reklama
 
 

Zemřel muž, jenž nahlédl tajemství vesmíru. Stephenu Hawkingovi, největšímu vědci světa, bylo 76 let

AKTUALIZOVÁNO 14. 3. 2018
Zemřel největší vědec světa. Jeho teorie výrazně přispěly k rozvoji lidského poznání | Video: Reuters |  01:24
Hawking byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání.

Londýn - Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý a ztratil hlas, ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina.

Hawking, který byl považován za největšího žijícího vědce na světě a nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.

"Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel v tichosti doma v Cambridgi. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.

O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s vyhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. "Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat," řekl.

Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích sto až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat za nižší formu života.

Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. S jeho pomocí se snažil dokázat, že prostor a čas začaly velkým třeskem a končí v černých dírách. Hawking stál též za objevem, že černé díry nejsou zcela černé, ale vyzařují radiaci a nakonec pravděpodobně zmizí.

Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou.

Stephen Hawking chtěl vyslat do vesmíru sluneční plachetnici, která by do 20 let doletěla k obyvatelné planetě 

Stephen Hawking vyšle do vesmíru sluneční plachetnici | Video: Breakthrough |  00:35

autoři: ČTK, Aktuálně.cz | 14. 3. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční článek
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama