Zatímco někomu mohou zvuky, které lidé vydávají při žvýkání jídla a upíjení nápojů, připadat neškodné, pro člověka s misofonií mohou představovat naprosté utrpení. Misofonie je totiž neurologická porucha, která se projevuje sníženou zvukovou tolerancí, kdy jedince některé sluchové vjemy mohou přivádět k nepříčetnosti.
Vědci z univerzity v Newcastlu nyní v novém výzkumu pomocí skenování mozku odhalili, co za misofonii může. Lidé, kteří poruchou trpí, mají podle nich v neuronové síti silnější propojení mezi částí mozku, která zpracovává zvuky, a takzvaným premotorickým kortexem zodpovědným za ovládání pohybů v ústech a hrdle.
Když výzkumníci lidem s misofonií v rámci experimentu pustili zvuky mlaskání a srkání, část mozku spouštějící svaly v ústech a hrdle se jim přepnula do pohotovostního režimu, jako by sami jedli či pili. U zkoumaných, kteří poruchou netrpí, naproti tomu k natolik silné reakci nedocházelo. Informoval o tom britský deník The Guardian.
"Z výsledků naší studie vyplývá, že u lidí s misofonií zvuky, které vydáváme při jedení a pití, aktivuje žvýkací a polykací ústrojí, i když jen slyší, jak jídlo a nápoje konzumují druzí. Mají pocit, jako by se jim zvuky vtíraly do jejich vlastního těla," přiblížil jeden z autorů výzkumu, neurovědec Sukhbinder Kumar.
Společně se svými kolegy je přesvědčený, že nepříjemné zvuky v mozku spouští takzvaný zrcadlový neuronový systém. Zrcadlové neurony se totiž mohou aktivovat, když člověk vykonává nějakou činnost, ale i v situacích, kdy vidí, jak se dané aktivitě věnuje někdo jiný.
Nemusí to znamenat, že když někoho spatří jíst, začne sám naprázdno žvýkat nebo polykat. Tým britských výzkumníků ovšem upozorňuje, že k tomu mají silné nutkání a někteří z nich v takové situaci mlasknutí nebo srknutí druhých raději napodobí, protože je to pro ně často jediný způsob, jak se od nepříjemných pocitů osvobodit.
Zjištění, která vědci publikovali v odborném časopise Journal of Neuroscience, by mohla přispět ke zefektivnění terapie pro lidi s misofonií. Zrcadlové neurony se totiž podle Kumara a jeho spolupracovníků dají trénovat, takže se propojení mezi zvukovým vjemem a nepříjemnou reakcí může postupně přerušit.
