Vadí vám, když lidé mlaskají a srkají? Mohou za to přecitlivělé neurony, říkají vědci

Magazín Magazín
26. 5. 2021 11:33
Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Zatímco někomu mohou zvuky, které lidé vydávají při žvýkání jídla a upíjení nápojů, připadat neškodné, pro člověka s misofonií mohou představovat naprosté utrpení. Misofonie je totiž neurologická porucha, která se projevuje sníženou zvukovou tolerancí, kdy jedince některé sluchové vjemy mohou přivádět k nepříčetnosti.

Vědci z univerzity v Newcastlu nyní v novém výzkumu pomocí skenování mozku odhalili, co za misofonii může. Lidé, kteří poruchou trpí, mají podle nich v neuronové síti silnější propojení mezi částí mozku, která zpracovává zvuky, a takzvaným premotorickým kortexem zodpovědným za ovládání pohybů v ústech a hrdle.

Když výzkumníci lidem s misofonií v rámci experimentu pustili zvuky mlaskání a srkání, část mozku spouštějící svaly v ústech a hrdle se jim přepnula do pohotovostního režimu, jako by sami jedli či pili. U zkoumaných, kteří poruchou netrpí, naproti tomu k natolik silné reakci nedocházelo. Informoval o tom britský deník The Guardian.

"Z výsledků naší studie vyplývá, že u lidí s misofonií zvuky, které vydáváme při jedení a pití, aktivuje žvýkací a polykací ústrojí, i když jen slyší, jak jídlo a nápoje konzumují druzí. Mají pocit, jako by se jim zvuky vtíraly do jejich vlastního těla," přiblížil jeden z autorů výzkumu, neurovědec Sukhbinder Kumar.

Společně se svými kolegy je přesvědčený, že nepříjemné zvuky v mozku spouští takzvaný zrcadlový neuronový systém. Zrcadlové neurony se totiž mohou aktivovat, když člověk vykonává nějakou činnost, ale i v situacích, kdy vidí, jak se dané aktivitě věnuje někdo jiný.

Nemusí to znamenat, že když někoho spatří jíst, začne sám naprázdno žvýkat nebo polykat. Tým britských výzkumníků ovšem upozorňuje, že k tomu mají silné nutkání a někteří z nich v takové situaci mlasknutí nebo srknutí druhých raději napodobí, protože je to pro ně často jediný způsob, jak se od nepříjemných pocitů osvobodit.

Zjištění, která vědci publikovali v odborném časopise Journal of Neuroscience, by mohla přispět ke zefektivnění terapie pro lidi s misofonií. Zrcadlové neurony se totiž podle Kumara a jeho spolupracovníků dají trénovat, takže se propojení mezi zvukovým vjemem a nepříjemnou reakcí může postupně přerušit.

Mohlo by vás zajímat: Fastfood je u nás cool, sním i osm kebabů, tvrdí youtuber Jdeme žrát

Fastfoody jsou cool téma a v Česku jsou populární. Posedlý jídlem nejsem, ale osm kebabů kvůli recenzi dám. Na začátku nebyl žádný plán, jen koníček | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy