Videohry nevedou děti k násilí ani závislosti, zjistili vědci. Hra může zlepšit náladu jako kniha

Markéta Hronová Markéta Hronová
8. 9. 2016 19:41
Ačkoli se může zdát, že lidí závislých na počítačových hrách je hodně, vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že skutečnou závislostí trpí jen minimum z nich. Zkoumali chování téměř deseti tisíců hráčů a vyvrátili i další velmi rozšířený mýtus – že hraní "stříleček" vede hráče k násilnostem. Není tomu tak. "Hra uživatele nijak neovládá. Pokud se něco takového stane, dotyčný by to velmi pravděpodobně udělal i bez toho, že by špatné jednání viděl v počítači,“ zdůraznil vedoucí vědeckého týmu Lukas Blinka. A upozornil, že hraní her může pomáhat i ve složitých životních situacích.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: artubr / Foter / CC BY

Rodiče mohou být klidnější. Když jejich děti hrají počítačové hry, neznamená to, že se z nich stanou násilníci. Dokázali to výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně. Podle vedoucího vědeckého týmu Lukase Blinka násilné hry nemůžou za skutečné násilí v ulicích. Pokud se někdo útoku dopustí, hra na to nemá vliv.

"Prokázalo se, že hra sama o sobě neumí navést děti ani dospělé k agresivnímu chování," uvádí Blinka. Vliv her testovali na 9500 hráčích. Prokázané jsou jen krátkodobé sklony k agresi bezprostředně po dohrání hry - známá jsou například videa, jak rozzuřené dítě rozbíjí klávesnici o stůl.

Ani deset hodin hraní denně neznamená závislost

Vědci se věnovali také závislosti na hraní a ukázala se další překvapivá věc. Skutečně závislých hráčů je v populaci minimum. "Z těch necelých deseti tisíců hráčů jich byly závislé jen jednotky procent, to znamená, že v populaci jich jsou jen promile," říká Blinka.

Nezáleží přitom, kolik času u klávesnice a monitoru člověk stráví. Ani pokud hraje deset hodin denně, nemusí být závislý. Proč to tedy dělá? "To je jednoduché, ve hře se můžou realizovat, baví je to, na síti mají kamarády, celou herní komunitu," vysvětluje Blinka. 

Hledají se "herní závisláci":

Psychologové budou ve zkoumání náruživých hráčů pokračovat. Proto hledají takové, jimž jejich koníček už přerostl přes hlavu a chtějí se léčit, případně se už léčí. Protože závislost na hrách zřejmě přibude jako nová psychiatrická diagnóza, chtějí výzkumníci svou prací pomoci nejen závislým hráčům samotným, ale i terapeutům, kteří teprve hledají vhodné způsoby léčby. Zájemci o účast v další fázi výzkumu se mohou hlásit na e-mailu [email protected].

"Pokud se někdo do problémů dostane, je to spíše proto, že k tomu měl psychologické předpoklady. Ne proto, že by hrám nešlo odolat," doplnil.

Hry tedy nejsou zdaleka tak nebezpečné, jak se jim přisuzuje. Jsou často kritizované, ale hlavně proto, že jsou nové. "Nikdo už tolik neřeší, že někdo deset hodin denně sleduje televizi. Přitom užitek z obou činností může být stejně malý," připomíná Blinka.

Upozorňuje ale, že to neplatí u dětí. Tam se ani sklony k závislosti měřit nedají, protože se jim teprve utváří nervový systém. Je jasné, že i kdyby nebyly závislé, časté hraní her jim způsobuje jiné potíže. "Pokud sedí deset hodin denně u počítače dítě, je to samozřejmě špatně pro jeho fyziologický vývoj, může mít pak problémy se socializací a komunikací s vrstevníky," říká Blinka.

Odborníci ale zároveň upozorňují, že pokud někdo skutečně závislý je, může být léčba takového člověka složitější, protože se jedná o nový a specifický jev. Závislost na hrách zřejmě přibude jako nová psychiatrická diagnóza, proto chtějí výzkumníci ve sledování chování hráčů pokračovat. Shánějí zájemce, kteří mají dojem, že už jim hraní přerostlo přes hlavu, a chtěli by se výzkumu zúčastnit.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

České házenkářky na úvod Eura prohrály se Švédskem

České házenkářky vstoupily do mistrovství Evropy v Dánsku porážkou 23:27 s favorizovaným Švédskem. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v úvodním utkání základní skupiny B v Herningu dlouho držely krok, na startu druhého poločasu dokonce vedly o tři branky, ale závěr patřil Seveřankám.

V dalším duelu se český tým v sobotu utká s Ruskem a v pondělí zakončí skupinu proti Španělsku. Do další fáze turnaje, kterou budou dvě šestičlenné skupiny, postoupí první tři celky.

Švédsko a Česko se měly utkat už v březnu v kvalifikaci, kvůli koronaviru ale byly oba zápasy zrušeny a na šampionát se dostaly stejné týmy jako předloni. Kvůli přetrvávající pandemii se celý turnaj hraje bez diváků.

Zatímco český tým kvůli koronaviru nehrál zápas více než rok, Švédky stihly před šampionátem čtyři přípravná utkání. Svěřenkyně kouče Bašného se ale favoritek, s nimiž se jim v posledních letech nedařilo, nezalekly a od úvodu držely krok.

Seveřanky, šestý tým z předloňského Eura, sice v prvním poločase většinu času vedly, ale maximálně o dva góly. Mezi tyčemi v české brance se dařilo Kudláčkové, která působí ve švédském Kristianstadu, a i díky jejím zákrokům držel outsider v poločase nadějnou remízu 13:13.

Vstup do druhého dějství vyšel českému celku ještě lépe. Národní tým dal úvodní tři branky a chvíli měl překvapivý třígólový náskok. Pak přišla rozhodující fáze utkání.

Švédky po sérii čtyř branek otočily stav a ve 42. minutě vedly 19:18. Seveřanky se uklidnily a postupně navyšovaly náskok. V 56. minutě upravila Strömbergová už na 27:21 a bylo rozhodnuto.

Utkání skupiny B mistrovství Evropy házenkářek v Dánsku:

Švédsko - Česko 27:23 (13:13)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Novotná - Knedlíková 2, Konečná, Maňáková, Kvášová 2, Kordovská 2, Mikulášková, Hurychová 2, Šustková, Marčíková 3, Stříšková, Zachová, Kovářová, Jeřábková 8, Malá 4.

Nejvíce branek Švédska: Blohmová 5. Rozhodčí: Antičová, Jakovljevičová (obě Srb.). Sedmimetrové hody: 10/5 - 6/4. Vyloučení: 7:4. Bez diváků.

Rusko - Španělsko 31:22 (13:11)

Skupina D:

Německo - Rumunsko 22:19 (13:10), Norsko - Polsko 35:22 (17:13).

Zdroj: ČTK
Další zprávy