Uvnitř malého nákupního centra v afghánském Kábulu se odehrává mini genderová revoluce. Na první pohled zcela běžné kino Galaxy Family Miniplex v sobě skrývá něco neobyčejného - místo, kam na představení mohou jen ženy.
"Potkáte zde ženy často bez mahrama (příbuzný, který může být doprovodem ženy) a cítíte se svobodná," popsala serveru Broadly devětadvacetiletá Rohina Haroonová, která kino navštívila již čtyřikrát.
Možná překvapivé je, že provozovatelem kina výhradně pro ženy, je muž - čtyřiatřicetiletý Abu Bakar Gharzai.
Ten vyrostl jako uprchlík v Pákistánu a později studoval v Indii. Když se v roce 2008 přestěhoval zpět do Afghánistánu, všiml si, že zde není moc míst, kam se dá jít s rodinou. Kino, do kterého pravidelně chodili v Indii, bylo pro jeho ženu zakázané. Rozhodl se proto otevřít vlastní, do kterého by mohly chodit i ženy.
Kina byla pánskými kluby
Posledních patnáct let byla totiž afghánská kina cosi jako pánské kluby, ženám zapovězené. "Postavit kino pro ženy je v Afghánistánu něco velice radikálního," uvedl Gharzai. Serveru Broadly přiznal, že kvůli provozu kábulského Galaxy Family Miniplex dostává po internetu výhrůžky od náboženských fundamentalistů.
Zajímavosti
- Během vlády krále Muhammada Záhira Šáha, tedy mezi lety 1933 až 1973, a poté mezi lety 1978 a 1989, vypadal Kábul jinak. Ženy studovaly nebo pracovaly, mohly se oblékat evropsky a stejně jako muži chodit do kina. Ale jakmile na začátku 90. let vypukla občanská válka a k moci se dostali mudžáhedíni (islámští radikálové), kina byla zanedbaná. Ačkoliv jejich činnost nebyla zakázána, písničky, populární především v indických filmech, byly cenzurovány.
- S příchodem Talibánu k moci v roce 1996 byly filmy, televize a většina druhů hudby definitivně zakázány. Po jeho svržení, v roce 2001, se dveře kin začaly pomalu otvírat, ale dopad náboženského fundamentalismu mizel jen pomalu. Pro mnoho nábožensky založených lidí zůstaly filmy téměř nedovolenou formou zábavy.
Ačkoliv neexistuje žádné oficiální pravidlo zakazující ženám trávit čas v kině, drží se od jejich návštěv stranou z obavy, že by je muži obtěžovali nebo protože jim to jejich rodiny zakazují. "Možná si myslí, že by tam bylo moc mužů, a proto jim nedovolí jít. Možná se svou rodinou by ženy chodit mohly, ale ne samy - muži by se s nimi snažili mluvit a tak dále," poznamenala osmadvacetiletá Sevita Durraniová, návštěvnice Gharzaiho kina.
V žádném jiném kábulském kině nebyla ani Haroonová. Pro Broadly uvedla, že je v nich příliš mnoho nezadaných mužů, a to je jí nepříjemné.
Server napsal, že většina afghánských kin bývá plná dělníků, hlídačů, řezníků a nezaměstnaných lidí. Lístek například v Pamir Cinema totiž stojí méně než jeden dolar. Muži se zde většinou chovají neurvale, během filmu vstávají ze sedaček a řvou.
"Kdyby tady byly ženy, určitě by je obtěžovali," řekl k tomu dvacetiletý patron kina Pamir Rohid. "Společnost se ještě dostatečně nevyvinula na to, aby sem mohly chodit ženy," dodal Rohid.
Raději do kina než do kavárny
Lístky v Galaxy Family Miniplex jsou sice pětkrát dražší než v Pamir Cinema a muži sem výjimečně na představení mohou přijít, ale jenom jako členové ženiny rodiny, nebo pokud v kině nejsou jiné ženy.
Kabul's first cinema for women is more than just a place to watch movies https://t.co/tEfEvo3eI5 pic.twitter.com/u7UaxDR1jJ
— Broadly (@broadly) February 21, 2017
Rodinné kino je však pro ženy něčím víc. Je to místo, kam můžou přijít relaxovat. Pravidelně sem chodí i šestnáctiletá Helen "jen tak se bavit, nejen kvůli filmu". Dívky jako je Helen dávají přednost tomuto kinu před kavárnami a restauracemi v kábulském nákupním centru, kde by mohly být obtěžovány nebo oslovovány místními muži.
"Je dobře, že máme v Kábulu takovéto místo. Ženy potřebují rozptýlení," uzavřela Durraniová.
