Ve Zrádcích není náhoda skoro nic. Kotek s Krugem odkryli, jak se hra skutečně staví

Na vlastní kůži zažily premiéru třetí řady Zrádců tři tisíce fanoušků

Zrádci působí jako hra plná chaosu, intuice a nečekaných zvratů, ve skutečnosti je ale jejich svět vystavěný do překvapivého detailu – Vojtěch Kotek a Markus Krug poodhalili, co všechno se děje dřív, než hráči vůbec začnou zrazovat. |

Foto: HN – Lukáš Bíba

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Zrádci už dávno nejsou jen hrou před kamerami. Vojtěch Kotek a Markus Krug kolem formátu postupně budují vlastní svět, ve kterém záleží na každém slovu, načasování i prvním dojmu hráčů. Třetí řada ukazuje, jak promyšleně vzniká atmosféra, která pak nechává prostor skutečné nepředvídatelnosti.

Za úspěchem Zrádců nestojí jen atraktivní prostředí hradu, výrazní soutěžící nebo role Hradního pána, kterou si diváci spojili s Vojtěchem Kotkem. Třetí řada ukazuje stále výrazněji také rukopis lidí, kteří celý svět pořadu vytvářejí.

Právě Kotek a Markus Krug mluví o formátu jako o systému, ve kterém musí fungovat atmosféra, pravidla, psychologie hráčů i přesně dávkované informace.

Kotek má jako Hradní pán specifickou pozici. Je tváří hry a zároveň člověkem, jehož slova mohou mít pro soutěžící i diváky mnohem větší význam, než se na první pohled zdá.

Sám přiznává, že formulace jeho replik nejsou náhodné. „Snažíme se být tajemní v rámci toho, co Hradní pán řekne. A na každém trošku je pravdy trochu,“ vysvětlil. V jednotlivých větách se tak mohou ukrývat náznaky, jejichž význam začne být zřejmý i s odstupem několika dílů.

Právě práce s informacemi je podle něj jedním z nejcitlivějších prvků celého projektu. Tvůrci musí hlídat nejen samotný děj, ale také vše, co se kolem Zrádců objeví ještě před odvysíláním. „Jsou tam skryté různé náznaky všude možně,“ připustil Kotek. Zmínil přitom i Kruga, který podle něj sleduje sociální sítě lidí spojených s pořadem, aby se ven nedostal detail, který by mohl budoucí vývoj hry předčasně prozradit.

Krug staví situace, hráči je rozehrávají

Zatímco Kotek je nejviditelnější součástí světa Zrádců, Markus Krug výrazně zasahuje do jeho konstrukce. Dobře je to vidět už na způsobu, jakým byla rozehrána třetí série. Úvodní rozdělení hráčů do menších skupin nevzniklo jen kvůli efektním obrazům. Smyslem bylo co nejrychleji rozběhnout vztahy mezi soutěžícími.

Zobrazit
10 fotografií

„Já jsem to vymyslel, aby to začalo okamžitě,“ popsal Krug. Setkání všech hráčů najednou podle něj nabízí příliš mnoho prostoru k tomu, aby někteří jednoduše mlčeli a vyčkávali. Menší skupiny je naopak nutí začít spolu komunikovat prakticky okamžitě. „Takhle ty bedny, který jsme tam postavili, dovolily menším skupinkám se poznat,“ vysvětlil.

Za zdánlivě jednoduchým začátkem tak podle něj byla poměrně přesná konstrukce. Krug ji popsal dokonce jako „trošku matematický dílo“ – cílem bylo dostat hráče co nejrychleji do situace, kdy už mezi nimi existují první vazby, dojmy a potenciální spojenectví.

Hradní pán nemůže ovládat všechno

Důležitou součástí formátu je podle Kotka také moment, kdy tvůrci musejí přestat hru kontrolovat. První část může Hradní pán výrazně formovat, nastavovat atmosféru a prostřednictvím pravidel posouvat dění určitým směrem. Jakmile jsou ale vybráni Zrádci, stále větší část odpovědnosti přechází na samotné hráče.

„Ten první díl je takovej začátek, kdy Hradní pán má takovou jedinečnou možnost nastavit prostě, co od toho čekáváme,“ popsal Kotek. Potom už ale podle něj hra získává vlastní život. „Ve chvíli, kdy se zvolí Zrádci, tak už je to hráčům,“ dodal.

Právě nepředvídatelnost lidského chování je přitom jednou z věcí, které nelze předem napsat ani naplánovat. Tvůrci mohou připravit situaci, pravidlo nebo komplikaci, ale výsledná reakce závisí na lidech uvnitř hry. I proto se Zrádci s dalšími řadami mění: soutěžící už formát znají a vstupují do něj s mnohem větší představou o tom, co je může čekat.

Z původního projektu vzniká samostatný svět

Kotek zároveň naznačil, že ambicí tvůrců je postupně rozšiřovat svět pořadu i za hranice samotných televizních epizod. Vidět je to například na nové vizuální podobě Hradního pána. Jeho masky podle Kotka nejsou jen kostýmem pro efekt, ale mají vlastní příběh. „Myslím si, že takovou větší novinkou jsou právě masky Hradního pána, které mají i svůj příběh,“ uvedl. Další části této mytologie se podle něj mohou objevovat nejen v pořadu, ale také v doprovodném obsahu.

Zrádci se tak postupně vzdalují představě obyčejné televizní soutěže, ve které se pouze střídají nové skupiny hráčů. Kotek a Krug kolem ní budují vlastní pravidla, vizuální jazyk a příběhový svět, který má pokračovat napříč jednotlivými sériemi.

A právě v tom může být jeden z důvodů, proč se projektu podařilo kolem sebe vytvořit tak silnou komunitu. Krug připomněl, že úplné začátky byly velmi skromné. „Začali jsme první epizodu v malým kinosále a bylo nás asi dvanáct,“ vzpomínal. Dnes už se kolem Zrádců scházejí tisíce lidí. To, co na začátku působilo jako experiment pro úzkou skupinu fanoušků, se během několika let proměnilo v jeden z nejsledovanějších tuzemských televizních fenoménů.