Češi zelenají. Kupují biopotraviny a recyklují, tvrdí ekolog

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
21. 4. 2014 18:28
Rozhovor s programovým ředitelem Hnutí Duha Vojtěchem Koteckým.
Lidé se učí žít "zeleně". A na životním prostředí to začíná být vidět.
Lidé se učí žít "zeleně". A na životním prostředí to začíná být vidět. | Foto: Thinkstock

Praha Ekologie je pro starou gardu politiků něco jako sprosté slovo, ekolog je pro ně automaticky "ekoterorista". Nynější prezident Miloš Zeman, stejně jako jeho předchůdce Václav Klaus, má pro ekology či "zelené politiky" jen posměšná slova.

Na druhou stranu veřejnost slyší na ekologické projekty, jako jsou chytré pasivní budovy, solární panely na střechách, kotle na peletky, recyklace odpadů, biopotraviny a podobně.

Lidem ale vadí "lány" solárních panelů místo zemědělské půdy či "lesy" větrných turbín. Mnozí si je automaticky spojují s ekology. Ale stojí skutečně za těmito velkoprojekty ekologové?

Díky mediální i politické zkratce je první obrázek, který se řadovému občanu vybaví, řekne-li se ekolog, člověk přivázaný u stromu nebo člověk visící s transparentem na laně na cizím objektu.

"Neokupuju objekty a nevnikám do zakázaných prostor. Chodíme jednat s ministry, poslanci a úředníky, spolupracujeme s firmami a radnicemi, děláme praktické projekty přímo v přírodě, každý rok poradíme tisícům domácností," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Aktuálně.cz: Jakýmsi heslem Dne Země 2014 jsou "Zelená města", tedy města chovající se odpovědně k životnímu prostředí. Kampaň vypichuje ekologickou energii, dopravu a ekologické budovy. Jak se "zelenají" česká města?

Vojtěch Kotecký: Zelenají. Přibývá chytrých pasivních budov nebo domů, které si vyrábějí svoji vlastní čistou energii, více a více  recyklujeme odpady a řada českých měst má docela slušnou veřejnou dopravu.

Některé magistráty už také přišly na to, že parky budou příjemnější, pokud se v nich najde i místo pro přírodu - například olomoucká radnice spolupracuje s místní pobočkou Hnutí Duha a dalšími experty na projektu, který má do parků přilákat více ptáků nebo netopýrů.

A.cz: To skoro vypadá jako (zelená) idyla...

Vizitka Vojtěcha Koteckého

Vojtěch Kotecký

Vystudoval systematickou biologii a ekologii na Univerzitě Karlově. V Hnutí DUHA pracuje od roku 1992. Nejprve pomáhal v pražské místní pobočce, poté se několik let zabýval ekologickými dopady těžby v dolech a lomech, dva roky byl koordinátorem výzkumu. Nyní má na starost strategii a vedení programové práce – a koordinuje legislativní činnost Hnutí DUHA. Napsal řadu odborných studií či analýz, desítky menších publikací a článků v tisku. Je členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj a Rady surovinové politiky ministerstva průmyslu. Rok předsedal Friends of the Earth Europe, federaci ekologických organizací z třiceti zemí celého kontinentu.

Ale stále trvají dva velké problémy. Za prvé nehorázný vliv developerů, kteří si dokážou prosadit své projekty na úkor veřejného prostoru a zelených ploch. Všimněte si, jak třeba v Praze mizí malé parčíky a místo nich vznikají nové budovy. A za druhé, ve vzduchu jsou vysoké koncentrace výfukových plynů, které běžně překračují hygienické normy.

A.cz: Kampaň má pomoci zmírnit klimatické změny a podpořit obnovitelné zdroje energie. Zdá se, že Čechům se příliš nelíbí pole a lány "osázené" solárními panely, popřípadě větrnými turbínami. Navíc rozsáhlé podvody solárníků popularitě tohoto trendu také nepřidaly. Jak chcete změnit smýšlení Čechů?

Pole osázená solárními elektrárnami se lidem nelíbí právem - ale Češi a Češky hodně fandí chytrým projektům, jako jsou solární panely na střechách, kotle na peletky, obecní větrné elektrárny, malé výtopny na biomasu a podobně.

Spousta lidí už také hledá možnosti, jak zateplit dům, namontovat do něj rekuperaci - vlastně inteligentní větrání - nebo si pořídit vlastní čistou výrobu energie. Rodiny přišly na to, že takové technické vychytávky jsou dobré řešení, jak snížit svoji závislost na drahých a také špinavých fosilních palivech. Chtějí se stát v dobrém smyslu slova neplatiči - neplatit energetickým společnostem zbytečně.

A.cz: Vypadá to, že většinová společnost je na ekology alergická. Může za to i přetrvávající doktrína opoziční smlouvy? Prezident Zeman, zdá se, pokračuje v Klausově zesměšňujícím tónu vůči ekologii a čemukoliv zelenému. Ekologové rovná se automaticky "ekoteroristi"…

Společnost je hlavně alergická na politiky, kteří se pořád jenom hádají s kdekým, namísto aby řešili problémy. Sociologové z Akademie věd se každé dva roky ptají tisíců lidí napříč Českou republikou, komu nejvíce důvěřují v životním prostředí. Vždycky mají stejný výsledek. Na prvním místě se pravidelně s převahou umisťují starostové a ekologické organizace.

Lidi chtějí vidět, že bude čistší vzduch ve městech a snadnější recyklace odpadu, živá a zelená krajina, zdravé lesy a pěkné národní parky. Nikoli zákopové války, agresivní útoky a přestřelky.

A.cz: Nemohou si ekologové za tuto špatnou pověst částečně i sami? Třeba akcemi, při nichž kvůli sebepropagaci porušují předpisy a zákony okupací objektů, vniknutím do zakázaných prostor…?

K tomu nemůžu nic říct. Neokupuju objekty a nevnikám do zakázaných prostor. Chodíme jednat s ministry, poslanci a úředníky, spolupracujeme s firmami a radnicemi, děláme praktické projekty přímo v přírodě, každý rok poradíme tisícům domácností.

A.cz: Lidem také vadí ekologická nařízení, kvůli nimž nemohou do části Šumavy, aby nerušili tetřeva, nebo na některé horské louky, aby nerušili vzácné brouky. Není to někdy ze strany ekologů přehnané?

Národní parky a přírodní rezervace by měly sloužit lidem, prosazuje Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha.
Národní parky a přírodní rezervace by měly sloužit lidem, prosazuje Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha. | Foto: Markéta Jedličková, Hnutí Duha

Národní parky a přírodní rezervace by měly sloužit lidem, aby v nich mohli poznávat divokou českou přírodu. Je na co se dívat - máme u nás zbytky starých pralesů i kvetoucí a vonící stepi, můžete v nich potkat orly, rysy nebo vzácné orchideje. Proto vždycky prosazujeme, aby jejich správci vítali turisty, zvali je do přírody a ukazovali jim, co v nich pro nás všechny chrání.

Navrhli jsme například, aby v zákoně bylo zrušeno paušální pravidlo, že v prvních zónách národních parků se může chodit jenom po turistických stezkách, a rozhodovalo se případ od případu.

Nicméně samozřejmě se někdy musíme dohodnout na nějakých pravidlech - například kdybychom na Sněžku každý šli vlastní cestičkou, rozšlapeme všechnu vegetaci, takže Národní park musí vymezit cesty. Nebo při hnízdění vzácných ptáků, které by davy lidí v lese rušily.

A.cz: Lidem také připadají zbytečné nejrůznější mosty pro žáby, koridory pro srnky a podobně. Není to skutečně zbytečné plýtvání penězi?

V naší krajině přibývá dálnic, takže se stává neprostupnou pro zvířata. Víte, že každý rok u nás na silnicích umře přes 50 tisíc srnců? Proto potřebujeme na dobře vybraných místech postavit přechody pro zvířata. Nebo obnovit některé remízky, meze a jiné zelené koridory v polích, aby se mohla pohybovat z jednoho místa na druhé a nepřekážely jim neprostupné lány.

Jiná věc je, že Ředitelství silnic a dálnic v minulosti postavilo některé zelené mosty na úplně nesmyslných místech a zbytečně předražené. Ale to není chyba zelených mostů, nýbrž těch, kdo je stavěli špatně, navzdory radám expertů.

A.cz: Změnilo se v oblasti životního prostředí po Klausově odchodu něco k lepšímu? Ekologové ho považovali za jakousi "žábu na prameni“. Některé zahraniční organizace již hovoří o zlepšení…

Klaus sice vedl velké řeči, ale upřímně řečeno si nemyslím, že měl nějaký praktický vliv. Vetoval pár důležitých zákonů, například o ochraně ovzduší před smogem, ale Parlament ho vždycky obratem přehlasoval. Skutečnou žábou na prameni v posledních letech byli různí regionální bossové politických stran, kteří prosazovali roztodivné zájmy - tu developerské projekty v národních parcích, onde pozdržet recyklaci odpadu kvůli konkurenčnímu projektu a podobně.

A.cz: Organizace Earth Day prodává tričko, na němž se lední medvěd drží na tyči větrné turbíny zapíchnuté do zbytku ledové kry. Jak byste okomentoval toto poselství?

Den Země 2014: Proti klimatickým změnám a pro čistou energii.
Den Země 2014: Proti klimatickým změnám a pro čistou energii. | Foto: Earth Day

Mám rád lední medvědy. Nicméně kdybych měl ukázat, proč bychom se měli zbavovat závislosti na fosilních palivech, asi bych na tričko dal Putina s kohoutkem od ropovodu. Nebo smog.

A.cz: Má vlastně Den Země smysl? Na jeden den si obyvatelé této planety připomenou, že je tu cosi jako životní prostředí a že jestli rychle nezměníme své chování, bude to prostředí nevhodné k životu. Ale tak to jde rok co rok – cítíte nějaký významný posun?

Určitě. Více a více recyklujeme odpadky, lidé kupují více a více biopotravin, ve městech přibývá zateplených domů a na střechách solárních panelů na ohřívání vody. Asi za to nemůže Den Země - to je jenom jedno připomenutí. Přijde mi na něm sympatické, že to není smrtelně vážná nalejvárna, ale stala se z něj spíš událost pro rodiny s dětmi, příležitost vyrazit do přírody nebo na různé zábavné akce.

A.cz: Když se lidé rozhodují v předvolební kampani, koho zvolit, slyší spíše na sociální jistoty, na přidání peněz než na ekologické programy. Jsou často v takové sociální a ekonomické situaci, že péče o planetu je to poslední, co by řešili… Lze jim to vyčítat?

Nevidím v tom rozdíl. Vezměte si Zelenou úsporám. Stal se z ní politický hit. Rodinám ušetří desítky tisíc korun ročně na účtech za vytápění - ale je to také hlavní řešení, jak vyčistit smog a snížit naši závislost na uhelných velkodolech. A na plynu z Ruska. Je přece jedno, proč zateplujeme domy. Hlavně když je zateplíme.

 

Právě se děje

Další zprávy