Velká předpověď na prázdniny. V Česku se chystá léto, jaké dlouho nepamatujeme

Meteorologové po celém světě sledují rychlé oteplování Pacifiku, které může odstartovat silné El Niño. Klimatický jev vznikající tisíce kilometrů od Evropy dokáže ovlivnit počasí na celé planetě – od povodní a požárů až po rekordní vedra. Jaké scénáře nyní očekávají odborníci a může jeho vliv pocítit i Česko?

Tichý oceán je tisíce kilometrů daleko, přesto právě teď poutá pozornost meteorologů z celého světa. Nad rovníkovým Pacifikem se odehrávají věci, které mohou v příštích měsících ovlivnit počasí téměř na celé planetě.

Klimatické modely americké NOAA, evropského ECMWF i Světové meteorologické organizace (WMO) naznačují návrat jevu El Niño – a část odborníků připouští, že by mohl zesílit až do podoby mimořádně silné epizody označované jako „super El Niño“.

„Zatím je ještě předčasné mluvit o super El Niño,“ upozorňuje klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. „O síle epizody rozhodnou hlavně teploty oceánu v centrálním Pacifiku během léta a začátku podzimu.“

Podobně opatrně mluví i meteoroložka Dagmar Honsová, podle níž ale současná data ukazují na velmi dynamický vývoj. „Teploty mořské hladiny v rovníkové části Pacifiku rychle rostou a modely naznačují výrazný nárůst teplot vody o více než 1,5 °C,“ říká. Právě proto se v médiích začíná objevovat označení „super“.

Oceánský motor počasí

El Niño je přirozené klimatické kolísání v tropickém Pacifiku. Dochází při něm k oteplení povrchových vod ve východní a centrální části Tichého oceánu, což následně změní proudění atmosféry nad velkou částí planety. Nejde přitom o lokální jev. Silné epizody El Niño v minulosti souvisely s ničivými povodněmi v Jižní Americe, rozsáhlými požáry v Indonésii a Austrálii, slabšími monzuny v Indii i rekordními globálními teplotami. Právě po silných epizodách z let 1997–1998 a 2015–2016 zaznamenal svět některé z nejteplejších roků v historii měření.

Meteorology letos znepokojuje především rychlost oteplování podpovrchových vod Pacifiku. Pod hladinou se vytvořila rozsáhlá masa teplé vody – takzvaná Kelvinova vlna –, která postupuje směrem k pobřeží Jižní Ameriky a může během několika měsíců výrazně posílit celý systém. Podle Dagmar Honsové navíc El Niño dnes působí v úplně jiných podmínkách než před několika dekádami. „Planeta je výrazně teplejší než při silných epizodách v minulém století. I běžný El Niño proto může přinášet extrémnější projevy.“

Svět čekají extrémy

Pokud se El Niño skutečně naplno rozvine, nejvýrazněji zasáhne oblasti kolem Pacifiku. Západní pobřeží Jižní Ameriky obvykle čelí intenzivním dešťům a záplavám, zatímco jihovýchodní Asii a Austrálii často sužuje sucho a riziko rozsáhlých požárů. „Nejvíce zasažené bývají oblasti kolem Pacifiku, protože s Tichým oceánem přímo sousedí – Amerika, Asie i Austrálie,“ vysvětluje Radim Tolasz.

Významné dopady může pocítit i globální ekonomika. Silné epizody El Niño v minulosti ovlivnily zemědělskou produkci, ceny potravin i energetiku. Zároveň se očekává další růst globálních teplot a vyšší pravděpodobnost extrémních meteorologických jevů. Zajímavé je, že jev El Niño může paradoxně omezovat vznik hurikánů v Atlantiku. „Zvyšuje střih větru nad tropickým Atlantikem, takže se hurikány vytvářejí obtížněji,“ připomíná Dagmar Honsová. To může znamenat slabší hurikánovou sezonu a méně hurikánů postupujících směrem k Evropě.

