reklama
 
 

Měl melanom na zádech a metastáze v játrech. Imunoterapie mě zachránila, říká Martin

6. 11. 2018 9:28
Vše začalo černou pihou na zádech. Pokračovalo vyoperováním 32 uzlin z podpaží, nálezem na obratli a metastázemi v játrech. Nyní se díky imunoterapii Martin Topol (29) uzdravuje.

Začátkem prosince 2015 tehdy 27letý Martin Topol objevil u zrcadla na zádech zvětšenou černou pihu. Došel si v Berouně, kde bydlí, na kožní. Odtud ho poslali na chirurgii do berounské nemocnice, tam mu pihu vyřízli.

Koncem prosince se dozvěděl výsledek z histologie - diagnostikovali mu zhoubný melanom trupu. Stal se pacientem Dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Hned koncem ledna 2016 šel na první operaci, kdy mu vzali čtyři uzliny z podpaží, z toho tři byly pozitivní. V únoru mu pak vzali dalších 28 uzlin z podpaží, které byly negativní.

Od března do prosince měl nasazenou biologickou léčbu a pravidelně si píchal injekce. "Všechno vypadalo v pohodě, jenže rok po ukončení léčby, v prosinci 2017, mi diagnostikovali tři ložiska na játrech - metastáze melanomu," vypráví Martin.

Současná léčba melanomu zahrnuje podle primářky Dermatovenerologické kliniky VFN v Praze Ivany Krajsové dva základní léčebné postupy - cílenou léčbu (biologická léčba - pozn. red.) a imunoterapii. Biologická léčba je účinná pouze u nádorů s prokázanou přítomností mutace BRAF. "Jmenovaný pacient byl ale BRAF negativní, takže imunoterapie byla jednoznačnou volbou," říká.

Hned koncem prosince proto Martinovi nasadili imunoterapii - nový lék, který tu do té doby nebyl. Letos právě za imunoterapii dostali Nobelovu cenu v oboru fyziologie a lékařství Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó  - každý za svou formu aktivace imunitního systému proti rakovině.

"Když se to hodně zjednoduší, tak se v podstatě nastartuje imunita, která je přirozená každému lidskému organismu, proti nádorové chorobě. Tělo pak proti ní bojuje vlastními silami, ale podnícené silami podaného medikamentu," vysvětlovala v říjnu pro ČTK předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.

Letos v březnu ale Martinovi léčbu přerušili, protože si stěžoval na bolesti levého boku při určitém pohybu. Při vyšetření na magnetické rezonanci byl zjištěn útvar na obratli, který byl označen jako nádor.

"Tehdy mi bylo nejhůř. Už toho začalo být nějak hodně - nejdřív nález na játrech, pak na obratli. Také jsem měl strach, když nyní léčbu vynechám, tak aby se to nezvětšilo. Ale pak naštěstí začaly chodit zase jen dobré zprávy. Po operaci mi oznámili, že se nejednalo o zhoubný nádor, navíc i útvary na játrech se zmenšily, protože ta imunita již byla nastartovaná," líčí.

Znovu ho vrátili do léčby imunoterapií. Vyšetření na počítačové tomografii ("cétéčko") opakovaně prokazovala, že se útvary na játrech zmenšily. "Na zářijovém vyšetření mi řekli, že už tam mám jen náznaky těchto útvarů."

Léčba zabírá skvěle a hlavně rychle. Už po pár týdnech se růst nádoru zastaví, po dalších týdnech se útvary začnou zmenšovat.

"Imunoterapie prodlužuje dobu do progrese onemocnění, vyvolává dlouhodobé léčebné odpovědi a prodlužuje celkovou dobu přežití nemocných. Když se k tomu přidá, že ji provází velmi málo nežádoucích účinků, je zřejmé, že se jedná o nejlepší možnou a v současné době pro pacienty v ČR dostupnou léčbu," vysvětluje primářka Ivana Krajsová.

Melanom a imunoterapie

Melanom a imunoterapie

  1. V ČR se trvale zvyšuje počet nových onemocnění melanomem, na 100 000 obyvatel se vyskytuje 32 případů. V roce 2015 lékaři diagnostikovali 3399 případů onemocnění, ročně  na něj zemře 447 lidí. Přestože počet pacientů roste, úmrtnost se nemění. To znamená, že lékařům se daří stále více pacientů zachraňovat.
  2. Do roku 2010 byly možnosti léčby metastazujícího melanomu poměrně omezené. Využívala se hlavně chemoterapie nebo radioterapie a medián celkového přežití pacientů dosahoval 6 až 7 měsíců. Pěti let života po onemocnění se dožívalo pouze cca 6 % pacientů.
  3. V roce 2011 začala díky imunoterapii nové éra v léčbě metastazujícího melanomu, která pacientům významným způsobem dobu přežití prodloužila.
  4. Imunoterapie zabírá již mezi 6. a 10. týdnem léčby, oproti chemoterapii a starším přípravkům má nízkou toxicitu a minimum nežádoucích účinků.
  5. Počet diagnóz, u níž půjde využít, se bude stále zvyšovat.

"Hodinu mám infuzi a pak jdu normálně domů a cítím se dobře. Ještě před operací obratle jsem chodil do zaměstnání a normálně jsem po tom pracoval," vypráví Martin, který dělal elektrikáře na stavbách. "Tedy ještě ten den jsem to v práci zrovna nepřeháněl, ale šel jsem," dodává s úsměvem.

Na dotaz, zda se dá říct, že mu imunoterapie zachránila život, se Martin nerozmýšlí ani chvíli. "Tak to určitě. Nebýt toho, tak se mi choroba mohla dostat ještě dále po těle, navíc kdyby se útvary na játrech dále zvětšovaly, byla by to jen otázka času."

Nyní je na nemocenské jen kvůli nedávno proběhlé operaci obratle. "Nebýt toho zákroku, tak už jsem dávno v práci," říká.

Jednání s pojišťovnou o nákladné léčbě prý proběhlo bez problémů, splňoval totiž přesně kritéria, která má zdravotní pojišťovna nastavená.

"Pojišťovny ale mnohdy nechtějí nákladnou léčbu proplácet, zvláště když jim klient nezapadá do přesně daných škatulek," říká Hana Potměšilová ze společnosti Revenium, jež pomáhá pacientům po těžké chorobě s návratem do zaměstnání. "Pak radíme, aby bojovali a nenechali si tento přístup líbit. Jsou to klienti, kteří řádně platí, a když jednou něco potřebují, měli by jim vyjít vstříc."

Jak vysvětluje primářka Ivana Krajsová, úhrada imunoterapeutické léčby je omezena jen na tzv. první linii léčby, hradí se tedy pouze u nemocných, kteří dosud nebyli pro metastazující melanom léčeni. V opačném případě zdravotní pojišťovna již tuto léčbu neschválí a neuhradí. "Zejména v případech mladých pacientů, kteří jsou i přes metastazující melanom v celkově dobrém stavu, je to potom velmi stresující situace," dodává.

Martin nyní dělá osvětu mezi svými vrstevníky, mladí lidé se totiž často domnívají, že se jich takovéto závažné nemoci zatím netýkají. Doporučuje jim, aby chodili na preventivní prohlídky, aby se prohmatávali, a pakliže jsou pihatí, aby chodili pravidelně na kožní nechat si pihy zkontrolovat.

"Ono to totiž většinou nebolí. A když to bolí, tak to už často bývá pozdě. Kamarádi, kteří znají můj příběh, mi už také říkají, že se od té doby víc kontrolují. Dříve by je to ani nenapadlo," vypráví Martin.

Na léčbě je velmi důležitá i psychika. "Samozřejmě když to člověku poprvé oznámí, tak se cítí všelijak. Byl jsem z toho hodně špatný. Důležité ale je tomu nepodlehnout a to se mi podařilo. Vždycky se mnou v tu chvíli někdo byl - jednou mamka, pak zase kamarád. Takže na to pak člověk není sám a může si o tom s někým popovídat."

Od začátku příštího roku by mohl nastoupit znovu do zaměstnání. Obor elektrikáře nechce opustit, akorát kvůli operaci zad se už nebude moci vrátit na stavby, kde je práce nadměrně fyzicky náročná. "Poohlédnu se po něčem trochu jiném, elektrikáře bych mohl dělat třeba v rámci správy budov," plánuje Martin Topol.

Video: Mezi prsty na nohou nebo podpaží. Při kontrole znamínek nezapomeňte na žádný záhyb

Mezi prsty na nohou nebo podpaží. Při kontrole znamínek nezapomeňte na žádný záhyb | Video: La Roche-Posay |  00:54

autor: Zuzana Hronová | 6. 11. 2018 9:28

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama