


Na mapě vypadá jako ráj. Tyrkysová voda, malé zátoky, nula sousedů a jen pár kilometrů od řecké pevniny. Soukromý ostrov Makri v Jónském moři se letos objevil v aukci za cenu, která překvapila i realitní experty – vyvolávací cena činí v přepočtu zhruba šest milionů korun. Tedy méně než většina bytů v Praze.

Ještě před několika lety měl hodnotu téměř 200 milionů korun. Soukromý ostrov o rozloze přibližně jednoho kilometru čtverečního, ležící na dohled řecké pevniny i bájné Ithaky, se objevil na trhu s vyvolávací cenou kolem šesti milionů korun.
Jenže – za neobvykle nízkou částkou se skrývá komplikovaný příběh přísných ekologických regulací, dluhů i prakticky nulové šance na jakoukoli výstavbu.



Podle řeckého serveru Greek Reporter se ostrov ještě v roce 2021 nabízel za téměř osm milionů eur. Dnes jeho cena dramaticky klesla především proto, že většina území spadá do chráněné oblasti Natura 2000. To výrazně omezuje jakýkoli developerský potenciál. Případný nový majitel by navíc potřeboval speciální povolení řeckých úřadů i pro menší stavební zásahy. Ostrov je současně zatížen hypotékou a dluhy vůči státu.
Makri přitom není jen anonymní kus pevniny uprostřed moře. Ostrov se objevuje už ve starověkých textech včetně Homérovy Odyssey a díky své poloze byl strategicky významný i v období benátské nadvlády nad Jónským mořem.
Právě podobné nabídky v posledních letech stále častěji ukazují proměnu trhu se soukromými ostrovy. Zatímco dříve byly symbolem nekontrolovaného luxusu a developerských ambicí, dnes narážejí na mnohem přísnější ochranu přírody i rostoucí zájem o zachování nedotčené krajiny.



Touha po soukromém ostrově přitom v posledních letech výrazně zesílila. Pandemie, práce na dálku, digitální únava i přetížení měst vytvořily nový typ luxusu: samotu, ticho a možnost „zmizet“.
Zatímco dříve byly ostrovy spojované hlavně se jmény miliardářů nebo hollywoodských celebrit, dnes se stále častěji stávají součástí trendu takzvaného off-grid života – tedy existence mimo hlavní infrastrukturu a každodenní chaos. Nejde přitom jen o Řecko. Podobný trend je patrný napříč Evropou.
Podobný přístup zvolilo i Švédsko, které se v posledních letech snaží redefinovat představu luxusního cestování. Národní turistická organizace Visit Sweden spustila projekt „Your Swedish Island“, v rámci kterého nabídla lidem z celého světa možnost stát se na rok správci jednoho z pěti švédských ostrovů.
Nešlo o vlastnictví, ale o dočasný pobyt spojený s péčí o krajinu a respektem k přírodě. Vybraní účastníci měli na ostrově žít s minimálním dopadem na okolí, starat se o místo a sdílet zkušenost s pomalým životem blízko přírody. Kampaň stavěla na myšlence, že skutečný luxus dnes nepředstavuje okázalost, ale ticho, prostor, čas a možnost odpojit se od přetíženého světa.
V Irsku se například pravidelně prodávají malé ostrovy u západního pobřeží, zejména v hrabstvích Cork nebo Donegal. Zájem je především o ostrovy s historickými domy nebo ruinami, jejichž rekonstrukce ale podléhá přísným pravidlům ochrany krajiny. Často na nich navíc chybí elektřina, voda i přístupová infrastruktura, takže kupující musí počítat s velmi nákladným provozem.
V Norsku zase některé ostrovy lákají spíš milovníky samoty a rybaření než investory. Norský realitní trh nabízí menší skalnaté ostrovy s jednoduchými chatami, často bez silničního spojení a pouze s lodním přístupem. Server Private Islands Online upozorňuje, že norské stavební regulace bývají velmi přísné, zejména kvůli ochraně pobřeží. Ve většině případů je proto možné pouze rekonstruovat už existující objekty.
Specifický model zvolilo také Finsko, kde se část ostrovů nepronajímá ani neprodává klasickým způsobem, ale funguje formou dlouhodobých nájmů. Součástí podmínek bývá citlivý přístup k přírodě a omezení nové výstavby. Podle Visit Finland navíc roste poptávka po odlehlých místech bez masového turismu, kam lidé jezdí hlavně za tichem, rybařením a pobytem v krajině daleko od civilizace.
Romantická představa vlastního ostrova ale velmi rychle naráží na realitu. Mnoho evropských ostrovů totiž nemá infrastrukturu. Chybí pitná voda, kanalizace, elektřina nebo přístupový přístav. A právě proto mohou být některé z nich překvapivě levné. Vedle technických komplikací hrají stále větší roli také ekologické regulace. Evropské státy v posledních letech výrazně zpřísňují ochranu pobřeží, přírodních rezervací i menších ostrovních ekosystémů. V praxi to znamená, že nový majitel si často nemůže postavit hotel, molo ani větší dům.
Právě v tom se dnešní ostrovní trh výrazně liší od developerských projektů minulých dekád. Dříve byly soukromé ostrovy symbolem nekontrolovaného luxusu, dnes spíš hledáním rovnováhy mezi turismem a ochranou přírody.
Zdroj: autorský článek, Visit Finland, Private Islands Online, Greek Reporter, Visit Sweden



Kouč Francie Didier Deschamps po vyřazení v semifinále MS ve fotbale uznal, že Španělé byli lepší. Zároveň však naznačil, že nebyl spokojený s výkonem salvadorského sudího Ivána Bartona.



Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.



Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) vyzvala k urychlenému posílení reakce na epidemii eboly v Kongu. Podle organizace se nákaza šíří rychleji, než stačí zdravotníci rozšiřovat kapacity pro léčbu, vyhledávat případy a zabývat se prevencí dalšího přenosu. Upozornila na to agentura Reuters.



U požáru v lese Fontainebleau stále zasahuje přibližně 800 hasičů, aby zabránili opětovnému vzplanutí ohně, který se po 48 hodinách intenzivního boje podařilo dostat pod kontrolu a zastavit jeho další šíření. Informovala o tom ve středu agentura AFP. Požár se v lese vzdáleném přibližně 60 kilometrů od Paříže rozšířil na více než dva tisíce hektarů.


