Samota zabíjí víc než obezita či kouření, zjistili vědci. Osamělost považují za zdravotní hrozbu

Magazín Magazín
8. 8. 2017 7:06
Osamělost je podle četných výzkumů pro zdraví horší než obezita či kouření. Sociálně izolovaní lidé vykazují až o polovinu vyšší riziko předčasného úmrtí oproti těm, kteří udržují pravidelný kontakt se společností. Samota se přitom nemusí týkat pouze stárnoucí populace, ale také lidí od 18 do 34 let.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Skupina vědců z univerzity ve státě Utah přišla s odvážným tvrzením. Osamělost je podle nich horší než obezita a měla by být považována za zdravotní hrozbu. Jejich výsledky tak podpořily již dřívější teze, že samota je životu nebezpečná.

Američtí univerzitní výzkumníci prošli celkem 218 studií týkajících se dopadů sociální izolace a osamělosti na zdraví čtyř milionů účastníků. A přišli na to, že osamělí lidé vykazují až o polovinu vyšší riziko předčasného úmrtí oproti těm, kteří udržují kontakt se společností.

Obezita je oproti tomu poněkud milosrdnější, pravděpodobnost úmrtí totiž zvyšuje o "pouhých" třicet procent u lidí nad 70 let.

Kontakt se společností je základní lidskou potřebou

Profesorka Julianne Holt-Lunstadová z Brigham Young University v Utahu pro britský deník The Telegraph uvedla, že lidé by se měli připravovat na důchod nejen finančně, ale také společensky. Pro mnoho z nich je totiž práce jejich největším zdrojem mezilidských vztahů. "Být v kontaktu s ostatními je považováno za základní lidskou potřebu, zásadní pro přežití a duševní pohodu," sdělila.

V článku zmínila také příklady, kdy kojenci, svěření soudem do výchovy jednomu z rodičů, zemřeli v důsledku nedostatku lidského kontaktu. "A sociální izolace byla také používána jako forma trestu. Přesto čím dál více obyvatelstva zažívá izolaci pravidelně," dodala.

V Británii probíhá od roku 2011 kampaň na ukončení osamělosti, jejímž cílem je zamezit tomu, aby lidé žili izolovaně. Partneři kampaně tvrdí, že zhruba jeden z deseti seniorů vídá své blízké jen jednou za měsíc. Společnost jim naopak často dělá televize.

Ačkoliv osamělost bývá často připisována právě nejstarší generaci, nedávná studie charitativní organizace Mental Health Foundation ukázala, že lidé mezi 18 až 34 lety se častokrát cítí osamělejší než jedinci starší 55 let. Výzkumníci tak apelují na to, aby se děti ve školách učily sociálním dovednostem a lékaři zahrnuli otázku společenského kontaktu do běžné prohlídky.

Epidemie osamělosti

"Existují přesvědčivé důkazy o tom, že společenská izolace a osamělost výrazně zvyšují riziko předčasného úmrtí. Tato míra převyšuje mnoho dalších zdravotních indikátorů," sdělila Holt-Lundstadová. A dodala, že se stárnoucí populací se tyto problémy budou dále šířit. Mnoho národů podle ní čelí "epidemii osamělosti".

V rok staré studii Yorské univerzity se uvádí, že osamělí lidé mají o třicet procent vyšší pravděpodobnost, že utrpí mozkovou mrtvici nebo některou srdeční chorobu. Někteří vědci však tvrdí, že tyto smrtelné příčiny u osamělých lidí mohou být výsledkem toho, že nemoc u daného člověka z jeho okolí málokdo zaznamenal nebo jej dostatečně nevarovali.

Výzkumníci z přední Harvardovy univerzity zase přišli na to, že lidé, kteří nemají přátele, jsou náchylnější k srdečním záchvatům či mrtvicím kvůli zvýšené hladině bílkoviny, která sráží krev. Je totiž známo, že společenská izolace aktivuje stresový signál zvyšující hladinu glykoproteinu s názvem fibrinogen. A následkem vysoké hladiny fibrinogenu je vysoký krevní tlak a utváření tukových zásob v tepnách.

Ti, jejichž reálnou společenskou síť tvoří pouze pět lidí, mají údajně o dvacet procent vyšší hladinu fibrinogenu než ti, kteří jich mají 25. Mít málo přátel má proto podobný dopad na zdraví jako kouření.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy