V prokleté španělské vesnici církev mučila čarodějnice. Dnes tam míří tisíce turistů

Magazín Magazín
24. 8. 2021 17:09
Horská vesnička Trasmoz, ležící na severu Španělska, má jen kolem stovky obyvatel. Každý rok tam však míří tisíce turistů, které často neláká ani zřícenina hradu, ani pohled na impozantní vrcholky. Trasmoz totiž proslavily především čarodějnické procesy a stal se jedinou prokletou obcí ve Španělsku.
Správci místního hradu začali kovat falešné mince, a když byly zvuky kladiv vycházející z tvrze někomu podezřelé, sváděli to na to, že v oblasti kvůli kletbě straší čarodějnice.
Správci místního hradu začali kovat falešné mince, a když byly zvuky kladiv vycházející z tvrze někomu podezřelé, sváděli to na to, že v oblasti kvůli kletbě straší čarodějnice. | Foto: Shutterstock

Když se v Trasmozu v červenci koná festival čarodějnictví spojený s divadelními inscenacemi na motivy vyhrocených událostí místní historie, dorazí do obce pravidelně až šest tisíc zvědavých návštěvníků. Jen málokdo z domorodců by přitom ještě nedávno očekával, že by se jejich malá vesnička mohla stát turistickou atrakcí. Zájem vzrostl až na přelomu tisíciletí. Informoval o tom britský deník The Guardian.

V období pozdního středověku Trasmoz zažíval časy hospodářské prosperity a obývala ho multikulturní komunita křesťanů, židů a Arabů. Zároveň však čelil nevraživosti ze strany mnichů z nedalekého kláštera Veruela. Vzájemný spor vygradoval v roce 1252, když řád odmítal, aby vesničané v oblasti káceli dřevo a používali ho jako palivo. Opat z Veruely si tehdy vymohl, aby byl Trasmoz vyloučen z katolické církve. 

Tím však konflikt neskončil. O více než 250 let později se vesničané a mniši nepohodli kvůli vodní cestě vedoucí přes Monkajské hory. Tentokrát se za Trasmoz postavila i španělská šlechta, což církevní řád nenechal bez odvety. Opat se obci pomstil tím, že odříkal verše ze žalmů a se svolením papeže Julia II. ji proklel. 

Obyvatelé si z toho ale nic nedělali, a někteří dokonce pověst prokleté vesnice využili ve svůj prospěch. Správci místního hradu začali kovat falešné mince, a když byly zvuky kladiv vycházející z tvrze někomu podezřelé, sváděli to na to, že v oblasti kvůli kletbě straší čarodějnice. Křesťané báchorce uvěřili a mnoho místních žen za to zaplatilo životem.

Poslední čarodějnický proces se v obci odehrál v roce 1860 a Joaquina Bona Sánchezová při něm byla hozena ze strmého svahu. Věhlas obce zároveň v průběhu let slábl a vesnice čelila odlivu obyvatel, k němuž přispělo zejména vyhnání židů a muslimů a nástup urbanizace.

Nový rozmach přišel až na počátku 21. století, kdy španělská vláda nabídla obecním samosprávám dotace na podporu regionálních tradic. Právě tehdy se v Trasmozu zrodil festival Feria de Brujeria, na kterém nechybí čtení tarotových karet, podávání léčivých odvarů z bylinek ani korunování čarodějnice roku.

Mohlo by vás zajímat: Chci smíření. Musí zaznít, že jsme se na Bílé hoře zabíjeli, říká protestant

Smíření je krokem k tomu, aby byla z národa sňata kletba Bílé hory, můžeme se mít rádi, říká prezident spolku České studny David Loula. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

V kauze Čapí hnízdo je nutné ještě provést administrativní úkony, obvinění se musí seznámit se spisem, policie následně vypracuje konečný návrh

Zdroj: ČTK
Další zprávy