"S lidstvem to nevypadá dobře. Ostatně kdy ano?" říká jeden z nejvlivnějších vědců světa Václav Smil

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
27. 9. 2017 14:30
Kanadský vědec s českými kořeny Václav Smil (74) je emeritním profesorem University of Manitoba. V roce 2010 ho prestižní časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Bill Gates ho označuje za jednoho z nejinspirativnějších intelektuálů současnosti. Ve svých knihách se zabývá energetikou, životním prostředím, technologickým pokrokem, vývojem populace či světovou ekonomikou. V září vyšel jeho první titul v češtině - Globální katastrofy a trendy. Pochopení uváděných faktorů a souvislostí by podle něj mohlo zvrátit negativní trendy a minimalizovat rizika katastrof. "Nejsem ani optimista ani pesimista, nýbrž realista," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
S lidstvem to prý nevypadá dobře. Negativní trendy však lze ještě zvrátit.
S lidstvem to prý nevypadá dobře. Negativní trendy však lze ještě zvrátit. | Foto: Shutterstock

Ve své nové knize Globální katastrofy a trendy zmiňujete dva základní faktory, které ovlivní příštích 50 let - na jedné straně náhlé katastrofické události od střetu Země s mimozemským tělesem přes epidemie po válečný konflikt, na druhé straně dlouhodobé politické, ekonomické či enviromentální trendy globálního významu a dopadu. Kterého druhu faktorů se obáváte více?

Je to podobné jako být schopen říci, co je důležitější, zda srdce, nebo mozek. Jak náhlé, katastrofické události, tak dlouhodobé trendy mohou způsobit obrovské katastrofy. Můžeme toho udělat jen velmi málo v případě neznámých asteroidů, ale můžeme určitě udělat mnohem více v případě snížení rizika jaderné války. Nyní se po zhroucení Sovětského svazu chováme, jako by to nebyl velký problém, ale šance na náhodné spuštění nebo chybu rakety nikdy nezmizely. A s takovými zeměmi, jako je Severní Korea nebo případně Írán, které zbraně vlastní, se tyto šance ještě zvyšují.

Zmiňujete tři dlouhodobé procesy, které podle vás zásadně ovlivní budoucnost a osudy všech - stárnutí japonské populace, ekonomické excesy USA a vzestup militantního islámu. Proč právě tyto tři trendy? A lze je nějak zvrátit?

Japonsko, dokud ho nepřeskočila Čína, bylo druhou největší ekonomikou na světě. Nyní je třetí a stále ještě zásadním způsobem přispívá ke globálnímu blahobytu. Nikdy jsme ještě neviděli takovou velkou ekonomiku, která by doslova vymírala, nemáme s tím žádné zkušenosti a nechápeme všechny důsledky, které to přinese, zejména vzhledem k tomu, že vztahy Japonska s jeho sousedy (Koreou a Čínou) jsou sotva přátelské.

USA jsou tak jedinou skutečnou a nepostradatelnou supervelmocí, jenže i ony jsou nyní v mnoha ohledech dysfunkční. A znovu nerozumíme všem možným důsledkům, které přináší takovéto oslabení státu v multipolárním světě.

Islám je největším náboženstvím světa a bude se ještě zvětšovat vzhledem k vysoké míře porodnosti v Africe a na Blízkém východě. Proto i když se jen malý podíl těchto obyvatel zradikalizuje, bude to stále znamenat těžký úkol pro Západ i pro modernizující se muslimské země.

Co říkáte neustálému zpochybňování globálního oteplování, které ve své knize rovněž zmiňujete jako zásadní faktor pro podobu naší budoucnosti?

To lze snadno vysvětlit vědeckou negramotností a hlubokou matematickou negramotností, což je kombinace, která nyní převládá dokonce i u mnoha vysokoškolských absolventů. Ti, kteří mají tituly ve společenských vědách (ekonomie, psychologie, komunikace, politická studia apod.), což je dnes velká část udělených titulů, nemají mnohdy tušení, jak funguje planeta. Navíc proces zahrnuje neviditelné plyny a velmi postupné posuny probíhající po celé generace, a proto se globální oteplování tak snadno odmítá a zpochybňuje.

