


Nejde jen o klima nebo další pandemii. Nová analýza prestižního časopisu The Lancet pojmenovala 17 hrozeb, které mohou v příštích desetiletích zásadně zasáhnout zdraví miliard lidí. Dvě ale podle vědců vyčnívají: jaderná válka a zneužití umělé inteligence by v krajním případě mohly dokonce ohrozit samotné přežití lidstva.

Konec lidstva do roku 2100? Nová zpráva komise respektovaného časopisu The Lancet varuje, že ani tak krajní scénář nelze úplně vyloučit. Odborníci sestavili 17 nejzávažnějších hrozeb a jejich dopad vyčíslili pomocí ukazatele DALY, který jednoduše říká, o kolik let zdravého života mohou lidé kvůli určité hrozbě přijít.
Dvě hrozby ale vyčnívají jinak: jaderný konflikt a zneužití umělé inteligence jako jediné nesou i riziko vyhynutí lidstva. „Zneužití umělé inteligence, včetně biologických zbraní, a jaderný konflikt následovaný jaderným hladomorem představují během příštích 75 let riziko vyhynutí,“ uvádí zpráva.
Editorial The Lancet dodává ještě tvrději: „Rozsah škod, pokud by k těmto scénářům skutečně došlo, by pro lidstvo znamenal apokalypsu.“

U umělé inteligence komise nevaruje primárně před „vzbouřenými roboty“. Riziko vidí hlavně v úmyslném zneužití AI lidmi, například při tvorbě biologických zbraní nebo v selhání společenské infrastruktury kvůli přílišné závislosti na umělé inteligenci. Autoři současně zdůrazňují, že pravděpodobnost podobných scénářů je nízká.
Odvrácení zneužití AI by podle komise mohlo do roku 2100 zachránit zhruba 10,4 miliardy let zdravého života.
Právě u AI jde ale o výrazně teoretičtější odhad. Žádná katastrofa globálního rozsahu způsobená zneužitím umělé inteligence dosud nenastala a experti se v odhadech její pravděpodobnosti výrazně rozcházejí.
O jaderné katastrofě se přitom mluví už zhruba 80 let. To ale podle autorů neznamená, že by hrozba zmizela. U jaderné války totiž nejde jen o exploze a radiaci. Rozsáhlý konflikt by mohl dostat do atmosféry tolik kouře a částic, že by omezily sluneční záření, ochladily planetu a poškodily zemědělství. Následovat by mohl takzvaný jaderný hladomor, který by zasáhl i státy daleko od míst výbuchů.
Rozdíl mezi katastrofou a jejím odvrácením se komise pokusila vyjádřit i čísly. Zabránění jadernému konfliktu by podle modelu mohlo do roku 2100 uchránit přibližně 133 milionů životů a 9,35 miliardy let zdravého života.
U dalších patnácti rizik vyšel potenciální dopad každého z nich na více než miliardu takto ztracených let – totiž stejně jako dvě pandemie covidu-19. Na seznamu jsou také klimatická změna, pandemie, znečištění ovzduší, podvýživa, vysoký krevní tlak, obezita, kouření, špatné duševní zdraví nebo vysoké užívání alkoholu.
A některá čísla jsou ještě vyšší než u AI či jaderného konfliktu. Největší potenciální ztrátu zdravého života komise přisuzuje obezitě - 23,1 miliardy let. Příjmová nerovnost představuje podle odhadu dalších 13,8 miliardy let.
Čísla přesahující desítky miliard let mohou znít absurdně – celý vesmír je ostatně starý „jen“ zhruba 14 miliard let. Jde však o statistickou zkratku. Modely nepočítají s reálným během času, ale sčítají dopad na celou populaci. Pokud chronická nemoc zkrátí život nebo zhorší zdraví stovkám milionů lidí v průběhu příštích 75 let byť jen o pár měsíců, v celosvětovém součtu naskočí miliardy ztracených „člověkoroků“. Pro epidemiology je to užitečná matematická měna, v běžném životě však jde o čistě teoretický konstrukt.
To ale neznamená, že jsou tyto hrozby „horší“ než AI nebo jaderná válka. Komise nevytváří jednoduchý žebříček nebezpečnosti: právě poslední dvě jsou výjimečné tím, že jako jediné nesou i možnost úplného vyhynutí lidstva.
Autoři zároveň zdůrazňují, že cílem není vyvolat paniku. „Nevycházíme z myšlenky: Podívejte se, chceme vás vyděsit,“ řekl člen komise Ibrahim Abubakar. Smyslem je podle něj ukázat politikům, kterým hrozbám mohou čelit a kde ještě existuje prostor něco změnit.
Zdroje: The Lancet, CNN




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.



Tenistka Kateřina Siniaková ukončí jako první hráčka v historii pošesté kalendářní rok jako světová jednička ve čtyřhře. Potvrdila to WTA, která v pátek předala na Turnaji mistryň rodačce z Hradce Králové trofej. Siniaková tím překoná dosavadní rekord, o který se dělila s legendární Martinou Navrátilovou.



Právě dnes probíhá ve vybraných supermarketech sbírka potravin, která je stále důležitější. Lidí, kteří potřebují pomoc, přibývá, takže každá darovaná potravina má smysl a užitek. Kdo nedaruje potraviny dnes, může pomoci přes internet i v dalších dnech. Symbolem sbírky jsou tentokrát talířky, se kterými její organizátoři začali i promo akci. Tu ale málem zhatil řidič náklaďáku.



Americká softwarová společnost Microsoft po pátečním celodenním výpadku obnovila funkčnost všech svých služeb. Oznámila to v sobotu v příspěvku na sociální síti X. Výpadek zasáhl jak domácnosti, tak firmy a státní úřady, a to po celém světě včetně Česka. Microsoft už v pátek uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o kybernetický útok nebo počínání umělé inteligence (AI).



Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters.


