Vědci odhalili změnu, která může předcházet ztrátě paměti. Začíná tam, kde by ji čekal málokdo

Srdce a mozek spolu komunikují po celý život. Nová studie naznačuje, že když srdce začne i jen mírně ztrácet schopnost účinně pumpovat krev, mohou se v mozku objevit drobné změny ještě dlouho před tím, než se projeví problémy s pamětí nebo známky demence. Vědci zatím nemluví o přímé příčině, výsledky ale podle nich mohou pomoci odhalit rizikové pacienty mnohem dříve.

Srdce a mozek jsou propojené mnohem těsněji, než se může na první pohled zdát. Lékaři už delší dobu vědí, že závažná srdeční onemocnění, například srdeční selhání, fibrilace síní nebo prodělaný infarkt, mohou ovlivňovat fungování mozku. Jedním z důvodů je horší prokrvení mozkové tkáně nebo dlouhodobý zánět, které mohou přispívat ke zhoršování kognitivních funkcí i rozvoji demence.

Nová studie publikovaná v odborném časopise The Journal of Neuroscience ale naznačuje, že změny mohou začínat mnohem dříve: ještě ve chvíli, kdy člověk nemusí splňovat kritéria pro diagnózu srdečního selhání.

Výzkumníci z německého Institutu Maxe Plancka sledovali 73 pacientů, kteří vyhledali lékařskou pomoc kvůli srdečním obtížím. Někteří z nich měli potvrzenou ischemickou chorobu srdeční nebo srdeční selhání. Výsledky porovnali s dalšími 95 lidmi bez známých srdečních potíží.

Jak to probíhalo

Na začátku studie vědci změřili funkci srdce. Přibližně o tři a půl roku později účastníci podstoupili magnetickou rezonanci mozku, která umožnila podrobně posoudit jeho strukturu. Pacienti se srdečním onemocněním navíc absolvovali testy zaměřené na pozornost, učení, exekutivní funkce i paměť.

Ukázalo se, že lidé, jejichž srdce už na začátku studie pumpovalo krev méně účinně, vykazovali po několika letech výraznější známky mikroskopických změn v šedé hmotě mozkové. Tyto rozdíly se objevily bez ohledu na to, zda u nich lékaři diagnostikovali srdeční selhání.

Jedna věc vědce překvapila

Právě výsledky paměťových testů přinesly nejzajímavější zjištění. Horší čerpací funkce srdce souvisela s větším rozsahem mikroskopických změn v oblastech mozku, které jsou důležité pro ukládání a vybavování vzpomínek. Čím výraznější tyto změny byly, tím horších výsledků lidé v paměťových testech dosahovali.

„Nejvíce nás překvapilo, že i nenápadné snížení schopnosti srdce pumpovat krev souviselo s pozdějšími změnami v mozku, a to i u pacientů, kteří ještě nesplňovali klinická kritéria srdečního selhání,“ uvedla spoluautorka studie Xia Zhangová z Institutu Maxe Plancka.

U pacientů se srdečním selháním navíc vědci zaznamenali souvislost mezi rozsahem změn v mozku a hladinami stresových hormonů, které srdce uvolňuje při zvýšené zátěži. Tento vztah se však u lidí bez srdečního selhání nepotvrdil.

Podle neurologa Jana Scheitze z berlínské nemocnice Charité, který se na výzkumu jako takovém nepodílel, studie zapadá do stále přesvědčivějšího obrazu o tom, jak důležitá je pro zdravé stárnutí vzájemná komunikace mezi srdcem a mozkem. Zdůraznil také, že životní styl podporující zdraví kardiovaskulárního systému prospívá zároveň i mozku.

Autoři studie upozorňují, že jejich práce neprokázala, že právě horší funkce srdce způsobuje změny v mozku nebo následné poruchy paměti. Výzkum podle nich pouze ukazuje souvislost mezi těmito jevy. Účastníci výzkumu navíc nepodstoupili magnetickou rezonanci už na začátku sledování, takže není možné určit, zda některé změny nebyly přítomné již tehdy.

Přesto podle vědců výsledky naznačují, že běžná vyšetření srdeční funkce by mohla v budoucnu pomoci odhalovat lidi se zvýšeným rizikem kognitivního úpadku ještě v době, kdy se neobjevují žádné zjevné příznaky.

Pozornost odborníků přitahují také oblasti mozku, ve kterých byly změny patrné. Jde o regiony důležité pro paměť, které bývají zranitelné také u Alzheimerovy choroby. To ale podle autorů neznamená, že by u sledovaných pacientů Alzheimerova nemoc začínala. Studie totiž nesledovala biologické ukazatele tohoto onemocnění a z dostupných dat nelze takový závěr vyvozovat.

Výsledky zároveň mohou pomoci vysvětlit, proč je pravidelný pohyb dlouhodobě spojován s lepším zdravím mozku. Přestože studie vliv cvičení přímo netestovala, pravidelná fyzická aktivita podporuje činnost srdce, zdraví cév i regulaci průtoku krve mozkem. Právě tyto mechanismy mohou podle autorů přispívat k dlouhodobé ochraně mozkové tkáně.