Říkáte rovněž, že pro další směřování lidstva bude zásadní, jak zvládne "přechod od světa poháněného převážně spalováním fosilních paliv k zatím nejisté směsi nových zdrojů". Můžete to, prosím, nějak blíže objasnit? A co říkáte obavám, že s případným vyschnutím zdrojů ropy "vyschne" i život civilizace? Je ropa až takto fatálním prvkem v životě lidstva?

Neexistuje nebezpečí, že by fosilní paliva došla během tohoto století, zvláště pokud bychom méně plýtvali, navíc většina tekutých paliv rafinovaných z ropy (tedy kromě těch na létání) může být nahrazena poněkud hojnějším zemním plynem. Nebezpečí spočívá v dlouhodobých vlivech spalování uhlíku na životní prostředí. Nicméně přechod na systém zcela odkázaný na obnovitelné energie bude trvat celé generace a bude vyžadovat značné investice. Dokonce i v Německu, které je ochotné utrácet za energie a má nejdražší elektřinu v západním světě, to bude trvat mnoho desetiletí.

Další ze zmíněných hrozeb pro lidstvo jsou superstroje, autoreplikativní roboti, kteří by mohli ovládnout svět. Podnikatel a vizionář Elon Musk varuje, že lidstvo bude tak dlouho zdokonalovat umělou inteligenci (AI), až se obrátí proti němu. Odborníci na AI naopak říkají, že je to nesmysl, že roboti dělají pouze to, na co jsou naprogramovaní. Jdou tedy prý "pouze" zneužít člověkem, tak jako jiná vyspělá technologie. Na čí straně stojíte vy?

Elon Musk je senzacechtivý a rád přitahuje pozornost. Umělá inteligence je pořád ještě spíš jen kus lepšího softwaru než něco skutečně autonomního. A ostatně vždycky to můžete vytáhnout ze zásuvky, tedy pokud AI nebude kontrolovat kompletní výrobu a přenos elektřiny a nezabrání vám v tom. Všechna ta diskuse kolem umělé inteligence je z 99,99 procenta humbuk. Opravdu nemáme ani zdání, jak rychle se budeme vyvíjet.

Může lidstvo ještě alespoň částečně zmírnit některá rizika, na něž upozorňujete?

Samozřejmě máme vždycky na výběr, ale zdá se, že obyvatelé, politici i ekonomové dávají přednost nejhorším možným variantám: nekonečnému hospodářskému růstu, hloupému hledání pomíjivého bohatství, masové spotřebě či neochotě chránit jedinou biosféru.

Varujete Evropany před přílišným optimismem a nadšením z evropské prosperity. Nazýváte tento sebestředný pohled "euroarogancí". Proč by si Evropané neměli být tak jisti svou světlou budoucností? 

Důvody jsou rychle stárnoucí a v mnoha případech také klesající populace, nesnášenlivost vůči Evropské unii - nutno dodat, že tuto skupinu nespokojených vedou Češi kvůli své nechuti k nařízením Bruselu. Musím se smát, když čtu o "diktátu Bruselu".  Mimochodem, chtěli by tedy, aby ta nařízení chodila zase z Moskvy? Pak jsou tu obrovská propast mezi severem a jihem, kdy většina jižních ekonomik prodělala bankrot, závislost na dovozu energie, hluboce zakořeněná xenofobie tváří v tvář masovým imigračním tlakům, nepředvídatelné Rusko na východě či neochota bránit se. Vypadají všechny tyto aspekty jako známky světlé budoucnosti?

Některým evropským městům včetně Prahy předvídáte spíše budoucnost "muzea světa". Co tím přesně myslíte?

Tato budoucnost je již tady: každé velké město EU je v podstatě turistickou pastí, která každoročně přijímá miliony a desítky milionů návštěvníků. Těch ještě podstatně přibude, protože se očekává, že v roce 2020 poletí do zahraničí 200 milionů čínských turistů, z toho z velké části do Evropy, a utratí na cestování jeden bilion dolarů. Paříž, Řím nebo Praha nejsou na tuto situaci připravené. Loni v listopadu jsem navštívil baziliku sv. Petra ve Vatikánu, tedy poté, co jsem konečně prošel novými bezpečnostními prvky. Vstoupil jsem dovnitř a okamžitě jsem zase odešel, protože bazilika byla úplně přeplněná čínskými turisty, kteří si pořizovali selfíčka s mobily na tyčích!

Říkáte, že islám potřebuje modernizaci a reformy podobné těm Jana Husa. Křesťanství je tedy absolvovalo před 600 lety. Čím si vysvětlujete tuto časovou prodlevu v islámských zemích?

Hus byl jen skromný začátek, byl v podstatě pevný katolík, jen žádal o trochu morálky, nebyl tak zásadní reformátor jako Luther. Každopádně Západu trvalo dlouhou dobu, než učinil náboženství soukromou záležitostí a ne vládnoucí silou, což je pro islám těžší dosáhnout vzhledem k tomu, že tato víra je všezahrnující, což ztěžuje takové oddělení. A přesto v minulosti existovaly části muslimského světa, které byly mnohem osvícenější než jejich křesťanští sousedé!

Jako jeden ze zásadních problémů Ruska zmiňujete příliš velkou míru alkoholismu. Skutečně tento faktor tak zásadně brzdí prosperitu Ruska?

Délka života ruského muže je ve výhledu o desetiletí kratší než v Číně, a dokonce je i kratší než v Indii. Tak co ještě dalšího potřebujeme vědět, abychom si uvědomili, jakou roli hraje masový alkoholismus v životě Rusů?

V případě Číny upozorňujete, že ještě v roce 1820 se zde odehrávalo 60 procent globální ekonomické výkonnosti. Má Čína šanci vrátit se na toto výsluní?

Z hlediska kupní síly (nikoliv podle měnových kurzů) je už dnes Čína největší ekonomikou světa, i když je stále poměrně chudá, pokud to budeme měřit bohatstvím jednotlivců. Nicméně v dnešním multipolárním světě žádná země nemůže být tak dominantní jako Čína na přelomu 18. a 19. století.

Předpovídáte také další pozvolný, ale nezastavitelný úpadek USA. Kam až podle vás mohou Spojené státy klesnout a co je hlavní příčinou tohoto úpadku?

Spojené státy jsou tak marnotratné, nehospodárné a tak bohaté a tak zmatené, a to z mnoha důvodů - od rasových problémů až po ekonomickou nerovnost či ztrátu průmyslové výroby. Takže kdyby díky krizi začaly méně plýtvat a staly se trochu disciplinovanějšími a cílevědomějšími, mohou relativně úspěšně pokračovat v poklesu ještě hodně dlouho. Trend je jasně klesající, ale sázet proti Americe by rozhodně nevedlo k výhře.

Kdybyste to měl shrnout, dá se říct, že lidská civilizace stále postupně zhoršuje své vyhlídky na přežití, nebo to probíhá spíše v nějakých sinusoidách?

Ve skutečnosti tu máme obojí - dlouhodobé výkyvy, ale také zcela nevídané globální ekonomické a environmentální trendy a hrozbu jaderné války, jež by zničila naši civilizaci.

Jste stran vyhlídek lidstva spíše optimista, nebo spíše pesimista? A souhlasíte s tvrzením, že optimismus je nedostatek informací?

Tuhle otázku dostávám často a odpovídám pořád stejně: ani jedno. Jako staromódní vědec se řídím fakty, nikoliv přáními, tudíž jsem realista. Američané říkají: Je to tak, jak to je. Popřípadě říkají: Nevypadá to dobře. A já dodávám - ostatně ani nikdy nevypadalo. Protože žila byste vy, v Česku, raději v roce 1947, kdy se schylovalo ke komunistickému převratu? Nebo spíše v roce 1937, kdy byli nacisti za rohem? Nebo  místo roku 2017 raději v roce 1617? Nebo 1417? 

Realita na českých univerzitách? Doktorandi berou méně než skladník:

Chceme být země s vysoce kvalifikovanými lidmi, ale mnoho jich utíká do zahraničí. V akademické sféře zůstává minimum doktorandů a vědců. | Video: dvtv
 

Právě se děje

Další zprávy