Vědci objevili stresovou bílkovinu. Jejich výzkum může pomoct při léčbě deprese

Magazín Magazín
17. 6. 2020 9:00
Japonští vědci objevili bílkovinu, která se tvoří v lidském mozku ve chvíli, kdy člověk cítí únavu a stres. Ty v dlouhodobém horizontu vedou k depresi a zmíněná bílkovina v důsledku zvyšuje pravděpodobnost jejího výskytu. Nové zjištění nyní může přispět ke zlepšení diagnostiky i léčby duševních onemocnění.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Předpoklad, že neúnosná únava a stres patří mezi klíčové příčiny vzniku deprese, byl ve vědecké komunitě dlouho známý. "Až nyní se nám ho ovšem podařilo vědecky potvrdit," citoval jednoho z autorů výzkumu Kazuhira Kondoa britský deník The Telegraph.

Objev jeho týmu z Jikei University’s School of Medicine v Tokiu je ale přelomový i v tom, že ukazuje, že uvolňování stresové bílkoviny vyvolává virus. Studie, která v červnu vyšla v odborné internetové publikaci iScience, uvádí, že člověk, v jehož organismu se bílkovina vytváří, čelí až 12krát většímu riziku výskytu duševních onemocnění.

Profesor Kondo a jeho kolegové přišli na to, že výskyt lidského herpesviru typu 6 ve slinách se výrazně zvyšuje v momentě, kdy člověk zažívá stres a únavu. Drtivá většina populace se tímto virem nakazí už v dětství, ten pak v lidském organismu zůstává, jenom není aktivní. Aktivuje se až v důsledku dlouhodobé únavy a stresu.

Bílkovina, co dostává člověka na temnou stranu

Ze slin potom část viru směřuje do takzvané čichové žárovky, části mozku, která je propojená s čichovými receptory. Pokud se čichová žárovka virem nakazí, začne vytvářet bílkovinu známou pod názvem SITH1.

Tu profesor Kondo objevil zhruba před deseti lety a pojmenoval ji podle záporné postavy z Hvězdných válek, protože "člověka dostává na temnou stranu".

Bílkovina produkuje přehnané množství vápníku, který následně proudí do mozkových buněk a zabíjí je. Vymírání těchto buněk mimo jiné snižuje obnovu nervů v hipokampu, části mozku, která má na starost paměť.

Postupně bílkovina negativně ovlivňuje schopnost dělat rozhodnutí, přispívá k letargii a k dalším symptomům spjatým s depresí.

Přítomnost bílkoviny výzkumníci odhalili v 80 procentech krevních vzorků, které v rámci studie získali od 166 lidí trpících depresí. Kondo věří, že by objev jeho týmu mohl přispět k vývoji krevního testu, který by dokázal klinicky diagnostikovat depresi.

Deprese po porodu? Bojíte se všeho, myslíte i na sebevraždu: 

Mateřská láska často nenaskočí automaticky. Já se bála všeho a čtyřicetkrát denně volala manželovi, říká zakladatelka organizace Úsměv mámy | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy