V Řecku si koupíte ostrov za cenu pražské garsonky, ve Švédsku ho dostanete zdarma

Ještě před několika lety měl hodnotu téměř 200 milionů korun. Soukromý ostrov o rozloze přibližně jednoho kilometru čtverečního, ležící na dohled řecké pevniny i bájné Ithaky, se objevil na trhu s vyvolávací cenou kolem šesti milionů korun.

Jenže – za neobvykle nízkou částkou se skrývá komplikovaný příběh přísných ekologických regulací, dluhů i prakticky nulové šance na jakoukoli výstavbu.

Související

22 fotografiíProhlédnout si 22 fotografií

Žádná ruina za euro. Matěj si na Sicílii vybral dům, který má duši, a popsal, co to obnáší

Bydlet jako Homér

Podle řeckého serveru Greek Reporter se ostrov ještě v roce 2021 nabízel za téměř osm milionů eur. Dnes jeho cena dramaticky klesla především proto, že většina území spadá do chráněné oblasti Natura 2000. To výrazně omezuje jakýkoli developerský potenciál. Případný nový majitel by navíc potřeboval speciální povolení řeckých úřadů i pro menší stavební zásahy. Ostrov je současně zatížen hypotékou a dluhy vůči státu.

Makri přitom není jen anonymní kus pevniny uprostřed moře. Ostrov se objevuje už ve starověkých textech včetně Homérovy Odyssey a díky své poloze byl strategicky významný i v období benátské nadvlády nad Jónským mořem.

Právě podobné nabídky v posledních letech stále častěji ukazují proměnu trhu se soukromými ostrovy. Zatímco dříve byly symbolem nekontrolovaného luxusu a developerských ambicí, dnes narážejí na mnohem přísnější ochranu přírody i rostoucí zájem o zachování nedotčené krajiny.

Související

20 fotografiíProhlédnout si 20 fotografií

Dům na Sicílii koupili za cenu garáže v Česku. „Byl levnější než dům za euro,“ říká majitelka

Ostrov jako nový symbol útěku

Touha po soukromém ostrově přitom v posledních letech výrazně zesílila. Pandemie, práce na dálku, digitální únava i přetížení měst vytvořily nový typ luxusu: samotu, ticho a možnost „zmizet“.

Zatímco dříve byly ostrovy spojované hlavně se jmény miliardářů nebo hollywoodských celebrit, dnes se stále častěji stávají součástí trendu takzvaného off-grid života – tedy existence mimo hlavní infrastrukturu a každodenní chaos. Nejde přitom jen o Řecko. Podobný trend je patrný napříč Evropou.

Podobný přístup zvolilo i Švédsko, které se v posledních letech snaží redefinovat představu luxusního cestování. Národní turistická organizace Visit Sweden spustila projekt „Your Swedish Island“, v rámci kterého nabídla lidem z celého světa možnost stát se na rok správci jednoho z pěti švédských ostrovů.

Nešlo o vlastnictví, ale o dočasný pobyt spojený s péčí o krajinu a respektem k přírodě. Vybraní účastníci měli na ostrově žít s minimálním dopadem na okolí, starat se o místo a sdílet zkušenost s pomalým životem blízko přírody. Kampaň stavěla na myšlence, že skutečný luxus dnes nepředstavuje okázalost, ale ticho, prostor, čas a možnost odpojit se od přetíženého světa.

Kupte ho i se starým hradem

V Irsku se například pravidelně prodávají malé ostrovy u západního pobřeží, zejména v hrabstvích Cork nebo Donegal. Zájem je především o ostrovy s historickými domy nebo ruinami, jejichž rekonstrukce ale podléhá přísným pravidlům ochrany krajiny. Často na nich navíc chybí elektřina, voda i přístupová infrastruktura, takže kupující musí počítat s velmi nákladným provozem.

V Norsku zase některé ostrovy lákají spíš milovníky samoty a rybaření než investory. Norský realitní trh nabízí menší skalnaté ostrovy s jednoduchými chatami, často bez silničního spojení a pouze s lodním přístupem. Server Private Islands Online upozorňuje, že norské stavební regulace bývají velmi přísné, zejména kvůli ochraně pobřeží. Ve většině případů je proto možné pouze rekonstruovat už existující objekty.

Specifický model zvolilo také Finsko, kde se část ostrovů nepronajímá ani neprodává klasickým způsobem, ale funguje formou dlouhodobých nájmů. Součástí podmínek bývá citlivý přístup k přírodě a omezení nové výstavby. Podle Visit Finland navíc roste poptávka po odlehlých místech bez masového turismu, kam lidé jezdí hlavně za tichem, rybařením a pobytem v krajině daleko od civilizace.

Sen, který končí u elektřiny a vody

Romantická představa vlastního ostrova ale velmi rychle naráží na realitu. Mnoho evropských ostrovů totiž nemá infrastrukturu. Chybí pitná voda, kanalizace, elektřina nebo přístupový přístav. A právě proto mohou být některé z nich překvapivě levné. Vedle technických komplikací hrají stále větší roli také ekologické regulace. Evropské státy v posledních letech výrazně zpřísňují ochranu pobřeží, přírodních rezervací i menších ostrovních ekosystémů. V praxi to znamená, že nový majitel si často nemůže postavit hotel, molo ani větší dům.

Právě v tom se dnešní ostrovní trh výrazně liší od developerských projektů minulých dekád. Dříve byly soukromé ostrovy symbolem nekontrolovaného luxusu, dnes spíš hledáním rovnováhy mezi turismem a ochranou přírody.

Video: Jónské ostrovy z výšky: Poznejte Odysseovo království a nádhernou pláž s vrakem

Zdroj: autorský článek, Visit Finland, Private Islands Online, Greek Reporter, Visit Sweden