Reklama
Reklama

Přenáší mor, boří hráze a pochoduje po souši. V Česku se objevil obávaný vetřelec

Může přenášet smrtelnou nákazu pro naše raky, požírá vajíčka žab a svými norami narušuje hráze. Rak červený se objevil v jezeře Milada na Ústecku a může zamíchat životem pod hladinou i daleko za jeho břehy. „Myslím si, že raky z Milady nikdo jen tak nedostane,“ přibližuje biolog Jiří Patoka z České zemědělské univerzity v Praze.

Rak červený se objevil v jezeře Milada na Ústecku a může zamíchat životem pod hladinou i daleko za jeho břehy.
Rak červený se objevil v jezeře Milada na Ústecku a může zamíchat životem pod hladinou i daleko za jeho břehy. Foto: Archiv Jiřího Patoky, se souhlasem
Reklama

Na nečekaného obyvatele Milady upozornili počátkem září cyklisté, kteří na cestě zahlédli raka a zbytky klepet. Poslali fotografii ochráncům přírody a ti následně z jezera odchytili několik jedinců. Potvrdili tak první výskyt raka červeného ve volné přírodě v Česku.

Odborníci podobný nález očekávali. Tento invazní druh už žije v okolních zemích a například v Německu úspěšně přezimuje. Teď zjišťují, jak početná populace v Miladě je a zda se tam už rozmnožuje. „Je dost možné, že nějaké další populace už na území republiky jsou též, jenom o nich ještě nevíme,“ upozorňuje biolog Jiří Patoka z České zemědělské univerzity v Praze, který se na výzkumu podílí.

Z jezera může odejít po svých

Rak červený nemusí čekat, až ho někdo převeze do dalšího rybníka. Za vhodných podmínek se tam dokáže vydat sám. „Je schopen za noc ve vlhkém prostředí ujít třeba dva kilometry,“ vysvětluje biolog.

Na souš přitom nevylézá pouze tehdy, když jeho tůň vysychá. Vodu opouští aktivně, například za soumraku, a hledá potravu. Také kolem Milady už se našli raci na souši. Zda se vracejí do jezera, nebo míří do dalších vod, má ukázat monitoring.

Reklama
Reklama

Když se jim na novém místě daří, mohou rychle vytvořit početnou populaci. Brzy dospívají a začínají se množit. Následky pak pocítí i další živočichové: raci požírají například vajíčka žab a ocasatých obojživelníků. Navíc hloubí několikametrové nory. „Stačí to zcela jistě na to, aby způsobovali třeba netěsnosti hrází,“ popisuje Patoka.

K nákaze stačí i jediný jedinec

Pro našeho raka říčního a kamenáče představuje zásadní nebezpečí račí mor, jehož původce může rak červený přenášet. V tomto případě není potřeba čekat na přemnožení.

„Ten patogen může šířit jenom jeden jedinec,“ zdůrazňuje odborník. Na přenašeči přitom nemusí být na pohled nic poznat. U raků z Milady v době rozhovoru nákaza potvrzená nebyla, odebrané vzorky teprve procházely analýzou.

Jaké následky bude mít příchod nového druhu pro Česko, si Patoka zatím netroufá předpovídat. V nejpesimističtějším scénáři ale připouští i ztrátu původních druhů raků, které by nahradily ty invazní. Hodně bude záležet na tom, zda se podaří další šíření omezit.

Reklama
Reklama

Vylovit je? Tak jednoduché to není

Zbavit se nezvaných obyvatel jezera je složité. „Nemáme žádné selektivní jedy, které by zlikvidovaly pouze tento druh,“ říká Patoka. Odborníci proto musí kombinovat různé metody, například odchyt a využití rybích predátorů.

Ani pasti ale nejsou spolehlivým řešením. Zachycují hlavně velké jedince, zatímco mláďata unikají. Odstranění velkých samců navíc může paradoxně prospět menším, jejichž růst přítomnost silnějších soupeřů dosud brzdila.

Další záludností je takzvaná spící populace. Raků ubude natolik, že je kontroly nezachytí. Někteří ale přežijí a časem se znovu namnoží. „Z mého pohledu je to trošku sisyfovská práce,“ přiznává odborník.

„Záchranou“ můžete uškodit

Šíření mohou nechtěně urychlit i lidé. Patoka popisuje případ z Prahy, kde nálezkyně raka červeného vypustila do blízkého potoka. Netušila, že pomáhá invaznímu druhu. „Obecné povědomí lidí o racích je, že raci jsou přece chránění, čili se je snažíme zachránit, když je někde najdeme,“ vysvětluje.

Reklama
Reklama

Nalezeného raka proto nepřenášejte do jiné vody. Vyfoťte ho a nález oznamte odborníkům, například Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Spoléhat se pouze na červenou barvu nestačí, tento druh může mít i jiné zbarvení.

„Pokud se ta invaze chytne na začátku, tak ještě máme nějakou šanci ji regulovat,“ uzavírá Patoka.

VIDEO: „Když se invazní druh namnoží, nemáte šanci ho eliminovat, pouze omezit. Za každým druhem je speciální příběh,“ říká entomolog Jiří Skuhrovec

Zdroj: autorský text


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama