


Srdce a mozek spolu komunikují po celý život. Nová studie naznačuje, že když srdce začne i jen mírně ztrácet schopnost účinně pumpovat krev, mohou se v mozku objevit drobné změny ještě dlouho před tím, než se projeví problémy s pamětí nebo známky demence. Vědci zatím nemluví o přímé příčině, výsledky ale podle nich mohou pomoci odhalit rizikové pacienty mnohem dříve.

Srdce a mozek jsou propojené mnohem těsněji, než se může na první pohled zdát. Lékaři už delší dobu vědí, že závažná srdeční onemocnění, například srdeční selhání, fibrilace síní nebo prodělaný infarkt, mohou ovlivňovat fungování mozku. Jedním z důvodů je horší prokrvení mozkové tkáně nebo dlouhodobý zánět, které mohou přispívat ke zhoršování kognitivních funkcí i rozvoji demence.
Nová studie publikovaná v odborném časopise The Journal of Neuroscience ale naznačuje, že změny mohou začínat mnohem dříve: ještě ve chvíli, kdy člověk nemusí splňovat kritéria pro diagnózu srdečního selhání.
Výzkumníci z německého Institutu Maxe Plancka sledovali 73 pacientů, kteří vyhledali lékařskou pomoc kvůli srdečním obtížím. Někteří z nich měli potvrzenou ischemickou chorobu srdeční nebo srdeční selhání. Výsledky porovnali s dalšími 95 lidmi bez známých srdečních potíží.
Na začátku studie vědci změřili funkci srdce. Přibližně o tři a půl roku později účastníci podstoupili magnetickou rezonanci mozku, která umožnila podrobně posoudit jeho strukturu. Pacienti se srdečním onemocněním navíc absolvovali testy zaměřené na pozornost, učení, exekutivní funkce i paměť.
Ukázalo se, že lidé, jejichž srdce už na začátku studie pumpovalo krev méně účinně, vykazovali po několika letech výraznější známky mikroskopických změn v šedé hmotě mozkové. Tyto rozdíly se objevily bez ohledu na to, zda u nich lékaři diagnostikovali srdeční selhání.
Právě výsledky paměťových testů přinesly nejzajímavější zjištění. Horší čerpací funkce srdce souvisela s větším rozsahem mikroskopických změn v oblastech mozku, které jsou důležité pro ukládání a vybavování vzpomínek. Čím výraznější tyto změny byly, tím horších výsledků lidé v paměťových testech dosahovali.
„Nejvíce nás překvapilo, že i nenápadné snížení schopnosti srdce pumpovat krev souviselo s pozdějšími změnami v mozku, a to i u pacientů, kteří ještě nesplňovali klinická kritéria srdečního selhání,“ uvedla spoluautorka studie Xia Zhangová z Institutu Maxe Plancka.
U pacientů se srdečním selháním navíc vědci zaznamenali souvislost mezi rozsahem změn v mozku a hladinami stresových hormonů, které srdce uvolňuje při zvýšené zátěži. Tento vztah se však u lidí bez srdečního selhání nepotvrdil.
Podle neurologa Jana Scheitze z berlínské nemocnice Charité, který se na výzkumu jako takovém nepodílel, studie zapadá do stále přesvědčivějšího obrazu o tom, jak důležitá je pro zdravé stárnutí vzájemná komunikace mezi srdcem a mozkem. Zdůraznil také, že životní styl podporující zdraví kardiovaskulárního systému prospívá zároveň i mozku.
Autoři studie upozorňují, že jejich práce neprokázala, že právě horší funkce srdce způsobuje změny v mozku nebo následné poruchy paměti. Výzkum podle nich pouze ukazuje souvislost mezi těmito jevy. Účastníci výzkumu navíc nepodstoupili magnetickou rezonanci už na začátku sledování, takže není možné určit, zda některé změny nebyly přítomné již tehdy.
Přesto podle vědců výsledky naznačují, že běžná vyšetření srdeční funkce by mohla v budoucnu pomoci odhalovat lidi se zvýšeným rizikem kognitivního úpadku ještě v době, kdy se neobjevují žádné zjevné příznaky.
Pozornost odborníků přitahují také oblasti mozku, ve kterých byly změny patrné. Jde o regiony důležité pro paměť, které bývají zranitelné také u Alzheimerovy choroby. To ale podle autorů neznamená, že by u sledovaných pacientů Alzheimerova nemoc začínala. Studie totiž nesledovala biologické ukazatele tohoto onemocnění a z dostupných dat nelze takový závěr vyvozovat.
Výsledky zároveň mohou pomoci vysvětlit, proč je pravidelný pohyb dlouhodobě spojován s lepším zdravím mozku. Přestože studie vliv cvičení přímo netestovala, pravidelná fyzická aktivita podporuje činnost srdce, zdraví cév i regulaci průtoku krve mozkem. Právě tyto mechanismy mohou podle autorů přispívat k dlouhodobé ochraně mozkové tkáně.
Zdroj: The Journal of Neuroscience, Live Science, Medical News Today



Od vypuknutí migrační krize v Ceutě uplynuly dva týdny, její následky ale ve městě zůstávají. V enklávě stále pobývají tisíce migrantů, některé pláže jsou prakticky nedostupné a napětí mezi Španělskem a Marokem znovu roste. Marocké úřady se tak připravují na možnost dalšího hromadného pokusu o překročení hranice už tuto sobotu.



Epidemie eboly se v Kongu rozšířila do již šesté provincie z celkových 26. V pátek to podle agentury Reuters oznámilo ministerstvo komunikace, které potvrdilo nový případ v dosud nezasažené provincii Bas-Uele na severovýchodě země. Dosud bylo v Kongu zaznamenáno 4665 potvrzených případů nákazy, včetně 2184 úmrtí.



Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizená ze soukromého muzea u Parmy. Uvádí to v pátek média s odkazem na prohlášení policie. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo v noci na 23. března.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Kurilské ostrovy, které od konce druhé světové války patří Rusku, jako své území je ovšem označuje Japonsko. To první Putinova návštěva rozhodně nepotěšila, radost ovšem ruský prezident udělal zaměstnancům tamního závodu na zpracování ryb. A po schůzce s velitelem Tichomořské flotily se rozhodl zase pohrozit Západu – tentokrát „pirátům“.