reklama
 
 

Zvrat v dějinách matematiky. Nulu zná člověk o několik století déle, než se předpokládalo

15. 9. 2017
Britští vědci oznámili, že nejstarší záznam nuly je o celá staletí starší, než se předpokládalo, informovala BBC. Pomocí uhlíkové metody datování určili stáří manuskriptu z nyní pákistánské vesnice Bachšali do třetího až čtvrtého století. Za nejstarší záznam nuly vědci předtím považovali zápis na stěně chrámu v indickém Gválijaru z devátého století. Zjištění má zásadní význam pro výzkum dějin matematiky, uvedl web deníku Hindustan Times.
Doporučujeme

Vědci mají za to, že představa nuly, která hraje zásadní roli v matematice a při všech výpočtech, pochází ze starověké Indie. Nečekali však, že její záznam v manuskriptu nalezeném v roce 1881 ve vesnici Bachšali nedaleko nynějšího severopákistánského Péšávaru předčí dosavadní nejstarší výskyt nuly hned o několik století.

Manuskript je od roku 1902 uložen v Bodleyově knihovně Oxfordské univerzity.

"Dnešní podoba číslice nula se vyvinula z tečky, jíž se užívalo ve starověké Indii a hojně se vyskytuje i v manuskriptu z Bachšali," uvedla knihovna. Upřesnila, že symbolu se nejprve užívalo pro indikaci řádů v rámci číselného systému.

Obdobně tečku používali i Mayové a Babyloňané, ovšem symbolu z Bachšali bývá přikládána důležitost ze dvou důvodů. V Indii jednak k tečce přibyl dutý vnitřek a stal se z ní symbol, který známe dnes, jednak se z nuly také stalo číslo samo o sobě. Vznikl koncept nuly, jak jej chápeme i my, napsal list Hindustan Times.

K této proměně došlo v roce 628, kdy indický astronom a matematik Brahmagupta ve svém spisu poprvé - alespoň podle dosavadních poznatků - nulu pojednal jako číslo. Vytvoření nuly bylo jedním z "největších průlomů" v matematice, uvedl profesor Marcus Du Sautoy z Oxfordské univerzity.

Třebaže odborná veřejnost dokument považovala za nejstarší indický matematický text, o jeho stáří se dlouho vedly spory. Respektovaný japonský vědec Hajaši Takao například dokument datoval do osmého až dvanáctého století.

Datování pomocí uhlíkové metody odhalilo, že manuskript o 70 křehkých listech z březové kůry sestává z materiálu z nejméně tří odlišných časových období, a proto bylo tak obtížné určit jeho stáří.

Manuskript z Bachšali bude od 4. října vystaven v londýnském Muzeu vědy jako součást sezonní výstavy, která dokumentuje indický přínos vědě, technologii a matematice.

Největší chyba učení matematiky je v hodinách, když se student jednou ztratí, doma to podle běžných učebnic nedohoní, tvrdí Marek Fanderlík. | Video: Daniela Drtinová |  10:53

autor: ČTK

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama