Vadí vám, když lidé mlaskají a srkají? Mohou za to přecitlivělé neurony, říkají vědci

Magazín Magazín
26. 5. 2021 11:33
Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Zatímco někomu mohou zvuky, které lidé vydávají při žvýkání jídla a upíjení nápojů, připadat neškodné, pro člověka s misofonií mohou představovat naprosté utrpení. Misofonie je totiž neurologická porucha, která se projevuje sníženou zvukovou tolerancí, kdy jedince některé sluchové vjemy mohou přivádět k nepříčetnosti.

Vědci z univerzity v Newcastlu nyní v novém výzkumu pomocí skenování mozku odhalili, co za misofonii může. Lidé, kteří poruchou trpí, mají podle nich v neuronové síti silnější propojení mezi částí mozku, která zpracovává zvuky, a takzvaným premotorickým kortexem zodpovědným za ovládání pohybů v ústech a hrdle.

Když výzkumníci lidem s misofonií v rámci experimentu pustili zvuky mlaskání a srkání, část mozku spouštějící svaly v ústech a hrdle se jim přepnula do pohotovostního režimu, jako by sami jedli či pili. U zkoumaných, kteří poruchou netrpí, naproti tomu k natolik silné reakci nedocházelo. Informoval o tom britský deník The Guardian.

"Z výsledků naší studie vyplývá, že u lidí s misofonií zvuky, které vydáváme při jedení a pití, aktivuje žvýkací a polykací ústrojí, i když jen slyší, jak jídlo a nápoje konzumují druzí. Mají pocit, jako by se jim zvuky vtíraly do jejich vlastního těla," přiblížil jeden z autorů výzkumu, neurovědec Sukhbinder Kumar.

Společně se svými kolegy je přesvědčený, že nepříjemné zvuky v mozku spouští takzvaný zrcadlový neuronový systém. Zrcadlové neurony se totiž mohou aktivovat, když člověk vykonává nějakou činnost, ale i v situacích, kdy vidí, jak se dané aktivitě věnuje někdo jiný.

Nemusí to znamenat, že když někoho spatří jíst, začne sám naprázdno žvýkat nebo polykat. Tým britských výzkumníků ovšem upozorňuje, že k tomu mají silné nutkání a někteří z nich v takové situaci mlasknutí nebo srknutí druhých raději napodobí, protože je to pro ně často jediný způsob, jak se od nepříjemných pocitů osvobodit.

Zjištění, která vědci publikovali v odborném časopise Journal of Neuroscience, by mohla přispět ke zefektivnění terapie pro lidi s misofonií. Zrcadlové neurony se totiž podle Kumara a jeho spolupracovníků dají trénovat, takže se propojení mezi zvukovým vjemem a nepříjemnou reakcí může postupně přerušit.

Mohlo by vás zajímat: Fastfood je u nás cool, sním i osm kebabů, tvrdí youtuber Jdeme žrát

Fastfoody jsou cool téma a v Česku jsou populární. Posedlý jídlem nejsem, ale osm kebabů kvůli recenzi dám. Na začátku nebyl žádný plán, jen koníček | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na japonském ostrově Suwanose vybuchla sopka Mt. Otake

Sopka Mt. Otake ležící na ostrově Suwanose na jihozápadě Japonska ve středu vybuchla. Velké kameny vymrštěné z kráteru dopadaly téměř kilometr daleko. Místní úřady zvýšily stupeň varování a omezily přístup obyvatel do okolí sopky, informovala agentura Kjódó.

Zdroj: ČTK
Další zprávy