Evropa pod vlivem Pacifiku

Na rozdíl od tropů ale Evropa nikdy nereaguje na El Niño přímočaře. Vliv Tichého oceánu se zde mísí s dalšími klimatickými mechanismy – především se severoatlantickou oscilací a prouděním nad Atlantikem. „V atmosféře všechno souvisí se vším,“ říká Radim Tolasz. „Jenže Evropu ovlivňuje více klimatických systémů současně, proto jsou dopady méně jednoznačné.“

Právě proto dnes žádný seriózní meteorolog netvrdí, že El Niño automaticky přinese konkrétní scénář počasí pro Evropu nebo Česko. Přesto některé sezonní výhledy počítají s vysokou pravděpodobností nadprůměrně teplého léta téměř v celé Evropě. Nejvýraznější odchylky se očekávají na jihu a jihovýchodě kontinentu, kde už nyní zažívají první výrazné vlny veder.

Velkou roli přitom nehrají jen tropické vody Pacifiku, ale také rekordně teplý Atlantik a Středozemní moře. „Teplejší oceány podporují vyšší obsah vodní páry v atmosféře a tím i extrémnější projevy počasí,“ upozorňuje Radim Tolasz. Podle Dagmar Honsové bude zásadní také poloha jet streamu – výškového proudění ve výšce kolem deseti kilometrů. Pokud zůstane posunutý nezvykle daleko na sever, mohou se nad Evropou déle udržovat stabilní tlakové výše a s nimi i horké počasí.

Co může čekat Česko?

Odborníci připouštějí, že kombinace oteplujícího se klimatu a změn v atmosférické cirkulaci může zvýšit pravděpodobnost extrémů. Modely se zatím shodují alespoň na jednom: letošní léto bude s největší pravděpodobností opět teplotně nadnormální. To ale samo o sobě už dnes není nic výjimečného.

„Léto by muselo být opravdu hodně studené, aby skončilo pod normálem,“ poznamenává Radim Tolasz. Otázkou zůstává, jak budou vypadat srážky. Zatímco některé modely naznačují sušší průběh, meteorologové upozorňují, že sezonní předpovědi mají stále omezenou přesnost. Ostatně loňské léto mělo být podle dlouhodobých modelů suché a horké – realita byla výrazně proměnlivější. Právě proměnlivost a větší výkyvy mohou být jedním z hlavních znaků budoucích sezon. Delší období sucha mohou střídat intenzivní bouřky a přívalové deště.

„Nárůst teploty vzduchu i vody zvyšuje intenzitu některých nebezpečných jevů,“ říká Dagmar Honsová a připomíná loňské zářijové povodně, které zesílilo mimořádně teplé Středozemní moře. Naopak Radim Tolasz upozorňuje, že samotné El Niño pravděpodobně nebude mít na české srážky přímý vliv. „Na to jsou projevy El Niño od Evropy příliš vzdálené a zeslabené.“

Největší dopady možná teprve přijdou

Zajímavé je, že nejsilnější dopady El Niño se často neprojevují během jeho vzniku, ale až s několikaměsíčním zpožděním. Pokud se tedy systém skutečně rozvine během druhé poloviny roku 2026, výraznější vliv na Evropu může přijít spíše během zimy 2026/2027 nebo až v roce 2027. A právě toho se část klimatologů obává nejvíc. Ne samotného El Niña, ale jeho kombinace s dlouhodobě oteplující se planetou.

Video: Žádná čtyři roční období, jen léto a zima, popisuje budoucnost klimatu Zárybnická

Spotlight moment: Žádná čtyři roční období, jen léto a zima, popisuje budoucnost klimatu Zárybnická | Video: Aktuálně.cz

„Globální oteplování může zesilovat některé projevy El Niña, například extrémní teploty nebo změny proudění vzduchu,“ říká Radim Tolasz. Podle odborníků dnes navíc oceány obsahují rekordní množství tepla. A právě oceány jsou hlavním zásobníkem energie pro atmosféru. Jistotu ale meteorologové stále nemají. Přesnější obrázek by měl přijít až koncem léta. „Nejspolehlivější předpověď síly El Niña bývá obvykle na podzim,“ dodává Radim Tolasz. „Jasněji bude v srpnu.“

Zdroj: autorský článek, WMO, Copernicus Seasonal Forecasts, ECMWF, The Guardian, Washington Post