reklama
 
 

Chránit přírodu lze i jízdou v tanku nebo řáděním motorkářů, říká ekolog. Pomáhá i oheň či povodeň

5. 4. 2018 10:03
Stabilizace krajiny není zrovna optimální stav. Lepší je dynamika, říkají ekologové a ochránci přírody. Sem tam proto neškodí nějaké to rozježdění půdy, povodeň či vypálení porostu.

Režisér Marián Polák spolu se zkušeným kameramanem zahraničních přírodovědných filmů Jiřím Petrem vytvořili dosud nebývalý počin - nasnímali to nejpozoruhodnější z české přírody nejmodernější technikou a vytvořili fascinující celovečerní film Planeta Česko. Pozoruhodná je na něm nejen česká fauna a flóra, ale také některé netušené způsoby ochrany přírody.

Film, jenž měl premiéru koncem března a promítá se ve více než sto třiceti kinech, vznikl ve spolupráci s odbornou organizací Beleco, jež se věnuje ochraně přírody, její popularizaci a osvětě.

"Cílem bylo dostat lidi ven," říká projektový manažer organizace, ekolog a zoolog Jan Dušek. "Tedy nejprve dovnitř - do kina - a pak ven," dodává.

Když člověk vidí, jak krajinu brázdí těžké tanky a řádící motorkáři a zanechávají po sobě hluboké rozbahněné brázdy, napadne ho: "No, ti té přírodě dali zabrat!" Málokdo by tipoval, že v určitých oblastech jsou naopak vítáni.

"Simulují to, co tady historicky bylo. Velcí kopytníci spásáním a sešlapem formovali krajinu. Na toto prostředí jsou vázané všelijaké druhy rostlin a živočichů. Nahrazujeme to různými způsoby, včetně vojenských prostorů rozjížděných tanky," vysvětluje Jan Dušek.

"Ochrana přírody se v tomto případě provádí pomocí vojenské techniky či motorkářů, což je pro běžného občana asi dost těžko pochopitelné. Přičemž tanky jsou pro nás ještě zajímavější než motorkáři, protože se dostanou hlouběji pod povrch. Potřebujeme totiž odstranit drn a dostat to úplně na základní vrstvu," doplňuje specialistka komunikace z organizace Beleco Markéta Dušková.

Film Planeta Česko například ukazuje, jak tyto zásahy pomáhají vytvořit ideální prostředí pro kriticky ohroženého listonoha letního, nevšedního korýše s více než stovkou nohou.

Do některých oblastí ekologové přivážejí i stáda koní, která dosáhnou podobného výsledku.

Laika překvapí i skutečnost, že si ekologové pochvalují také vypalování krajiny. "Oheň nám v podstatě z přírody také vymizel. Chceme opět simulovat to, co tady dříve bývalo, třeba požár od blesků nebo povodně. Jsme zvyklí mít místně statická chráněná území, kde existuje jeden způsob péče. A ten není jediný ideální, neméně důležitý je dynamický proces," popisuje Jan Dušek.

Ochrana přírody, i jak je vidět z filmu, v sobě nese spoustu dilemat, hlavně kdy a kde do ní zasahovat a kdy věcem nechat volný průběh. To se naplno projevilo například v šumavském boji s kůrovcem - zasahovat, nebo ponechat les přirozeným procesům?

"Tato dilemata budou pořád. Mluvíme-li o Šumavě, je dobré mít souvislá bezzásahová území a na zbytku území uvažovat o tom, jaké dávat hospodářům nástroje, aby měli možnost si vybrat. Když se vše nadiktuje befelem, tak to krajinu stabilizuje, což většině živočišných druhů nesvědčí. Dynamika je pro ně mnohem lepší," vysvětluje Dušek.

Planeta Česko vykresluje také unikátní život v mokřadech - od hmyzu přes žáby po vodní ptáky. Mokřadů se přitom člověk ještě donedávna zbavoval, protože podmáčenou louku bral jako zlo - nedá se na ní stavět ani hospodařit.

"Ano, mokřad je opravdu nevýnosný, pšenici na něm nevypěstujete. Ale nyní bude hrát stále důležitější roli z hlediska adaptací na klimatickou změnu. Jedná se o plochu, která udrží vodu v krajině a má velký efekt v letních měsících. Takže když se užitečnost mokřadu převede na peníze, zjistí se, že úrodu sice nepřinese, ale dává člověku něco, co by si musel platit například klimatizací nebo sháněním nových vodních zdrojů," dodává Dušek.

Mnohé na Planetě Česko překvapí, jak se kriticky ohroženým živočišným druhům daří na tankodromech, v motokrosových areálech nebo také za panelákovým sídlištěm.

Vypadá to, že svět je postavený na hlavu. Ve skutečnosti je to důsledek nešetrných zásahů člověka do krajiny - ať již přísnou regulací říčních koryt, stavěním velkých přehrad, či zřizováním obrovských lánů, kde se může pohodlně otočit těžká technika. Tyto plochy nahradily dřívější malá políčka a meze.

Film ukazuje ještě jeden unikát - skokany ostronosé, kteří se během rozmnožování zabarví do modra. Tento přírodní div si ve filmu dokonce nenechal ujít filmový štáb populárně-naučného pořadu z Japonska.

"Přírodovědec považuje zmodrání žab za normální jev, takže to nikde nezdůrazňuje, a tudíž se o tom moc neví," usmívá se ekolog a zoolog Jan Dušek.

Složité to je také s načasováním, kdy se jít na modré skokany podívat. "Tento jev trvá dva až tři dny, někdy dokonce jen pár hodin. Jakmile začnou žáby vylézat, lidé si dají rychle vědět, že už nastala ta správná doba," uzavírá.

Video: Podívejte se na trailer k prvnímu celovečernímu snímku o české přírodě

Naše příroda je pestrá jako málokde na světě. Krásu a dobrodružství máme na dosah ruky - stačí se jen dobře dívat, vzkazuje režisér Marián Polák. | Video: Aerofilms |  01:46

autor: Zuzana Hronová | 5. 4. 2018 10:03

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama