V Mléčné dráze našli vesmírného vetřelce. Jeho stopy se skrývaly téměř 12 miliard let

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Mléčná dráha nevznikla jako hotový obří celek. Rostla po miliardy let a část své hmoty získala pohlcováním menších galaxií. Nová data z Hubbleova teleskopu teď posouvají její známou historii o 1,8 miliardy let hlouběji do minulosti. Vědci našli stopy dávné srážky, která se odehrála jen asi dvě miliardy let po velkém třesku.

Dnešní Mléčná dráha je mohutná spirální galaxie se stovkami miliard hvězd. Taková ale nebyla vždy. Rostla nejen tvorbou nových hvězd z vlastních zásob plynu, ale také tím, že během své historie pohlcovala jiné galaxie a přebírala jejich hvězdy, plyn i temnou hmotu.

Některé podobné události už astronomové znají poměrně dobře. Více než před šesti miliardami let začala Mléčná dráha pohlcovat trpasličí galaxii Sagittarius a tento proces podle vědců stále pokračuje. Ještě starší je pak spojení s galaxií Gaia-Sausage-Enceladus, kterou naše galaxie pozřela zhruba před deseti miliardami let a jejíž stopy výrazně ovlivnily strukturu galaktického disku.

Astronomové ale dlouho předpokládali, že ještě před těmito událostmi musela přijít další velká srážka. Její přesná podoba však zůstávala sporná. Nová data Hubbleova vesmírného teleskopu nyní podle týmu přinášejí jednoznačný důkaz, že k takové události skutečně došlo přibližně před 11,8 miliardy let, tedy pouhé dvě miliardy let po velkém třesku.

Jak vznikl náš domov?

„Naším domovem je Mléčná dráha, ale vlastně přesně nevíme, jak byl náš dům postaven,“ říká hlavní autor studie Davide Massari z Astrophysics and Space Science Observatory v Boloni. „V této práci jsme zjistili, odkud pocházela první významná várka stavebních kamenů: z trpasličí galaxie, které říkáme LKH.“

Mladá galaxie byla menší

Čím dál hlouběji astronomové do minulosti Mléčné dráhy nahlížejí, tím obtížnější je jednotlivé události rekonstruovat. Mladá galaxie byla menší, chaotičtější a velikostí se více podobala objektům, se kterými se srážela. Stopy dávných fúzí se navíc mohly během miliard let částečně setřít.

Právě proto se vědci zaměřili na kulové hvězdokupy, tedy obrovská, přibližně kulovitá seskupení desítek tisíc až milionů hvězd. Obsahují některé z nejstarších hvězd Mléčné dráhy a fungují jako jakási kosmická archeologická naleziště. Mohou totiž uchovávat hvězdy, které původně vznikly v jiných galaxiích a do té naší se dostaly až při pozdějších srážkách.

Tým pomocí Hubbleova teleskopu analyzoval 39 kulových hvězdokup v centrálních 20 tisících světelných letech Mléčné dráhy. Právě tam by podle astronomů měly zůstávat zachované stopy nejstarších galaktických fúzí.

„Díky vysokému rozlišení a hloubce snímků z Hubbleova teleskopu jsme mohli určit stáří a obsah kovů v těchto hvězdokupách s dosud nevídanou přesností,“ vysvětluje spoluautorka studie Chiara Zerbinatiová z Boloňské univerzity. V kombinaci s měřeními mise Gaia pak podle ní vědci dokázali oddělit skupinu hvězdokup, která se od ostatních zřetelně liší.

Rozhodující bylo jejich stáří a takzvaná metalicita, tedy množství prvků těžších než helium. Vědci objevili třetí populaci hvězdokup: byly starší než objekty přinesené pozdější srážkou s Gaia-Sausage-Enceladus, ale mladší než hvězdokupy vzniklé přímo v původní Mléčné dráze.

Z toho tým usuzuje, že musely pocházet z jiné, ještě starší galaxie. Mléčná dráha podle výsledků pohltila trpasličí galaxii, která obsahovala ve hvězdách hmotu odpovídající zhruba 500 milionům Sluncí. V době, kdy k tomu došlo, šlo o významnou část tehdejší hmotnosti naší mladé galaxie.

Vědci jí dali jméno Low-energy-Kraken-Heracles, zkráceně LKH. Název odkazuje na tři dřívější studie, které už možnost velmi staré galaktické srážky prosazovaly.

Nález mění představu o úplně prvních fázích vývoje Mléčné dráhy. „Některé předchozí studie tvrdily, že nejranější období vývoje naší galaxie určovaly pouze hvězdy, které vznikly přímo v ní. My jsme ukázali, že musíme počítat také s hvězdami narozenými v jiných galaxiích,“ popisuje Massari.

Výzkum tím zdaleka nekončí. Hubble nyní sleduje i další kulové hvězdokupy, které dosud nebyly podobně detailně studovány. Astronomové doufají, že právě jejich prostřednictvím postupně sestaví úplnější rodokmen Mléčné dráhy a odhalí další dávné galaxie, které během miliard let zmizely uvnitř té naší.