V Kábulu mají první kino jen pro ženy. Vede jej muž, kterému vadilo, že jeho manželka nesmí na filmy

Magazín Magazín
11. 3. 2017 7:30
"Postavit kino pro ženy je v Afghánistánu něco velice radikálního," říká provozovatel kina Abu Bakar Gharzai. Kino v kábulském nákupním centru postavil, protože se mu nelíbilo, že jeho manželka s ním nesměla chodit na filmy. Místní ženy přitom chodí do biografu raději než do kaváren.
Ilustrační snímek afghánských žen.
Ilustrační snímek afghánských žen. | Foto: Reuters

Uvnitř malého nákupního centra v afghánském Kábulu se odehrává mini genderová revoluce. Na první pohled zcela běžné kino Galaxy Family Miniplex v sobě skrývá něco neobyčejného - místo, kam na představení mohou jen ženy.

"Potkáte zde ženy často bez mahrama (příbuzný, který může být doprovodem ženy) a cítíte se svobodná," popsala serveru Broadly devětadvacetiletá Rohina Haroonová, která kino navštívila  již čtyřikrát.

Možná překvapivé je, že provozovatelem kina výhradně pro ženy, je muž - čtyřiatřicetiletý Abu Bakar Gharzai.

Ten vyrostl jako uprchlík v Pákistánu a později studoval v Indii. Když se v roce 2008 přestěhoval zpět do Afghánistánu, všiml si, že zde není moc míst, kam se dá jít s rodinou. Kino, do kterého pravidelně chodili v Indii, bylo pro jeho ženu zakázané. Rozhodl se proto otevřít vlastní, do kterého by mohly chodit i ženy.

Kina byla pánskými kluby

Posledních patnáct let byla totiž afghánská kina cosi jako pánské kluby, ženám zapovězené. "Postavit kino pro ženy je v Afghánistánu něco velice radikálního," uvedl Gharzai. Serveru Broadly přiznal, že kvůli provozu kábulského Galaxy Family Miniplex dostává po internetu výhrůžky od náboženských fundamentalistů.

Zajímavosti

  • Během vlády krále Muhammada Záhira Šáha, tedy mezi lety 1933 až 1973, a poté mezi lety 1978 a 1989, vypadal Kábul jinak. Ženy studovaly nebo pracovaly, mohly se oblékat evropsky a stejně jako muži chodit do kina. Ale jakmile na začátku 90. let vypukla občanská válka a k moci se dostali mudžáhedíni (islámští radikálové), kina byla zanedbaná. Ačkoliv jejich činnost nebyla zakázána, písničky, populární především v indických filmech, byly cenzurovány.
  • S příchodem Talibánu k moci v roce 1996 byly filmy, televize a většina druhů hudby definitivně zakázány. Po jeho svržení, v roce 2001, se dveře kin začaly pomalu otvírat, ale dopad náboženského fundamentalismu mizel jen pomalu. Pro mnoho nábožensky založených lidí zůstaly filmy téměř nedovolenou formou zábavy. 

Ačkoliv neexistuje žádné oficiální pravidlo zakazující ženám trávit čas v kině, drží se od jejich návštěv stranou z obavy, že by je muži obtěžovali nebo protože jim to jejich rodiny zakazují. "Možná si myslí, že by tam bylo moc mužů, a proto jim nedovolí jít. Možná se svou rodinou by ženy chodit mohly, ale ne samy - muži by se s nimi snažili mluvit a tak dále," poznamenala osmadvacetiletá Sevita Durraniová, návštěvnice Gharzaiho kina.

V žádném jiném kábulském kině nebyla ani Haroonová. Pro Broadly uvedla, že je v nich příliš mnoho nezadaných mužů, a to je jí nepříjemné.

Server napsal, že většina afghánských kin bývá plná dělníků, hlídačů, řezníků a nezaměstnaných lidí. Lístek například v Pamir Cinema totiž stojí méně než jeden dolar. Muži se zde většinou chovají neurvale, během filmu vstávají ze sedaček a řvou.

"Kdyby tady byly ženy, určitě by je obtěžovali," řekl k tomu dvacetiletý patron kina Pamir Rohid. "Společnost se ještě dostatečně nevyvinula na to, aby sem mohly chodit ženy," dodal Rohid.

Raději do kina než do kavárny

Lístky v Galaxy Family Miniplex jsou sice pětkrát dražší než v Pamir Cinema a muži sem výjimečně na představení mohou přijít, ale jenom jako členové ženiny rodiny, nebo pokud v kině nejsou jiné ženy.

Rodinné kino je však pro ženy něčím víc. Je to místo, kam můžou přijít relaxovat. Pravidelně sem chodí i šestnáctiletá Helen "jen tak se bavit, nejen kvůli filmu". Dívky jako je Helen dávají přednost tomuto kinu před kavárnami a restauracemi v kábulském nákupním centru, kde by mohly být obtěžovány nebo oslovovány místními muži.

"Je dobře, že máme v Kábulu takovéto místo. Ženy potřebují rozptýlení," uzavřela Durraniová.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Hertha zdolala Schalke a přiblížila se záchraně v německé lize

Fotbalisté Herthy porazili v dohrávce 31. kola německé ligy poslední Schalke 2:1 a bodovali posedmé v řadě. Berlínský tým, v jehož dresu odehrál 58 minut český reprezentant Vladimír Darida, se posunul na 13. místo a udělal důležitý krok k záchraně.

Do vedení se dostalo v 6. minutě již jistě sestupující Schalke. Amín Harít převzal na hranici šestnáctky přihrávku od Seada Kolašinace, prohnal se kolem Daridy a svou druhou brankou v sezoně otevřel skóre.

Hertha vyrovnala v 19. minutě, kdy se hlavou po standardní situaci prosadil stoper Dedryck Boyata. Obrat hostů dovršil ve druhém poločase střídající německý útočník Jessic Ngankam.

Dvě kola před koncem mají hráči Herthy na šestnáctý Bielefeld tříbodový náskok. Schalke prohrálo sedmý z posledních osmi duelů a s pouhými třinácti body uzavírá tabulku.

Německá fotbalová liga - 31. kolo:

Schalke - Hertha Berlín 1:2 (6. Harít - 19. Boyata, 74. Ngankam).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Hertha Berlín 32 8 10 14 40:50 34
14. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
15. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
16. Bielefeld 32 8 7 17 23:51 31
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 32 2 7 23 21:82 13
před 1 hodinou

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy