V šestnácti postavil domek za pár set tisíc. Dnes je o jeho práci obrovský zájem

...

Začalo to jako klukovský sen.

Svůj sen si splnil.

V šestnácti letech postavil první tiny house.

Z introvertního kutila se tak během pár let stal člověk, o jehož domečky mají zájem tisíce lidí.

Nebylo to prozíravé uvědomění, že se situace mladých lidí na trhu s bydlením v nadcházejících letech jen tak nezlepší.

Šlo spíš o spontánní rozhodnutí kluka, který nechtěl peníze od rodičů do startu dospělého života promrhat placením nájmu.

„Věděl jsem, že mi rodiče ušetřili nějakých čtyři sta nebo pět set tisíc korun,“ vypráví dnes třiadvacetiletý Radek.

Chuť stavět bunkry ho během dospívání sice opustila, pořád ale snil o tom, že by si mohl postavit opravdický domek.

„Přemýšlel jsem, jak s takovou částkou rozumně naložit. Pak jsem na Instagramu narazil na fenomén tiny housů, malých domečků, které v té době byly v Česku asi tři nebo čtyři. Napadlo mě, že bych mohl postavit něco podobného a navíc třeba ještě na podvozku s koly tak, aby se celý dům dal převézt,“ popisuje Radek plán, který následně představil svým rodičům.

„Našim se to líbilo, peníze mi uvolnili a takhle nějak to celé vzniklo.“

Vznik domečku číslo jedna, v němž Radek dnes bydlí, byl ale přece jen ještě o fous složitější.

„Ve stavebnictví jsem se pohyboval odmalička, pomáhal jsem, od patnácti let měl různé brigády, ale vždycky jsem byl spíš ten, kdo někam vezl kolečko s pískem, vysával v truhlárně a podobně,“ přiznává Radek.

„Stavba jako taková mě vždycky fascinovala. Skutečnost, že člověk přinese pár desek a vytvoří z nich kuchyň. To, že někdo vezme dřevo a udělá z něj terasu,“ přibližuje s tím, že ačkoliv se jeho otec ve stavebnictví pohyboval dlouhodobě, on sám se do svých šestnácti do žádného velkého projektu nehrnul.

...

...