Ve 12 letech zůstala po operaci ochrnutá. Mladá Češka se však nevzdala a dnes surfuje

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
17. 11. 2018 17:13
Jako dítě byla aktivní sportovní gymnastkou. Ve 12 letech však kvůli úrazu musela na poměrně jednoduchou operaci páteře. Ta ale nedopadla podle očekávání dobře a Kristýna Křenová zůstala ochrnutá. Jako dospívající dívka místo sbírání medailí na závodech absolvovala řadu operací, rehabilitací a měsíce se učila sžívat se s faktem, že zřejmě napořád zůstane na vozíčku. A za pár týdnů se jako jediná česká handicapovaná surfařka zúčastní adaptivních závodů v Kalifornii.
Kristýna Křenová vyhlíží vlny na Bali.
Kristýna Křenová vyhlíží vlny na Bali. | Foto: Marek Štefech

"Byl to takový šok, že jsem si hned všechno neuvědomila. První dny jsem se doktorů pořád dokola ptala, kdy začnu cítit nohy. Nedokázali mi všechno pořádně vysvětlit a nedali mi dostatečně jasné instrukce, jak to všechno bude," vypráví dnes šestadvacetiletá sportovkyně.

Přiznává, že byla trochu naštvaná a svůj stav bere jako životní komplikaci. Přesto však nerezignovala a snaží se dělat to, co běžné šestadvacetileté ženy. "Musím hledat alternativní řešení, ale snažím se, abych byla co nejméně závislá na ostatních a nemusela je prosit o pomoc. Zároveň jsem vděčná všem, kteří mi pomáhají," říká.

Původně měla být ochrnutá od prsou dolů, nakonec se jí ale podařilo rozhýbat se až po zadek. A protože byla odmalička vedená ke sportu a pohyb jí dělal radost, nehodlala se aktivního života vzdát. Otec proto vymýšlel, co by mohla dělat, ke gymnastice už se totiž vracet nechtěla. Nakonec vyhrálo její oblíbené lyžování a pustila se do monoski - jízdy na jedné širší lyži.

View this post on Instagram

Christmas time

A post shared by Kristýna Křenová (@kristynakrenova) on

Rodiče ji v časově i finančně náročném sportu podporovali, ale po osmi letech profesionálního závodění se rozhodla s lyžováním skončit. Důvodem byly jednak zdravotní problémy, se kterými se potýkala, ale i nepříjemná atmosféra. "Ne všichni ten sport dělají z lásky, což mě osobně vždycky přišlo důležité. Často jej dělají pro dobré místa někde na výboru," prozrazuje.

Z hor na pláž

Psychicky i fyzicky náročné lyžování tak vloni vyměnila za možná poněkud překvapivý, ale podle jejích slov "pohodový sport na pláži" - surfování. K němu ji přivedl Miloslav Brzák, český surfař, který již šest let žije na Bali, kde provozuje surfovou školu a ubytování. Sám kvůli vrozené vadě nervového systému používá pouze jednu ruku. Poznali se na závodech lodí v Chorvatsku. "Po závodě mi napsal, že by mě chtěl naučit surfovat," popisuje Křenová.

Surfující Kristýna Křenová
Surfující Kristýna Křenová | Foto: Marek Štefech

S výukou jí pomáhali čeští nadšenci v Indonésii, mezi které patří i surfová mistryně Česka a Slovenska Lenka Srncová, která se stala také oficiální trenérkou handicapovaných českých surfařů. "Ze začátku se mnou trénovali ve vodě tři lidi a všechno to dělali zadarmo, protože byli nadšení," říká s vděkem. "Lidé na vozíčku mají různá specifika. Já třeba vůbec nemám svaly na břiše, takže je to komplikovanější dělat nějaký sport," vysvětluje.

Zatímco lyžování bylo o rychlosti a riskování, surfování je podle ní spíše o rozvaze. "Ležím na břiše a odpádluju si od břehu až na místo, kam by měly přijít pěkné vlny, což si pořád nechávám radit, protože fungování oceánu je velmi specifické. Celý pohyb na vlně pak spočívá v tom, že jsem na břiše, nebo se maximálně dostanu do kleku. Nemůžu si stopnout, ani sednout. Ale funguje to dobře," popisuje.

Surfující Kristýna Křenová
Surfující Kristýna Křenová | Foto: Marek Štefech

Česká sportovkyně však dodává, že se stejně jako na lyžích musela naučit dobře spadnout, aby si neublížila. "Z oceánu jsem měla od začátku velký respekt. Dostala jsem i několik lekcí padání," tvrdí a prozrazuje, že surfuje s vestou, aby se cítila bezpečněji. "Nejtěžší je pro mě moment, kdy se roluju ve vlně a musím pokorně čekat a být klidná. Na lyžích to totiž funguje úplně jinak," sděluje.

"Místo toho, abych se vdávala, chodím domů se šílenými nápady"

Do vln se navíc pouští na speciálně upraveném prkně. "Protože jsme nikde, ani na internetu, nenašli nikoho, kdo by surfoval podobně jako já, celý systém jsme si vymysleli," říká. Po celém surfu tak má porůznu nalepené dětské molitanové kostičky jako zarážky, aby z něj nespadla. Do budoucna by si však chtěla nechat vyrobit svůj vlastní surf na míru.

Takto vypadá speciálně upravený surf.
Takto vypadá speciálně upravený surf. | Foto: Miloslav Brzák

Že to s populárním vodním sportem myslí vážně, potvrzuje i to, že se stala jednou z členek týmu Adapted sdružujícího čtveřici handicapovaných českých surfařů. 

"Snažím se dělat věci i přesto, že mi někdo říká, že to nepůjde. A tak místo toho, abych se v 26 letech vdávala nebo zakládala rodinu, chodím domů se šílenými nápady, jako že se třeba stanu surfařkou," říká se smíchem sympatická blondýnka.

Její aktivity však mají i pozitivní ohlas na sociálních sítích. Lidé jí píšou, že jim dodává odvahu a naději, že i s handicapem se dá žít naplno. "Samozřejmě, že mám nějaká omezení, ale dá se s nimi pracovat," tvrdí.

Kristýna Křenová (26)

Surfující Kristýna Křenová
  • Pochází z Hradce Králové.
  • Absolvovala jazykové gymnáziu, studovala mezinárodní vztahy. Nyní se živí jako webová grafička.
  • Ochrnula ve 12 letech, roky se věnovala závodně adaptivnímu lyžování na monoski.
  • V současné době se věnuje surfování, je členkou spolku handicapovaných sportovců Adapted, momentálně se chystá na první mistrovství v adaptivním surfingu.
  • Je zadaná a má dva psy.

V Indonésii je to s vozíkem trochu punk

Když se zrovna neprohání na vlnách, pracuje jako webová grafička na volné noze. A samozřejmě cestuje, několik měsíců například žila s přítelem v Kanadě.

S omezením na cestách se moc nesetkává, připouští však, že na západní polokouli jsou podmínky pro vozíčkáře lepší, ve východní části světa pak trochu horší. A přestože v Kanadě jsou podle ní na lidi s handicapem zvyklí daleko více než v Česku, setkala se před pěti lety se zádrhelem v letadle.

"Letěla jsem tehdy poprvé úplně sama a dozvěděla jsem se, že letecká společnost měla právo mě odmítnout, protože jsem cestovala bez asistenta. Neměli totiž personál, který by se o mě případně mohl postarat, což je pochopitelné, protože kdyby s nimi letěl třeba stokilový chlap na vozíku a potřeboval by pomoct navlíknout si kalhoty na záchodě, tak by asi měli problém," říká s pochopením.

Zato v Indonésii je to podle ní s vozíkem "trochu punk". "Není to úplně pro každého, pokud člověk nejede do hezkého, bezbariérového resortu, kde má přístup na pláž přizpůsobený, je to horší. My jsme nakonec jezdili i na skútru, přestože jsem to první dva dny odmítala, protože jsem se bála. Ale autem to bylo tak pomalé, že jsem nakonec musela sednout na skútr," vypráví Křenová s tím, že na skútru měla i hák na vozíček a surf. "Projížděli jsme džunglí, sjížděli schody k vodopádům a podobně," vyjmenovává.

"Nejvíc se bojím ztráty samostatnosti"

V Česku ji nejvíc štvou drobné překážky, kterým by se při stavění dalo snadno vyhnout. "Stačí jeden nebo dva blbé schody a už mám problém. Hodně to řešíme když si chceme s kamarády zajít večer do hospody. Musíme vybírat místa, kde záchody nejsou v patře se schodama. Není to frustrující, jen to život trochu ztěžuje. Zároveň jsou to fyzické bariéry, které se dají jednoduše odstranit," tvrdí.

Druhým dechem dodává, že se situace za deset let ale výrazně zlepšila. "V Hradci Králové je třeba městská hromadná doprava prakticky zcela bezbariérová, v Praze je to horší, a proto sem raději jezdím autem. Někdy se stane, že v metru nefunguje výtah nebo až každá čtvrtá tramvaj je bezbariérová," popisuje Křenová. Podle ní také v Česku chybí větší podpora, aby se lidi z méně idylických poměrů vraceli zpět do aktivního i pracovního života.

Kristýna Křenová s trenérkou, mistryní Česka a Slovenska v surfingu Lenkou Srncovou.
Kristýna Křenová s trenérkou, mistryní Česka a Slovenska v surfingu Lenkou Srncovou. | Foto: Marek Štefech

Sama se mladá žena nejvíce obává ztráty samostatnosti. "Pro mě osobně je nejhorší představou to, že bych byla uvězněna ve svém vlastním těle," přiznává s tím, že věčné sezení na vozíku je zkrátka na nic. "Musím pořád rehabilitovat, protože to s sebou leckdy přináší zdravotní komplikace," říká a s humorem dodává: "Takže kdyby si někdo chtěl vybrat, jestli chce nebo nechce být na vozíku, tak to nedoporučuju."

Za pár týdnů se jako jediná česká handicapovaná surfařka zúčastní adaptivních závodů v Kalifornii. "Vytvořím si dokonce svoji vlastní kategorii, protože takových holek, jako jsem já, moc není," říká hrdě. A kdo ví, možná že se za šest let postaví i na start surfařských závodů na Letních paralympijských hrách ve Francii.

Video: Český surfař, který sjel vlnu vysokou jako dům

Je důležité být na to mentálně připravený, k tomu směřuje celý trénink, říká surfař Matěj Novák. Ve Španělsku se mu podařilo sjet tzv. big wave. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 4 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
Další zprávy