V Česku si život vezmou čtyři lidé denně. O přežití teď bojuje i jediná bezplatná krizová linka

Za prvních osm měsíců letošního roku zaznamenali operátoři přes 116 tisíc pokusů o spojení. Pomoci se však dostalo jen zlomku z nich – reálně odbavili 9407 hovorů, zatímco dalších 107 tisíc proseb o pomoc narazilo na obsazovací tón.

Téměř pětina z těch, kteří se dovolali, přitom přímo řešila sebevražedné myšlenky či jednání. V desítkách případů museli krizoví interventi na místo okamžitě vyslat záchranné složky, protože volající již svůj pokus o ukončení života započali.

Související

Byl to nevědomý pokus o sebevraždu, řekl o své havárii. Takeši Kitano má mnoho tváří

„Naše linka funguje jako bezprostřední záchranná síť v okamžiku, kdy je člověk na úplném dně,“ vysvětluje Jarmila Kubáňková, ředitelka organizace Cesta z krize a psycholožka.

Linka 116 123, kterou provozuje nezisková organizace Cesta z krize, představuje unikátní službu. Funguje anonymně, bezplatně a čtyřiadvacet hodin denně. Při příležitosti Světového dne prevence sebevražd, který připadá na čtvrtek, ředitelka upozorňuje na kritickou situaci.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) si v roce 2024 v Česku vzalo život 1561 lidí, v průměru více než čtyři lidé denně. To je číslo, které je dlouhodobě nad průměrem EU.

„Celkem bylo na lince 116 123 v roce 2024 provoláno 2376 hodin, přičemž nejčastějším tématem hovorů byly osobní problémy jako úzkosti, deprese nebo potřeba stabilizace stavu u psychiatrických pacientů. Velká část hovorů se týkala i rozchodů, ztráty zaměstnání, sebevraždy nebo sebepoškozování,“ popisuje organizace Cesta z krize. 

Světový den prevence sebevražd každoročně připomíná zásadní věc: lidem v krizi nestačí říkat, aby se nebáli říct si o pomoc. Je potřeba zajistit, aby pomoc byla skutečně dostupná ve chvíli, kdy ji potřebují.

A to se v Česku stává problémem. Podle iRozhlas.cz linka přišla o část peněz od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Kvůli plošnému krácení dotací dostali místo téměř 15,2 milionu korun, o které požádali, jen přes 13 milionů. Bez celého státního příspěvku hrozí od října omezení jejich služeb, nebo dokonce definitivní zánik.

Od začátku letošního roku do konce srpna přitom mělo 18 procent všech volajících sebevražedné myšlenky či jednání, deset procent kontaktů na Lince pro rodinu a školu 116 000 řešilo sebepoškozování a sebevražedné tendence u dětí a dospívajících, o dvě procenta více než v roce 2023.

Jediná bezplatná nonstop linka

Linka první psychické pomoci 116 123 na rozdíl od řady jiných forem psychologické podpory není podmíněna pracovní dobou, místem bydliště ani tím, zda si ji člověk může dovolit zaplatit. Akutní psychická krize nepřichází mezi devátou a pátou ani nečeká na pracovní den či otevření ordinace.

Na Linku první psychické pomoci dlouhodobě odkazují státní i veřejné instituce. Policie ČR, Správa železnic, Ministerstvo vnitra nebo Vězeňská služba ČR ji uvádějí mezi základními kontakty pro lidi v psychické krizi jako pomoc pro dospělé, nonstop, zdarma a anonymně.

Související

„Byl mrtvý dřív, než zazněl výstřel.“ Kurt Cobain nespáchal sebevraždu, tvrdí výzkumníci

„Absurdní je, že od systému, který naši pomoc potřebuje a doporučuje, dostáváme čím dál méně financí, ačkoliv v síti krizové péče suplujeme klíčové služby,“ popisuje ředitelka Kubáňková.

Akutní krizi nelze měřit stopkami ani penězi

V Česku postupně vznikají nové projekty a služby okamžité psychické podpory. Akutní krizová intervence se však nedá dělat podle stopek ani ceny.

Průměrná délka krizového hovoru s dospělým člověkem na Lince první psychické pomoci činí 14,41 minuty. U Linky pro rodinu a školu 116 000 je to 15,81 minuty.

„Akutní krizová intervence se nedá dělat podle stopek. Zpracovat panickou ataku, pracovat s člověkem, který má myšlenky na sebevraždu, nebo zůstat na telefonu do příjezdu záchranné služby může trvat desítky minut,“ říká Marek Mičke, psycholog a specialista na komunikaci a fundraising organizace Cesty z krize.

240 Kč zachrání lidský život

Konec Cesty z krize by pro tisíce lidí v krizi znamenal zásadní zhoršení dostupnosti psychologické krizové intervence. Náklady na jeden průměrný krizový hovor přitom vycházejí zhruba na 240 korun.

Cesta z krize nyní prostřednictvím veřejné sbírky vybírá 750 tisíc korun jako překlenovací část z celkové potřebné sumy téměř 2,5 milionu korun. Pokud se finance nepodaří zajistit do konce září, hrozí od října omezení provozu linek a v krajním případě ztráta licencí a definitivní zánik služeb.

Zdroj: Cesty z krize, nzip.cz, NÚDZ