém tlaku přesahujícím 10 gigapascalů. Tak extrémní sílu dokáže v zemské kůře vygenerovat pouze vesmírné těleso narážející do planety kosmickou rychlostí. Geologické datování vrstev pak srážku zařadilo do období středního eocénu, před 43 až 46 miliony let.

Stěna vody a kamení

Počítačové simulace následně umožnily detailně zrekonstruovat průběh dávné katastrofy. Do oblasti vtrhl ze západu pod nízkým úhlem kamenný asteroid o průměru zhruba 160 metrů. Do mořské hladiny narazil rychlostí patnáct kilometrů za sekundu – tedy zhruba padesátkrát rychleji než zvuk.

Reklama
Reklama
Počítačová vizualizace kráteru Silverpit v Severním moři. Červené a žluté odstíny znázorňují mělčí oblasti, modré a fialové hlubší části.
Počítačová vizualizace kráteru Silverpit v Severním moři. Červené a žluté odstíny znázorňují mělčí oblasti, modré a fialové hlubší části.Foto: Phil Allen / Production Geoscience Ltd. a Simon Stewart / BP, Wikimedia Commons.

Těleso během zlomku sekundy prorazilo tehdejší mělký vodní sloupec i sedimenty na dně a vyhloubilo kilometr hlubokou ránu. Exploze vyvrhla vysoko do atmosféry masivní stěnu tvořenou horninami a vroucí mořskou vodou, která dosáhla výšky půldruhého kilometru.

Když se tento kolosální sloup trosek a vody zřítil vlastní vahou zpět, vygeneroval ničivou vlnu tsunami. Podle modelů dosahovala výšky přes sto metrů a během několika desítek minut drtivou silou zpustošila okolní pobřeží tehdejší Evropy.

Kráter Silverpit představuje pro moderní vědu unikát. Na souši vědci dosud potvrdili zhruba dvě stě impaktních kráterů, pod hladinou moří jich však bezpečně znají pouhých třiatřicet. Většinu podmořských stop totiž zničí neustálý pohyb tektonických desek a mořská eroze. Silverpit však dokonale zakonzervovaly mladší nánosy jílu a písku, díky čemuž dnes vědcům slouží jako zachovalá laboratoř planetárních katastrof.

Zdroj: hw.ac.uk, nature.com, sciencedaily.com


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama