Vědci našli důvod blbých rán. Pop z rádia je smutnější

Kultura ČTK Kultura, ČTK
13. 6. 2012 7:03
Studie Svobodné univerzity v Berlíně zkoumala hity z let 1965 až 2009
Foto: Jiří Kropáček

Berlín - Pokud právě jedete ráno do práce a nemůžete se zbavit pocitu melancholie či unaveného smutku, nesmíte při cestě tolik poslouchat rádio, hudební stanice obzvlášť. Populární písně totiž znějí podle německých vědců stále smutněji. Před 50 lety byla populární hudba mnohem veselejší a jednoznačnější.

Vyplývá to z analýzy tisícovky největších hitů z let 1965-2009, kterou provedli sociologové a muzikologové ze Svobodné univerzity v Berlíně a kterou zveřejnila agentura DPA.

Mezi hodnotící kritéria patřilo tempo a to, zda jsou písně napsány v durových, nebo melancholičtějších mollových tóninách. Rychlé a navíc durové songy jako například She Loves You nebo Help od Beatles podporují veselou náladu, zatímco mollové balady jako Hotel California od Eagles spíše rozesmutňují.

"Od 60. let se počet popových hitů v moll téměř zdvojnásobil," říká sociolog Christian von Scheve. Písně bodující v žebříčcích se navíc v průměru zpomalily.

V současnosti také vzniká více titulů, které vyvolávají smíšené nálady, jako například Fly Away od Lennyho Kravitze nebo Don't Phunk with My Heart od Black Eyed Peas.

V těchto případech jde často o kusy napsané v moll, a přitom v poměrně rychlém tempu, nebo naopak o durové ploužáky. Z toho vzniká protichůdnost, která se dříve vyskytovala zřídka, dodal von Scheve. Dříve bývaly populární písně buď veselé, nebo smutné.

Popmusic je přitom zrcadlem společnosti, zdůrazňují vědci. Von Scheve ale nevěří, že větší počet smutných popových písní nutně znamená, že se společnost utápí v depresi. Posun podle něj spočívá v tom, že dnes lidé prožívají mnohem pestřejší škálu pocitů než ještě v 60. letech.

"Lidé mají tendenci v hudbě více oceňovat ambivalentnost a komplexnost," tvrdí německý vědec. Podobným vývojem podle něj prošla i klasická hudba mezi 17. a 19. stoletím.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

Další zprávy