Existuje alergie na wi-fi? Spousta lidí tvrdí, že ji má, podle vědců trpí sebeklamem

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
25. 3. 2019 7:16
"Hypersenzitivita na elektřinu, na internet, na mikrovlnné záření. Pro lékaře těžko uchopitelný problém, který ale postihuje čím dál víc lidí," praví se v anotaci dokumentu Všude kolem nás, který měl na programu festival Jeden svět. Snímek nechává bez kritických komentářů prostor lidem, kteří jsou přesvědčeni o škodlivosti všech těchto vln a říkají, že vzhledem k jejich citlivosti mají devastující účinky na jejich zdraví. Jaká jsou však fakta?
"Vypněte to!" S těmito cedulemi mířila do Washingtonu na demonstraci komunita žen, které žijí hluboko v lesích, aby nebyly vystaveny elektromagnetickému záření z přístrojů.
"Vypněte to!" S těmito cedulemi mířila do Washingtonu na demonstraci komunita žen, které žijí hluboko v lesích, aby nebyly vystaveny elektromagnetickému záření z přístrojů. | Foto: Jeden svět

V dokumentu festivalu Jeden svět "Všude kolem nás" nechává nizozemská režisérka Bregtje van der Haaková volný a velmi široký prostor lidem, kteří jsou přesvědčeni, že našemu zdraví škodí elektromagnetické záření a mikrovlny z moderních technologií. Jelikož jsou dle svých slov "hypersenzitivní " na všechen tento elektrosmog moderní civilizace - ať už jde o elektrické vedení, vysílače, wi-fi či mikrovlny, mají prý tyto přístroje zcela devastující vliv na jejich zdraví.

Ať už všechny tyto postavy jednají sebepodivněji, autorka jejich počínání nebo pocity nijak nekomentuje, jen je zaznamenává: Švéda, jenž chodil do práce speciálním koridorem a měl speciální kancelář bez elektřiny, nakonec však stejně utekl do hlubin švédských lesů. Když ho zde navštíví filmový štáb, musí natáčet na starou kameru na kličku a zvuk zaznamenávat přes několik desítek metrů dlouhý kabel, na jehož konci stojí daleko od Švédova obydlí zvukař.

Mladá Japonka zoufale hledá v přelidněném moderním Tokiu místo, kde by se mohla vyhnout elektrozařízením. Občas nocuje v parku, když spí doma, přelepuje si okna alobalem. Do ulic vyráží jen proto, aby nabádala lidi před nebezpečím elektřiny. Svými varovnými samolepkami opatřuje skříně elektrorozvodů a navštěvuje komunitu žen, které stejnou "nemocí" trpí taky - přes roušky si zoufale vyprávějí, jak pro ně ve vyspělém světě už není místo.

Nizozemská matka dvou dětí každý den s obavami hledí na vysílač, který se rýsuje v dálce. Její petice jsou marné, tak se stěhují za město, kolem každého obydlí chodí s přístrojem na měření elektromagnetického záření. Marně však hledá školu, která by neměla wi-fi připojení, o jehož škodlivosti, zvláště u dětí, je bytostně přesvědčena. Nikdo v její blízkosti nesmí používat mobil, děti ho pak mají zcela zakázaný. Samozřejmostí je zákaz mikrovlnné trouby.

"Cítila jsem, jak wi-fi zraňuje mé tělo"

Režisérka zavítá i do Spojených států amerických, kde úzká komunita převážně žen poustevničí v lese v oblasti Green Bank v Západní Virginii. Zde se totiž nachází obří teleskop. Jeho činnost nesmí rušit žádné elektromagnetické pole, všechny přístroje, které ho produkují, tu jsou tudíž zakázány. Bydlí tu i matky, které kvůli své údajné "elektromagnetické hypersenzitivitě" (EHS) odešly od rodin. "Kdykoliv jsem přišla do restaurace s internetovým připojením, cítila jsem, jak wi-fi zraňuje mé tělo," líčí jedna z nich.

Hostem Jednoho světa byl po projekci filmu muž, jenž vystudoval elektrotechnickou fakultu a spravuje stránky o elektrosenzitivitě. "Nedělají mi dobře supermarkety.  Nevěděl jsem, čím to je, ale jednou tu kvůli výpadku elektřiny vypnuli proud a mně se najednou udělalo hrozně dobře. Zjistil jsem, že mé zdravotní problémy souvisí s elektřinou," vypráví. Mezi příznaky patří štípání na kůži jako při alergické reakci, podrážděnost, únava či halucinace. Nejčastějšími okolnostmi, kdy k těmto symptomům dochází, jsou podle něj telefonování z mobilu či pohyb poblíž vysílačů radiových signálů.

Z publika se přihlásila i žena, která tvrdila, že má elektromagnetickou hypersenzitivitu také, že neomylně pozná hned při vstupu do restaurace, jestli tam mají zapnutou wi-fi nebo jak silný je zde mobilní signál. Vadí jí, že jejich příznaky odmítají brát odborníci vážně a označují je nikoli za citlivost, nýbrž za fobii.

Jelikož v dokumentu i v diskusi po projekci zazněly jen pocity, ale nikoliv žádná fakta, požádali jsme o vyjádření odborníky. Jedním z nejpovolanějších v České republice na tuto tematiku je docent Lukáš Jelínek, působící jak na Katedře elektromagnetického pole ČVUT FEL, tak ve Státním zdravotním ústavu, jenž má mimo jiné na starosti dohled na dodržování nejrůznějších zdravotních limitů.

Docent Jelínek upozorňuje, že elektrosmog a nebezpečí elektromagnetického pole a zprávy a dokumenty o tomto tématu jsou evergreenem, které se objevují pravidelně s každou novou technologií, ať už to bylo vedení vysokého napětí, počítačové monitory nebo moderní telefony. Dnes je to například nástup 5G, jež se ve snímku Všude kolem nás objevuje jako nová hrozba na obzoru.

Vysvětluje, že vystavení  osob neionizujícímu elektromagnetickému poli  (tedy takovému záření, které nezpůsobuje vznik nabitých částic - iontů) je v České republice, stejně jako v ostatních zemích vyspělého světa, omezováno zákonem. "Limity v těchto zákonech zaručují, že při jejich nepřekročení nebude mít elektromagnetické pole na exponovanou osobu žádný negativní vliv," uvádí a dodává: "Obecně lze říci, že v komunálním prostředí, jako jsou byty, domy či ulice, se lze jen obtížně setkat s elektromagnetickým polem, které by se byť jen blížilo expozičním limitům, a tedy možným zdravotním účinkům."

Alergie je sebeklam

Zdůrazňuje rovněž, že alergie na elektromagnetické pole (tzv. elektromagnetická hypersenzitivita) nebyla navzdory velkému množství pokusů nikdy vědecky prokázána a mechanizmus, jak by tato hypersenzitivita mohla fungovat, je dle jeho slov "fyzikálně těžko představitelný".

"Alergie" na elektromagnetické pole považuje za sebeklam těchto lidí. Jejich citlivost prý nikdy neobstála v tzv. zaslepeném experimentu. Ten by mohl podle Českého klubu skeptiků Sisyfos probíhat například tak, že by v jedné místnosti odděleni neprůhlednou plentou byli pokusná osoba údajně citlivá na wi-fi a wi-fi s předdefinovanou sekvencí zapnutí a vypnutí. Měřená osoba by pak v pravidelných intervalech zaznamenávala, zda má pocit, že je zapnuto nebo vypnuto. Pokus by se opakoval několikrát, aby byla vyloučena náhoda. Každý si prý takovýto jednoduchý pokus může vyzkoušet doma.

Podobnými experimenty se Český klub skeptiků vedený astrofyzikem Jiřím Grygarem zabývá často. Nechávají nejrůznější "senzibily", tedy lidi s údajnými mimosmyslovými schopnostmi, ověřit své domnělé schopnosti v jejich laboratorním a vědecky přesném prostředí. Nabízejí i vysoké částky pro toho, kdo by v pokusu uspěl. Zatím prý nemuseli vyplácet ani korunu.

Protagonisté elektrosmogu se podle stránek Sisyfa "snaží ‚spasit‘ naši společnost bez ohledu na to, že o dané problematice nic nevědí. O co méně vědí, o to více jsou ale aktivní a svými články k tématu zaplavují internet a často i veřejné instituce. Samozřejmě si neuvědomují, že člověk s velkým odhodláním a nadšením, který bojuje za scestnou ideologii, většinou nadělá více škody než užitku. Metodika vědecké práce je jim cizí. Stále dokola opakují stejné nesmysly a polopravdy, které však oni sami považují za nezpochybnitelná fakta."

Evergreenem je prý vliv mobilního telefonu na kvalitu spermatu, škodlivost mikrovlnných trub, dětská leukemie u vedení vysokého napětí nebo již zmiňovaná elektromagnetická hypersenzitivita, tedy jakási alergie na elektromagnetické pole.

A pak je tu poslední častý argument všech příznivců konspiračních teorií a alternativních "pravd" - to všechno je lež, skutečnou pravdu nám vláda a vědci s velkými firmami v zádech zamlčují!

"Nedomnívám se, že by některá fakta byla cíleně zamlčována. Problém expozice člověka neionizujícímu záření se zkoumá více než sedmdesát let a za tuto dobu vznikly tisíce vědeckých publikací, které nijak utajovány ani cenzurovány nejsou," říká docent Lukáš Jelínek, odborník z ČVUT a Státního zdravotního ústavu.

 

Právě se děje

Další zprávy