


V kapli rostly stromy, ze střechy zbyly trosky a kamenný štít se nebezpečně nakláněl. Teď má téměř sto let stará stavba u Svojší nový krov, šindelovou střechu, opravené zdivo i původní dveře. Za její obnovou stojí osmatřicetiletý Richard Brož, pro kterého před lety všechno začalo jedním hashtagem na mikině.

Kaple u silnice směrem na Horskou Kvildu byla ještě před několika měsíci téměř neviditelná. Obklopovaly ji kopřivy vysoké po pás, uvnitř rostly stromy a jeden z nich na stavbu spadl. Ze střechy zbyly trosky, kamenný štít se nebezpečně nakláněl a uvnitř se hromadily odpadky. Dnes je situace úplně jiná. Zdivo je opravené, kaple má nový krov a šindelovou střechu, zachovaly se původní dveře a přibyly vitráže. Ještě ji čeká nový kříž.



Za obnovou stojí osmatřicetiletý Richard Brož. Poslední čtyři roky se živí především projektem We Love Šumava, který dnes dělá na plný úvazek.
„Na Šumavu jsem se dostal vlastně úplně jednoduše – narodil jsem se tady. Jsem rodák ze Železné Rudy, kde jsem strávil celý svůj život, takže moje vazba na Šumavu je opravdu celoživotní.“ Rozpadlou kapli znal roky. Jezdil kolem ní a vnímal ji jako přirozenou součást zdejší krajiny. Až později začal přemýšlet, co s ní vlastně bude.
Nejprve bylo potřeba vypátrat, kdo kapli vlastní. Majitelé projekt We Love Šumava znali a nakonec mu ji bezúplatně převedli. Jedinou podmínkou bylo, že zůstane kaplí. Brož založil skupinu na WhatsAppu a začal obvolávat známé.
První brigáda byla hlavně o úklidu. „Na první brigádě jsme všechno vyčistili, vykáceli náletové dřeviny a odstranili stromy, které tam rostly. Zůstaly nám jen zbytky střechy, poškozené zdivo a stará omítka.“

Po vyčištění se ale ukázalo, že o historii místa téměř nic nevědí. Kaple nebyla významným poutním místem, v samotné obci navíc stojí větší kaple na návsi. Brož proto zpočátku ani nevěděl, zda šlo skutečně o kapli, nebo třeba o márnici. Na sociálních sítích proto požádal lidi o pomoc. Do pátrání se zapojili lidé, kteří hledali v archivech v Klatovech, i německá sdružení bývalých obyvatel Šumavy a jejich potomků.



„Doufali jsme, že se podaří najít nějakou starou fotografii, která by nám ukázala, jak kaplička původně vypadala.“ Nakonec se podařilo objevit snímek z roku 1984, nejstarší fotografii kaple, kterou mají k dispozici. Pomohla určit podobu některých jejích částí. Z katastrálních knih pak vyplynulo, že stavbu v roce 1928 nechala postavit rodina Weberových. Kapli se proto říkalo Weberova kaple nebo Weberkapelle. Rodina neměla děti a původní zasvěcení se zatím nepodařilo zjistit.

Při obnově musela pryč i část novějších zásahů. Stavba dostala nové spárování, odvodnění a omítky, vznikl nový krov a šindelová střecha. Uvnitř přibyla podlaha, oltář a další vybavení. Původní dveře se podařilo zachránit díky místnímu obyvateli, který je měl několik let uschované. O jejich restaurování se postaral Ateliér Kůs v Kašperských Horách. Při opravě se navíc potvrdilo, že skutečně jde o původní dveře kaple.
Před stavbou byly vysazeny dvě lípy na místech, kde podle pamětníků rostly původní stromy. Přibylo také kamenné dláždění. Takzvaná umrlčí prkna, která se v minulosti používala při vynášení zemřelých, dnes slouží jako informační tabule. Vitráže vytvořila sklářka Lenka Kargol. Další výrazný prvek ale teprve přibude. Kříž ve štítu ponese šest skleněných koulí, z nichž každá má vlastní příběh.
Brož se kvůli tomu spojil se sklářem Františkem Jungvirtem, který stejně jako on pochází ze Šumavy. Společně připravili šest unikátních váz spojených s historií sklářství v nedalekém Rejštejně. V každé je skleněná koule vyrobená z historického skla z někdejší rejštejnské sklárny. Druhá, stejná koule patří ke každé váze a při vysvěcení kaple se stane součástí nového kříže.
„Chtěli jsme tím lidem nabídnout možnost nejen přispět na obnovu kaple, ale zároveň v ní doslova zanechat svůj otisk. Majitel si odnese vázu s částí příběhu domů a její druhá část zůstane natrvalo součástí kapličky.“ Všech šest váz se prodalo během půl hodiny. Výtěžek se stejně jako peníze z dalších aktivit We Love Šumava vrací do obnovy. Celkové náklady se podle Brože vyšplhaly na nižší stovky tisíc korun. Na opravu přitom spolek nečerpal žádnou dotaci.
Kaple na Svojších není první zapomenuté místo, kterému se Brož věnoval. „Tím, že jsem na Šumavě vyrůstal, jsem ji vlastně vnímal celé svoje dětství a dospívání jako přirozenou součást života. Postupně, jak člověk stárne, jsem se o ni začal zajímat víc do hloubky – o její historii, přírodu, ochranu životního prostředí a vlastně o všechno, co se Šumavou souvisí,“ říká.
Jedním z prvních historických projektů byl kříž v Ferdinandově údolí. Brož ho objevil náhodou u kamaráda na zahradě. Byl zarostlý a nikdo přesně nevěděl, odkud pochází. Kamarádův otec ho přitom kdysi našel v lese v bývalém vojenském prostoru. Brož začal pátrat po původním místě a nakonec se podařilo kříž vrátit tam, kam podle něj patřil.
„Bylo mi líto, že se tyhle drobné připomínky minulosti z krajiny vytrácejí, a řekl jsem si, že bychom některé z nich mohli postupně zachraňovat a vracet zpátky. Zároveň pro mě vždycky bylo důležité, aby každé takové místo mělo svůj příběh.“

