Hledal mimozemšťany, vraky i místa, kde pomoct. Paul Allen plnil sny sobě i ostatním

Ve věku 65 let zemřel v pondělí v noci spoluzakladatel počítačové firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop, hledač lodních vraků i velký sportovní fanoušek podlehl rakovině lymfatických uzlin, s níž předtím několikrát úspěšně bojoval. Jeho společník z počátků softwarové éry Bill Gates ke skonu přítele napsal, že bez Allena by neexistoval svět osobních počítačů. Allen věnoval téměř dvě miliardy dolarů na vědecké výzkumy, ochranu přírody, vzdělávací projekty či umění. Podívejte se, čemu všemu se ve svém životě věnoval.
Paul Allen, spoluzakladatel Microsoftu
Paul Allen, spoluzakladatel Microsoftu | Foto: ČTK

Rozsáhlé investice

Allen z firmy po necelých deseti letech odešel a pod hlavičkou své nové společnosti Vulcan investoval jmění vydělané na softwaru do řady různých projektů od realitního byznysu přes vědecké patenty po výzkum vesmíru. 

"Paul nebyl spokojen se založením jedné společnosti. Zacílil svůj intelekt a soucit do druhého projektu zaměřeného na zlepšování životů lidí a posilování společenství v Seattlu a po celém světě," napsal Gates, který označil Allena za jednoho ze svých "nejstarších a nejlepších přátel".

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy