Už balili kufry. Poslední zářez do země odkryl hrob a stopy dávného rituálu

V hrobě u Vratislavi archeologové objevili 42 zvířecích zubů s provrtanými kořeny. Jejich uspořádání naznačuje, že původně tvořily náhrdelník.

Kruhový útvar o průměru asi čtyř metrů vypadal jako pozůstatek mohyly. Právě při jeho průzkumu archeologové narazili na pravěký hrob.

Fragmenty lebek patřily podle prvních zjištění dvěma dospělým lidem. Analýzy mají ukázat, zda zemřeli ve stejné době jako pohřbený muž.

Tým už podle popisu naleziště prakticky končil práci. Pak si vědci všimli kruhového útvaru v zemi a rozhodli se pokračovat ve výkopu.

Nedaleké hroby pocházejí z doby kolem let 350 až 430 našeho letopočtu. Muž s náhrdelníkem byl podle nálezů pohřben už kolem roku 2900 před naším letopočtem.

V hrobě u Vratislavi archeologové objevili 42 zvířecích zubů s provrtanými kořeny. Jejich uspořádání naznačuje, že původně tvořily náhrdelník. |

Foto: Wrocław Medical University, se souhlasem – Fot. prof. Tomasz Gralak

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Měli hotovo a začínali balit vybavení. Na pohřebišti z doby stěhování národů u Vratislavi polské archeology na poslední chvíli zaujal nenápadný terénní val. Měl asi čtyři metry v průměru a připomínal mohylu. Rozhodli se ještě naposledy kopnout.

Pod zemí na ně čekalo něco, co s původním pohřebištěm vůbec nesouviselo – hrob starý téměř pět tisíc let.

Vedle kostry dospělého muže ležela opotřebovaná sekera, náhrdelník z 42 provrtaných zvířecích tesáků, jantarové korálky a dvě useknuté lidské lebky, které naznačují temný rituál.

„Prakticky už jsme se balili,“ popsal okamžik nálezu antropolog a anatom Paweł Dąbrowski z Vratislavské lékařské univerzity. Právě uspořádání zubů ho přesvědčilo, že nejde o náhodně nahromaděné pozůstatky. Všech 42 zubů mělo otvor a jejich poloha v zemi odpovídala šperku navlečenému na provaz nebo šňůru, která se během tisíciletí nedochovala.

Mysleli, že jsou o tisíce let mladší

Nález přitom ležel přímo v areálu pohřebiště, které archeologové zkoumají už delší dobu. To je datováno do období kolem 350 až 430 našeho letopočtu, tedy přibližně před 1600 lety. Jenže sekera nalezená u muže vyprávěla úplně jiný příběh.

Její tvar a materiál, serpentinit, odpovídají typu kamenné bojové sekery používané ve středním neolitu. Archeologové proto hrob předběžně zařadili do období kolem roku 2900 před naším letopočtem.

To mění význam celého naleziště. Nejde jen o jeden neobvyklý hrob. V okolí Vratislavi se objevily dva podobné pravěké pohřební objekty prakticky ve stejnou dobu. Druhý archeologové odkryli několik kilometrů odtud v Ivinách. I v něm byl člověk pohřben s kamennými nástroji, sekerami a jantarovými ozdobami.

Komu patřilo 42 zubů?

Na samotném náhrdelníku je zatím možná nejzajímavější právě to, co ještě není jisté. Výzkumníci podle tvaru zubů předpokládají, že pocházejí z velkých savců. Mohli mezi nimi být zástupci psovitých šelem, jeleni nebo mladý medvěd. Nelze zatím vyloučit ani to, že některé zuby jsou lidské. To mají zjistit až genetické analýzy.

Je také možné, že náhrdelník něco vypovídá o postavení muže v tehdejší komunitě. Sekera nese stopy používání a její ostří je lehce poškozené, takže podle Dąbrowského mohla sloužit jako nástroj k boji nebo lovu, nikoli pouze jako symbolický předmět vložený do hrobu.

Samotná výbava ale neumožňuje říct, kdo muž byl. Výzkumníci připouštějí, že mohl být lovcem, válečníkem nebo významnou osobou svého rodu. Profesor Tomasz Gralak z Vratislavské univerzity uvažuje také o možnosti, že šlo o patriarchu rodiny. A pak jsou tu dvě další lebky.

Useknuté hlavy jako dar

Jejich přítomnost je na celém nálezu nejzáhadnější. Fragmenty dvou lebek dospělých lidí byly odděleně od téměř kompletní kostry muže. Archeologové zatím nevědí, proč tam byly.

Jedna z pracovních hypotéz je znepokojivá: mohlo jít o hlavy lidí, kteří byli před pohřbením dekapitováni a jejichž pozůstatky byly následně uloženy k muži jako dar nebo oběť. To mají ukázat další analýzy. Antropologové budou na kostech hledat poškození odpovídající zásahu ostrým nástrojem. Současně chtějí pomocí radiokarbonového datování zjistit, zda všechny lidské ostatky skutečně pocházejí ze stejného období.

Pokud se stopy po násilném oddělení hlav potvrdí, změní se i pohled na samotný pohřeb. Dvě lebky by už nebyly jen podivnou součástí výbavy, ale odkazem na nějaký pradávný rituál.

Možná přišli z východu

Vědce především zajímá, kdo byl muž, který v hrobě skončil. Odběry z kostí a zubů čekají radiokarbonové, genetické a izotopové analýzy. Z poměru některých izotopů mohou vědci získat informace o prostředí, ve kterém člověk vyrůstal, a případně zjistit, zda se během života stěhoval. DNA zase může pomoci určit jeho příbuznost s lidmi z druhého nedalekého hrobu a také původ zvířat, jejichž zuby skončily v náhrdelníku.

Pohřební výbava kombinovala několik druhů materiálů. Archeologové našli kamennou sekeru, pazourkové nástroje, jantarové a kostěné korálky i náhrdelník ze zubů.

Vědci chtějí pomocí DNA určit, jakým zvířatům 42 zubů patřilo. Výsledky mohou zároveň napovědět, odkud jednotlivá zvířata pocházela.

Hrob muže se 42 zuby, kamennou sekerou a fragmenty dvou lidských lebek vznikl přibližně před 4900 lety. Další analýzy mají objasnit, kdo v něm byl pohřben a proč ho doprovázely právě tyto předměty.

Zobrazit
14 fotografií

Pro archeology tak zůstává nejzajímavější otázka původu a pohybu lidí, kteří v době kamenné žili v okolí dnešní Vratislavi. Právě analýzy DNA a izotopů mohou ukázat, zda muž pocházel z místní komunity, nebo zda do oblasti přišel odjinud. Vědci očekávají první výsledky ještě letos.

Teprve potom bude možné zjistit, kdo muž byl, odkud přišel a co pro něj znamenaly dvě lidské lebky uložené v jeho hrobě.