Ústřední postavou minisérie je Hana Kučerová, nesympatická zdravotní sestra, jež se k pacientům chová nevybíravě. Když dojde k podezřelému úmrtí pacientky, je proto první na ráně. Zdravotnici ztvárnila herečka Klára Melíšková, která podle režiséra Blaška zvládla postavu věrohodně přiblížit již na kamerových zkouškách.
"Od začátku jsme věděli, že postavu nechceme vykreslovat jako stoprocentně vinnou, a šlo nám o to, aby si divák vytvořil názor. Aby si dokázal představit, že i když jde o osobu, která není úplně sympatická, tak to nedává prostor k tomu, aby si o ní lidé mysleli, že je v něčem vinná," přibližuje režisér s tím, že jej velmi lákalo vytvořit takto nejednoznačnou figuru. "Postava je sice nesympatická, ale jen na první pohled. Musíte jí dát prostor k tomu, abyste ji poznali a zjistili, že je velmi svá, ale že není tak zlá," pokračuje Blaško.
Michal Blaško (31)
- Slovenský režisér a scenárista
- Vystudoval Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku a následně Vysokou školu múzických umění v Bratislavě
- Je autorem několika úspěšných krátkých filmů jako Strach nebo Zídka
- Za snímek Atlantida, 2003, obdržel v roce 2018 v soutěži Český lev cenu Magnesia za nejlepší studentský film
Domnívá se, že zdravotním sestrám, které se dostávají do problémů s nespravedlivými obviněními, často nepomáhá právě to, jak působí na své okolí. Roli v tom hraje i přetížení zdravotníků. "Nemocnice jsou častokrát poddimenzované lidskými silami a na lékaře a sestry je vyvíjen obrovský tlak a jsou nuceni pracovat více, než by měli. Tím, že jsou to jen lidé, musí se to nějakým způsobem podepsat na jejich charakteru," říká. Zmiňuje, že problém s podstavem v nemocnicích je ještě výraznější na jeho rodném Slovensku.
Podezřelí dostávají nálepku, které se už nezbaví
Kromě oblasti zdravotnictví, která je podle filmaře velmi citlivá, jej zajímala také mediální linka série Podezření. V případech, z nichž tvůrčí tým vycházel, upozorňuje na opakující se vzorec toho, jak především bulvární média automaticky považují danou osobu za vinnou a vytvářejí pro ni přízviska jako "anděl smrti", "něžná vražedkyně" nebo "sestra Smrt".
"Pokud někoho nazvete andělem smrti nebo podobně, aniž by padl rozsudek, dáváte mu nálepku, které se ten člověk už v životě nezbaví. Chtěli jsme nastolit otázku toho, že média ani společnost tady nejsou od toho, aby někoho soudily," dodává režisér.
V příběhu se dále objevuje motiv malého města, kde zdravotní sestru každý zná a mediální i společenský lynč je tak pro ni ještě citelnější, stejně jako v reálném případě sestry Věry Marešové z Rumburku, která se musela odstěhovat. "Řeší se tam nálepkování a mediální pranýřování někoho, koho ve městě každý zná. Někdo, kdo se k vám ještě včera choval jako přítel, je najednou daleko více ovlivněn tím, co četl, než tím, že vás zná několik let," říká Blaško.
Upozorňuje, že nejdůležitější je v těchto případech dodržování presumpce neviny. Připouští však, že je lidskou přirozeností snažit se co nejrychleji ukázat na viníka. "Když se objeví takovýto příběh, oběť v nás automaticky vzbuzuje lítost. Je pak velmi jednoduché vytvořit si k podezřelé osobě nenávist," myslí si. Dodává, že v případech neobjasněných úmrtí v nemocnicích je velmi těžké dokázat vinu. Uvádí příklad japonské sestry odsouzené ke 12 letům vězení, která měla pacientovi údajně sundat respirátor. "Přiznala se pod nátlakem policie, ale svou výpověď později odvolala. Jak potom chcete dokázat, kde je pravda a že si ten pacient nesundal respirátor sám?" ptá se filmový tvůrce.
Láká také na dějovou linku zdravotní sestry jako matky, její dospívající dcery a toho, jak podezření ovlivní jejich vzájemný vztah. "Postava Hany Kučerové je chladná a odtažitá nejen vůči svému pracovnímu okolí, ale i vůči dceři. Skrze ni ukazujeme důsledky obvinění pro někoho, kdo není viníkem, ale přímo se ho to dotýká a doplácí na to ještě víc než matka," vysvětluje.
Třídílný seriál České televize měl světovou premiéru 24. srpna na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a vznikl v koprodukci české Nutprodukce a francouzsko-německé televize Arte.