Dnes na projektu s Brožem pracují také jeho žena a bratr. Brož přichází s nápady a koordinuje jednotlivé aktivity, bratr má na starosti především technickou a IT stránku a žena design a organizaci. Začátek přitom vypadal úplně jinak. V roce 2013 si Brož s přáteli nechal vyšít na mikiny nápis #welovesumava. Byli mladí, jezdili na kole a líbila se jim kombinace češtiny a angličtiny.
„Rozhodně za tím nebyla žádná myšlenka, že by z toho jednou mohl vzniknout takový projekt nebo značka.“ Hashtag začal používat na Instagramu. Postupně se k němu přidávali další lidé, kteří pod ním sdíleli své fotografie a videa ze Šumavy. Z jednoduchého hashtagu vznikly samostatné účty a později celý projekt.
Dnes spolek organizuje úklidy, sázení stromů, obnovu historických míst a další aktivity. Podle Brože už projekt věnoval více než 600 tisíc korun jednotlivcům a organizacím a vysadil přes 50 tisíc stromů. „Cílem není jen ukazovat, jak je Šumava krásná, ale zároveň díky dosahu sociálních sítí dělat něco konkrétního a prospěšného.“
Obnova kaple na Svojších je zatím největším projektem. Pomáhali s ní dobrovolníci, firmy i Brožovi přátelé. Část materiálu a práce se podařilo získat sponzorsky nebo se slevou. Většina práce je hotová, poslední detaily ale ještě zbývají. „Musíme ještě dokončit jednu malbu a doplnit kapli o interiér.“ Slavnostní otevření je naplánované na 26. září. Patronem kaple se stal režisér a herec Jiří Strach, který je se Šumavou dlouhodobě spojený. Opravenou stavbu vysvětí pomocný biskup Pavel Posád.

Protože původní zasvěcení se nepodařilo dohledat, dostane kaple nové jméno – Kaple Andělů Páně. Z místa, kolem kterého se dřív jezdilo bez povšimnutí, tak vzniká další šumavský bod, u něhož se vyplatí zastavit. „Můžeme lidem dělat radost, pomáhat Šumavě a zároveň připomínat její historii, aby se nezapomnělo na to, jaká byla a jak se tady dříve žilo.“
Zdroj: autorský článek










Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Česká tenistka Karolína Muchová zahájila Turnaj mistryň porážkou 6:7 a 5:7 se světovou dvojkou Arynou Sabalenkovou z Běloruska, která je po odstoupení Jeleny Rybakinové z Kazachstánu nejvýše postavenou hráčkou v Indian Wells.



Sledovali jsme online utkání tenisového Turnaje mistryň v Indian Wells mezi Karolínou Muchovou a Arynou Sabalenkovou z Běloruska.



Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování íránské kybernetické jednotky, kterou Paříž viní z říjnových útoků na chladicí zařízení v supermarketech. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v pondělí prohlásil, že za útoky stojí íránské revoluční gardy a že Írán za ně ponese následky. Francie chce prosadit sankce na evropské úrovni, informovala agentura AFP.



Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska. Uvedl to dnes brzy ráno na platformě Telegram gubernátor Alexandr Drozděnko. Podle něj bylo sestřeleno 81 dronů, přičemž útok nadále pokračoval. V Kiriši se nachází rozsáhlá ropná rafinerie a samotný region představuje významný uzel pro vývoz obilí a ropy v ruské části Baltského moře.



Republikánský kongresman Thomas Massie v pondělí ve Sněmovně reprezentantů představil návrh na impeachment, neboli ústavní žalobu, na ministra obrany Petea Hegsetha, informuje agentura AP. Podle ní by Sněmovna mohla o věci hlasovat v polovině týdne. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters vzápětí Hegsetha hájil a tvrdil, že ministr vyhrál dvě války.